Tak vám nevím, co za těmi všemi comebacky hledat. Je pravda, že v poslední době se doslova roztrhl pytel s různými těmi reuniony a znovuoživováním věcí starých a nezbývá, než nechat na posluchačovi a fanouškovi, jak se k tomu či onomu vzkříšení postaví.
V případě německých Crematory jsem takzvaně „mimo“. Mám rád jejich poslední dvě řadové desky, obzvláště poslední fošna Believe se mi velmi zamlouvá, jenže si myslím, že odejít na vrcholu je taky pěkná a někdy i obdivuhodná věc (viz např. Emperor). Ale pojďme k novinkovému singlu.
Ten nám přináší dvě nové skladby a jednu coververzi. Greed (nachází se zde ve dvou verzích a myslím, že single version je naprosto dostačující, albová verze pak zbytečně natáhlá) je klasická skladba Crematory, tedy, střední tempo, murmur střídá v refrénu čistý hlas a vše je zabaleno do precizního a hutného zvuku. Tenhle song by se klidně mohl nacházet na minulém či předminulém albu. To stejné platí o pomalé, na klavíru postavené a čistě zpívané skladbě Farewell Letter. Coververze One od nestárnoucích zvukoinovátorů a „hitmakerů“ (hehehe) Metallica je celkem vkusně udělaná i dobře odehraná, jako bonus pro fanoušky naprosto v pořádku.
Jak se zpívá v již zmíněné Farewell Letter – „…I Don’t Know… I Don’t Know… I Don’t Know…“ – nějak tak bych vystihl tohle aktuální mini CD. Sám nevím, proč nebo z jakých důvodů se Crematory dali dohromady, ale abych nepředbíhal, počkejme si na plnohodnotné album, které naše sluchovody oblaží co nevidět. Třeba bude nakonec všechno jinak.

4 / 16:06