Tak já to prásknu hned na začátku: nový Konve jsou pecka. Tím jsem sice asi nikoho nepřekvapil, protože každej jako první stejně koukne na to hodnocení, ale možná pár lidí překvapím, když řeknu, že se podle mého názoru jedná o nejlepší nahrávku, kterou tihle pánové vytvořili. Lepší než Jane Doe, která pro dost fandů znamená nedotknutelný kult a ke které má Axe to Fall asi tak nejblíže. Tento fakt je pro mě o to zajímavější, že podobně letité kapely (Konve příští rok slaví 20 let) už zpravidla mají svá nejlepší léta dávno za sebou a začíná to zavánět rutinou a klidně i zevláctvím. Tomu se každopádně není co divit. Skládat 20 let songy tak, aby člověk nevykrádal sám sebe (nebo někoho jiného) a přitom si zachoval svoji hudební tvář, to nezvládne jen tak někdo.

Ale nechám už keců a radši se pokusím přiblížit, jaký to teda je, když už jsem to takhle hned v úvodu vychválil. Jak už jsem zmínil, nejpodobnější je asi Jane Doe, akorát že novinka je víc hitová, celkově vyzrálejší (logicky) a s lepším zvukem (to hlavně). Zajímavou spojitost tvoří i obaly obou desek, které jsou stylově dost podobné. Ale co tím chtěli říct, na to si už odpovězte sami. Jedinou jistou věcí je, že se povedl.

Hned první poslech vás nenechá na pochybách, co právě sjíždíte. Zpěvák je jeden z poznávacích prvků, který vás ještě víc než na předchozích dekách zatlačí do křesla a tam vás rozseká na kaši. Vždycky mně přišlo zábavný, jak svůj projev umí udělat hystericky agresivní a současně mi to z nějakýho důvodu zní strašně zevlácky, skoro jakoby to dělal jen tak mimochodem. Ale samozřejmě to není jen o té vokální složce. Zbytek kapely jí zdatně sekunduje a každý člen se snaží přispět co možná nejosobitějším projevem, který podpoří, ale nezastíní zbytek. Při poslechu tak máte pocit, že všechno, co slyšíte, je nezbytná součást, bez které by celek nebyl kompletní. Dá se říct, že i když Converge koncepčně čerpají především z punku a nehrajou tudíž nic extra technického, tak o to víc zabíjí v jiných směrech. Jednak svou paranormální rychlostí (tady bych vyzdvihl titulní song a pro mě největší hitovku na desce Axe to Fall). Druhak různorodostí, která vás bude střídavě rozmělňovat svou agresivní úderností a pak hned udiví sadou zajímavých postupů, které už nedostanete z hlavy a budete na ně myslet na záchodě, v práci, při jídle, při čištění zubů a možná i při sexu. A taky výborným zvukem, který je pořádně zaprasený, rozskřípaný a přitom výborně čitelný a kontrastní. Dokonce i občasné kytarové sólo, což je věc, kterou prostě v hudbě nemám rád, tady tak nějak podivně sedne, a když si ho odmyslím, tak mi ve skladbě vznikne díra, kterou nevím, čím jiným bych ji zacpal.

Většina desky se nese v tomhle psychotropně punko-HC stylu, ale poslední dva songy jsou trochu odlišné. Pomalé a zabahněné, s čistým vokálem, sázejí spíš na nevtíravou melodiku. Ale i tak zapadnou. Po předchozích 30 minutách šílenství vás pohladí a uklidní, takže ani po vícero posleších za sebou se z vás nestane šílené vraždící monstrum s pěnou u pusy. Takže teď, když už víte, že nehrozí žádné trvalé zdravotní následky (i když lidi, co mě znají, by možná tvrdili opak), tak nechápu, proč si to už dávno netlačíte do hlavy. Svou specifičností sice nesedne každému, ale kdo si na tom ujede jako já, může se připravit na to, že v nejbližší budoucnosti si nepustí nic jiného. Konec.

Znáte Brutusáčkův top 5? Ne? Jsou to Meshuggah, tDEP, Ion Dissonance, Cynic a Converge. S pravidelnou jistotou mě jejich desky ničí a jejich loňský neuvěřitelný koncert ve Futuru byl vůbec top akcí roku a možná i života. Opravdu nepřeháním, Converge jsou neskutečně živelní na nahrávkách, které si kompletně dělají sami, a dokáží tu živelnost ještě víc umocnit naživo.

Jacobův projev je... hmmm, připadá mi, jako by ve svém chřtánu nosil samotné peklo... charismatický. Ve spojitosti s rukopisem hudebního šílenství zbytku kapely, jsou Converge v záplavě všech math/chaos band jasně od prvních tónů rozpoznatelní a především (pro mě) sví.

Určitě budu nesouhlasit, že Axe to Fall je po Jane Doe nejlepší. To si nemyslím. Stavím všechny tyto desky vedle sebe jako rovnocenné, každá má své. A Axe to Fall jim nemá konkurovat, jen doplňovat.

Zvuk se jeví jako velmi čistý a po prvních posleších se vám to možná bude zdát ke škodě věci. U většiny podobných chaoticky zaměřených kapel jístá "zahuhlanost" hraje prim. Nicméně hlavně na You Fail Me a posléze No Heroes našli Converge svůj zvuk a v něm pokračují. Do své čitelnosti vlepili svůj ksicht a prostě to funguje. Hledejme za tím Kurta Ballou, který sedí dost často na producentské stoličce a má se zvukařinou již bohaté zkušenosti.

Co se týče hudby, neměl jsem pochyby, že tato deska bude zklamání. Jisté obavy z toho, aby Converge neupadli do kruhu "vykrádání se" tu ale byly. No Heroes tu hrozbu naznačoval, i když tu desku mám rád a považuji jí za takový “best of” Converge. Na ní předvádějí vše, co dokážou (a umějí to skvěle).

Axe to Fall se ubírá jinou cestou, to zvolnění v rámci Converge je samozřejmě relativní, ale z nové desky je to cítit. Klišovitého slovíčka "je to dospělejší" se raději vyhnu nebo ho v tomto případě naprosto vyloučím. Converge prostě udělali tu jednodušší desku a funguje to. "Punk and heavy" v podání Converge? No problemo! Ale představte si punk v podání Converge. I tak má deska všechny přednosti Converge-umu, šílené běhačky, chaos, agrese atd. Na druhou stranu opět nechybějí pomalejší vály. Nervy drásající Damages, pomalejší koncák v podobě Wretched World nebo zamyšlená Cruel Bloom se Stevem Von Tillem. Klidný konec je opakem zběsilého začátku, prvně vypuštěná do světa Dark Horse slibovala načichlost Mastodon a zní přinejmenším svěže - "neohraně", stejně tak jako začlenění heavy sólíček (2. Reap What You Sow).

Axe to Fall jede podle zaběhnutého systému - kratší skladby kladou důraz na šílenost, zběsilost a rychlost, delší stopáž přináší většinou zklidnění. Axe to Fall poprvé zklidní až s pátou Worms will Weed. Do té doby běsní peklo v režii Converge tak, jak jej známe -dá sotva vydechnout a to jsme teprve v půlce. Celková dramaturgie desky je skvělá, plynulý přechod z Damages do Loosing Battle nebo zmiňovaný zběsilý začátek končící v pomalé cestě do ztracena.

Converge nezklamali. Dokázali, že jsou špička a že i masově známá kapela hrající tento styl může být pořád svá a nahrát dokonalou desku. Jednoduše se mi líbí, co dělají a jak to dělají (Jacob dělá kompletní vizualizaci desky a merche). Krásné 4 hvězdičky z 5, v řeči MJC 90%.