Deflorace. Uff, kdysi jsem od nich trošku poslouchal Sny sériových vrahů a 11 vražd. Po šesti letech se kapela vrací ve své podstatě s druhou deskou (počin je to zánovní vyšel 01/09/2004).
Kapela nám servíruje občas surovější a občas veselejší (Láďa Hojer jde, hehe) porci death/grindu a stejně jako za starých časů jim k tomu pěje Petr Vrbica moc

milé texty o postavičkách z rodu kanibalů, vrahů, deviantů a podobných kulišáků. Lyricky tím ohromen nejsem, na druhou stranu je fakt, že to k Defloraci vždy patřilo. Hudebně jsem zaslechl přirovnání jako Česká odpověď na ABORTED. Tady bych rozhodně brzdil, ABROTED mají nad tím, co přináší DEFLORACE na Massacre nehorázný náskok a to jak instrumentální, tak skladatelský. Plusem jedenácti skladbové desky, která mi nepřijde ani jako průměrná, je poměrně rychle odsypající matroš. Možná, někdo spíše grindově založený, by to měl radši.
Nápadově si nemohu pomoci, je to naivní materiál, který pokulhavá i zvukově za podobnými nahrávkami našeho kraje. Oproti staršímu materiálu to vidím hudebně jako krok zpět. Zda se stane něco výraznějšího netuším, třeba vydají pár desek pro radost a snad bude i nějaká lepší než tato.
PS: Christmas Song aka jingle bells death grind mi prijde nehorázně tragickej. Santa clasův penis?? Jasně na špičku stromečku…jasně…jasně…jasně…