Autor: 75 Uživatelé: 53 Tvé hodnocení: hodnoť
Čerň a smrt

BOHEMYST - Čerň a smrt

Změna názvu Avengeru prospěla, nová deska je vrchol dosavadní tvorby.

BohemystBohemyst je na české metalové scéně nové jméno, ovšem pro starou kapelu. Někdy v roce 2017 se vcelku známí a zavedení Avenger totiž rozhodli již dále nepoužívat stávající pojmenování a pokračovat pod názvem jiným. Co je tomu vedlo vědí asi jen oni sami, protože personální složení a z valné části i hudební obsah zůstaly nezměněné. Osobně bych si tipnul nejspíš důvody obchodně marketingové, neboť při plánované expanzi do ciziny by u vyhledávání jména „Avenger“ mohly nastat komplikace.

Po hudební stránce jde pořád o black metal s přesahem do (melo-)deathu s tím, že je tu jistá změna v tom, že Čerň a smrt obsahuje proti předchozímu albu Mír v harému smrti větší množství pomalejších, melodických úseků a skladby díky tomu působí vstřícněji a více epicky. Na druhou stranu jsou zde stále v dostatečné míře přítomny i rychlé nářezy odkazující na starší tvorbu, takže se mi novinka jeví spíš jako přirozený vývoj než úplně jiná kapela. Pokrok je ale slyšet ve zvuku, kdy především kytary jsou o dost lépe nazvučené a zní mnohem výrazněji a čitelně. Skladby celkově jsou více přehledné a zapamatovatelné a byť je žánr stejný, působí proti minulosti po všech stránkách kvalitněji.

BohemystNejsilnější nápady vyplouvají na povrch především ve zmiňovaném středním tempu. Např. pomalejší pasáže v titulní skladbě, úvod Paní lesa anebo kytarové motivy ve Zvrácenosti zvědavosti jsou přesně momenty odhalující kvality jihočeských borců. Naproti tomu rychlé sypanice, krom toho, že potvrzují blackmetalovou DNA kapely, tolik zásadního nenabízejí. Tuším však, že při živém vystoupení svoji důležitost potvrdí. Na albu se střídání rychlých a volnějších pasáží děje docela často a nabízí se tak otázka, zdali považovat Bohemyst za zlou blackmetalovou partu, anebo spolek snažící se o melodicko-epické příběhy. Osobně si myslím, že kapela by ráda byla obojí a vlastně ji to celkem i vychází.

Z alba je cítit, že tvůrci chtěli, aby se líbilo. Skladby jsou často dobarvované klávesy a po produkční stránce příjemně vytuněné. Kvalitní zvuk i hudba má tak potenciál zaujmout na první poslech a oslovit široký okruh metalových posluchačů, což je při ambicích prosadit se v zahraničí jistě plus. Z mého subjektivního pohledu je tu však jedno drobné ‚ale‘ u zpěvu, resp. jeho části. Frontman střídá dvě polohy, kdy ten první, blackmetalový skřehot, je výborný. Do hudby parádně pasuje a je dobře, že hraje na albu prim. Pak je zde ovšem ještě druhý, hrubší deathmetalový murmur, který dle mého působí trochu humpolácky a kvalitní hudbu mírně sráží.

Zmínit je třeba ale ještě jednu plusovou věc a sice aspekt Master's Hammer. Všichni zasvěcení asi ví, že Jan Kapák bubnoval v post-comebackové éře této kapely a krátce se ji účastnil i kolega Rámus. Možná to s tím až tolik nesouvisí, každopádně se některé úseky alba ale legendárnímu Kladivu docela blíží, a to jak vokálem, tak hudbou. Zejména skladba Kosti vypadá jak z dílny mistra Štorma, včetně zakomponování jeho typického chrčivého smíchu. Takže komu chybí Mistrovo Kladivo, může Bohemyst pojmout jako náhradu, což vůbec není špatná reference.

Za vrcholy playlistu považuji určitě titulní Čerň a smrt s parádní melodickou linkou v té pomalé části, morbidní, táhlou tryznu Na umrlčích prknech, rychlejší pecku Co nelze zapomenout a závěrečnou Zvrácenosti zvědavosti. Vynechat nelze ani zmiňované, skoro až hitové Kosti, což znamená, že jsem vyjmenoval polovinu playlistu. Album je tedy povedené, a to zejména z toho pohledu, že je tvrdé, rychlé ale nabízí zároveň i příjemné, poslechové momenty. Není to tedy jen Čerň a Smrt, ale i Hudba a Zážitek.

Recenze dalších autorů

Přihlašte se pro přidávání recenzí.

aktuálně

diskuze