Autor: 75 Uživatelé: 70 Tvé hodnocení: hodnoť
Crimson Dimension

CRIMSON DIMENSION - Crimson Dimension

Crimson Dimension představuje bravurní techniku a k black metalu přistupuje z mnoha stran. Hodně povedený debut.

Crimson DimensionFinové Crimson Dimension svým eponymním debutem velice zdatně klamou tělem. Hned v úvodu první, eponymní skladby Crimson Dimension rozjedou orientální stupnici a nějaké to zdařilé kytarové sólování, takže si s pohledem na obal říkám – jasně, Year of the Goat v té lepší formě. Pak nastoupí riffování, s pozdviženým obočím si kapelu přesouvám do škatulky Death / Opeth techniků s melodickou nadstavbou, aby hned v úvodu druhé Black Mass razantně přeřadili rychlostní stupeň, pěkně blackově zasypali a do mixu ještě přihodili klávesy á la Emperor. U silně melodické třetí Age of Awakening si prostě nemůžu nevzpomenout na Dissection a sóla a vyhrávky finální Valon Hylkäämä mi zase připomenou sedmdesátky a kytarový prog.

Musím přiznat, že jako posluchač většinou preferuju jasněji vyhraněné kapely. Jsem rád, když vím, v jaké náladě po tom kterém albu sáhnout. Crimson Dimension jsou spíš eklektici. Jsou ovšem technicky natolik dobře vybavení, že už jen ujasňovat si, odkud v daný moment vítr fouká, je dost slušná posluchačská zábava. Každá skladba prochází několika žánry, nebo snad lépe řečeno styly, protože žánrově je to pořád melodický black metal. Zvukově je hned na první dobrou zřejmé, že máme co dělat se švédskou školou, HM-2, no jasně.

Vedle generální pochvaly ohledně zábavnosti přijde i špetka kritiky. Deska s porcí hudby nad hodinu má i tentokrát problém uspokojivě celou svou plochu zaplnit. Konkrétně mám problém s „falešnými konci“ písní, kdy už několik minut před závěrem skladby přichází typické finálové party, kytary se pouští do závěrečných sól, ale najednou se ocitneme zase uprostřed refrénu, ani nevíme jak. Když to zobecním, možná by někdy prospělo skladby trochu pročesat.

Na druhou stranu nikoli zanedbatelnou část desky tvoří sóla a vyhrávky, které mají vysloveně pohodovou polohu, náznaky heavy metalu a sedmdesátkového rocku. Tam je popouštění feelingu od blackové razance směrem k příjemné a laskavé melodické poloze zcela na místě. Rovněž délka všech čtyř kompozic (nejkratší má 12 minut) a jejich rozbíhání a sbíhání, stejně jako jejich hravost připomíná progové sedmdesátkové kapely nebo třeba In Mourning a tím pádem stížnost na volnější místa jde dost možná proti uměleckému záměru.

Celkově se rozhodně dá říct, že Crimson Dimension představili velmi kvalitní desku, která nás provede celou škálou (black)metalových poloh, ukáže přehled, výbornou techniku (ty bicí jsou opravdu třída!) a jediné, co by se dalo vytýkat, je možná místy ležérní přístup k songwritingu. U mě jednoznačná spokojenost, když je nálada na kytarové nebo bubenické exhibice, v téhle podobě si je rád dopřeju.

Recenze dalších autorů

Přihlašte se pro přidávání recenzí.

aktuálně

diskuze