Autor: 65 Uživatelé: 68 Tvé hodnocení: hodnoť
Day of Mourning

DESPISED ICON - Day of Mourning

review_1276_px2

Na minulé desce The Ills of Modern Man byl jasně patrný příklon k sekačkám a rovnějším pasážím, v čem Despised Icon pokračují i na Day of Mourning. Hvězdoslavní Kanaďané vyrukovali s deskou, která je desce předchozí povětšinou podobná, čili už prakticky absentují pološílené běhačky a úchylárny á la Ion Dissonance, které vás donutily skákat tak, jak kanadští deathhopeři písknou na svou schizoidní píšťalku, kterou si vyrobili při pobytu v psychiatrické léčebně. Tady se hraje na zabíjení hřebíků, veslování, dupání do země. Brutální dřevorubecký sport, deska, která připomíná sekání dřeva nebo boxerské utkání.

První čtyři songy jsou všechny vážně maso a Despised Icon kopou a válí opravdu hrubě. Až by se chtělo říci, že jako zamlada. Závěr MVP je megabrutální sekanice („welcome to my team“), All for Nothing vyrukuje s nadupaným hardcorem a je to jedna z nejsilnějších věcí na albu, tahle má tah na bránu jak cyp. Za vypíchnutí stojí i například Sleepless (půjčili si název od rychlejších sousedů) s gradovaným atmosférickým závěrem, kde se vříská, jako kdyby Steva za koule nabrali; že by cesta, kterou se Despised Icon chtějí ubrat? Black Lungs nám opět naseká a Entrée Le Bien Et Mal (jeden ze dvou songů ve francouzštině) nabídne zpomalení. Eulogy a Made of Glass beru bohužel jako vatu, která v sobě nemá dostatečnou dávku taurinu a ani moc charisma.

review_1276_px3

Alexandre Pelletier doopravdy trénoval bpm a válcuje opravdu ukrutně, ale rychlý jako blesk byl i na deskách předchozích. Jeho spíše sportovní než vědecký výkon je jedním z největších kladů alba. Sóla a vyhrávky mi nesedí, asi jsem moc mladej na to, abych měl sóla rád. Dočkáme se spousty jednostrunných sekaček i poméně klasických deathových riffů, ovšem možná je to i kvůli zvuku, který je sterilnější a ne tak řízný jako třeba u The Healing Process, nějak to nekope tak jako dříve. Hluboké growly spoustě lidí vadily už na předchozí desce (nebo i dříve?) a doopravdy to není silná stránka kapely, i přesto zůstávají dva vokalisté jednou z hlavních deviz a koncertně to bude určitě úplně jiná káva (s pořádnou dávkou efedrinu) a to právě díky těmto dvěma boxerům.

Celkově Despised Icon zpomalili, posunuli se… ke Carnifex pyčo? a bohužel se už nejedná o nálož jako nedostižná deathcorová modla The Healing Process. Trošku jí chybí hitové momenty, opravdové bomby, co nakopávají a drtí vše kolem (i když taková All for Nothing by se za ni zřejmě považovat dala), chytré nápady a také masakrózní zvuk. Deska je zhruba rovnocenná s The Ills of Modern Man, ale zřejmě nikoho nepřesvědčí o tom, že deathcore není na ústupu. Možná kvůli vysokým nárokům a očekáváním zaostávají za letos zřejmě nejlepším deathcorem The Boy Will Drown, ale Despised Icon splnili svůj úkol a natočili dobrou desku. Nic víc, nic míň.

Recenze dalších autorů

Přihlašte se pro přidávání recenzí.

  • Rated 7 out of 10.
additional_review_5928_210_px4

Jo, souhlas, že se od minulého alba Despised Icon přiklonili k jasnějším deathcore sekačkám a rovnějším deathmetalovým pasážím, v čemž pokračují. Jo, souhlas, že skoro vymizely hopsačky, ale nesouhlas, že by zvuk byl sterilnější, aneb máme zde zaděláno na novou kauzu? ;) Ano, vskutku úplně stejný příklad, jak naše kauzička ohledně posledních Behemoth, ale jde jen o to, co od zvuku očekáváte. Na úkor síly a tlaku (a to je trošku škoda) je to prostě komplet čistší, méně nervózní, celkově pomalejší a vše je - snad až příliš - uvážené, ale poháněné robotem Alexandre Pelletierem.

Když si tak album pouštím, nabývám dojmu, že DI jsou čím dál hardcorovější bandou využívajících death metalu k větší zuřivosti (asi by jim to chybělo). Celkově je ale tvorba víc než kdy jindy podobná opravdu již žánrovým kapelám jako Whitechapel. Jasným poznávacím znamením pak nadále zůstávají oba pěvci, kteří jsou v daném ranku asi to nejlepší ke slyšení.

Ukončím to skoro stejně jak Bros, Despised Icon splnili svůj úkol a natočili dobrou desku, která hranice žánru nezbořila, nijak neprohloubila, ale do špičky žánru stále patří.

PS: Srovnání s The Boy Will Drown bych se asi bál, neb ti přece jen ještě přívlastek tech zaslouží. V průšlapech jako bych až cítil Továrnu strachu, je to možné?

Tvé hodnocení:

Tagy:

Despised Icon

aktuálně

diskuze