Autor: 90 Uživatelé: 76 Tvé hodnocení: hodnoť
The Harvest Floor

CATTLE DECAPITATION - The Harvest Floor

Věřím, že US partu Cattle Decapitation není třeba vůbec nějak podrobněji představovat, neb předpokládám, že příběh, jak si část členů The Locust založila gore/deathgrindový projekt, je dostatečně znám. Teda, skoro mám dojem, že předchozí věta postrádá v současnosti smysl, neboť sestava, která má na svědomí šesté full lenght album The Harvest Floor, je po všemožných odchodech a příchodech úplně jiná. Ono je to taky spoustu let jak čtrnáctiletý blázen, ale ty The Locust jsem zmínit musel. Jako má Ozzy svého netopýra, tak Cattle Decapitation mají své The Locust. Opruz, vím, ale nemohl jsem vás toho ušetřit.

Nebudu dlouho chodit kolem právě čerstvě vyvrhnutého pajšlu, který ještě neztratil tu správnou teplotu ještě před chvilkou zdravého lidského těla, tahle deska je splněným přáním nejednoho maličko víc extrémního nevyvrhnutého metalového srdíčka. Pod pojmem deathgrind si lze představit ledacos; od tupých sypaček s milionkrát slyšenými kytarovými riffy a monotónním chrochtáním bez jakékoliv rytmické rozmanitosti, vlastní invence, či chutě experimentovat, až po kapely, kterým je vše předchozí cizí. Naštěstí The Harvest Floor je z rodu těch desek, který hýří muzikantskou zručností a kupou nápadů, které nepostrádají určitou svojskost. Ono samo o sobě umět hrát a mít nápady nestačí, ale když je k tomu k dispozici smysl všechno to ukočírovat tak, aby vznikly skladby s hlavou a patou, tak výsledek nemůže zklamat.

Cattle Decapitation se překonávají, tohle album je variabilní masakr jízda od začátku do konce, která však vůbec nepoztrácela melodie. Opravdu je leckdy radost poslouchat kytaru, která je maličko pod nejzřetelnějším řáděním bicích, řevu, chropotu a vřískání. CD se taky nebojí zvolnit a dát i prostor jemnějšímu vyznění či podbarvení nastalé vichřice. Moderní deathgrind s přesahy (třeba do black metalu) překypující pestrostí a ohromnou vlastností uchvátit. Jo, přesně, je to pecka! Celá deska je narvaná muzikantskou i aranžérskou invencí až po okraj, žádná cukrová vata, žádné opakování, jen průjezd městem v postapokalyptickém světě, kde za každým rohem čeká nějaké to milé překvapení, při nejhorším velmi vysoký standard zkázy. A vůbec se mi libí, že se kapela nebojí vstřebávat vlivy, se kterými umějí velmi dobře zacházet třeba takoví Psyopus. A když už jsme u Psyopus, tak The Harvest Floor je jedna z mála metalových desek, která mě od dob Odd Senses neskutečně baví. K celkové barevnosti také přispívá pěvecký vklad hostů Rosse Sewageho (Impaled, Ludicra), Dina Sommeseho (Dystopia, Asunder) a hlavně ženy všech žen Jarboe, která obohatila svým božským zpěvem jedinou klidnou skladbu The Harvest Floor. Deathgrind album roku 2009. Teda pro upřesnění, já snad asi ani jiný deathgrind album v roce 2009 neslyšel (usmívám se), tak to berte s případnou rezervou. Vím, ostuda ostudná, ale popina je popina!

Kdyby měl kdokoliv chuť si počíst, jak která skladba vznikala a o čem pojednává, tak je možno na stránkách BuzzGrinder. Celé povídání je přímo z klávesnice zpěváka Travise Ryana. A nakonec je třeba pro úplný pořádek ještě zmínit, že kapelu opustil basák Troy Oftedal, kterého nahradil Rahsaan Davis, jehož služeb je však využíváno jen pro živé hraní.

Recenze dalších autorů

  • Rated 7 out of 10.

Nebýt VitQova vysokého hodnocení, nikdy by tento komentář ani nevznikl. Tímto bych hned v prvé řadě panu VQ doporučil, když ho nahrávka tak baví, aby se více než jednou za rok na nějakou tu „sypačku” i ouškem mrknul ;)

Cattle Decapitation se na novém albu prezentují moderním death/grind(cor)em, který i za udržení určité agresivity (povedlo se v posledním válu) dokáže absorbovat prvky experimentálnější, prvky progresivnější, prvky melodické i prvky klasické. Ty jsou vzápětí střídány třeba pro žánr pokusnými běhačkami nebo slajdováním, které je typičtější třeba zmíněným PsyOpus, či ostřejším riffingem klidně až cítění Dim Mak (In Axestasy). Ty melodičtější pasáže (nemluvím teď o vyhrávkách) vidím - pokud se jedná o klasičtější znění - jako lehce slabší stránku kapely, protože se v kombinaci se zpěvem, jenž často připomene Davea Ingrama nebo Maurizia, blíží pojetí poameričtěného evropského deathmetalového znění. O vyloženou sluchovou prudu se ale nejedná. Těchto úseků není až tolik, aby desku zas ta zajímavější melodizace (čus, consPi ;)) nevykompenzovala. Naštěstí The Harvest Floor obsahuje i spoustu jiných a zajímavějších prvků, které umějí do masíčka lépe a citelněji zakrojit. Poslední, co zmíním, je, že bicí jsou místy hodně šílené (bubeník Sleep Terror) a že Travis Ryan to u mikrofonu s polohami občas přehání, ale kdo si zvykme, najde si v tom snad i zalíbení.

Celkově tedy ne úplně standardní našlehaná nahrávka, která spoustu “grinders” potěší, spoustě asi naopak jen sluchovody vyčistí, chutnak však může nejen jim. Já se připojím spíše k první polovině, ačkoli nějaké ty výhrady by byly.

  • Rated 5 out of 10.

Tak teda... VítQa mám jako recenzenta rád. Mám rád i jeho vkus, když se zabouchne do kapel, který hrajou soundtrack k pověšení se na klice u dveří, ale tohle jsi mi kluku ušatá dělat neměl. Cattle Decapitation za 9? Nééééééé, to fakt ne. O co se jedná? V základu o hodně průměrný death/grind. Občas se to tváří moderněji ve smyslu „pokusíme se to trošku rozsekat“. Když si mistr Patos říká o svoje, tak je to melodičtější. Vokály vrstvený, že mně to chvilkami připomíná Kataklysm, ovšem v období, kdy se dali poslouchat. Kapela, která je zajímavá snad jen zvířátkářským postojem. Problém je ten, že nejsem Czechcore dítě, ale fanoušek hudebního extrému. A Cattle Decapitation namísto, aby úderem rozmázli krávu, půl hodiny trefujou jedno kuře. Pánové, tohle je taky týrání zvířat.


Přispěj do diskuze

zobrazit vše

No RUM, no fun :-)

No je pravda, ze ve skatulce "moderni deathgrind of vegetarianu co zacinali jako vykradacka Carcass" toho zas tolik nebude;-)

Já byl na OEF taky částečně indisponován, a tak mě to chytlo až v druhé polovině jejich vystoupení.
Nechci se hádat o škatulky, ale CD to není tak snadné je hodit do technického D/G, právěže těch prvků je tam víc a proto jsem se výše ptal, co je v tomto směru to nej...

nahodou byli skoro jedini double bass sypaci, takze body plus.))

tyvoe nám ten rum tekl z ksichtu už...

ja videl nakej pank? :)

no skrze ty rumy co jsme seděli já, šéf a viteq nám to přišlo jako rychlej punk, jen co je pravda...

Tvé hodnocení:

Tagy:

Cattle Decapitation, modern death metal, Locust, grind

aktuálně

diskuze