První deska s novou sestavou: John Gallagher – g/v, Sean Beasley – b, Vince Matthews – v, Mike Kimball – g a Erik Sayenga – d. Sou to furt Fetus, ale kde sou ty časy Killing on Adrenaline. Některý nápady sou zajímavý, ale jako celek je to hrozně utahaný. Přibylo celkem dost takovejch těch pomalejch houpaček, sype se celkem poskrovnu. Přibylo i hodně melodickejch riffů, ba i partů, který se někdy stylově pohybujou až u ňakýho thrashíku, nikoliv thrashingu!!! Největším záporem asi bude, že z toho vůbec nelezou ty koule, ten válec, kerej posluchače rozstříkával po zemi. Tomu hodně přispívá i nemastnej zvuk a již zmíněna lenost muziky. Zdá se, že desku vod desky je to horší a horší. Jen se dvěma songy pomohl Johnovi Mike při skládání, taxe nabízí domněnka, že John je už asi vysátej.
Na první poslech jsem měl pocit, že mě to bude bavit, ovšem teď si desku pouštím jen občasně jako kulisu k ňákej sofistikované činnosti.