Autor: 65 Uživatelé: 70 Tvé hodnocení: hodnoť
Urgrund

HÄXENZIJRKELL - Urgrund

Jakmile Urgrund roztočíte, už satanáši jezdí závody na kozlech durch obyvák. Je znát, že to kapela myslí s okultismem naprosto upřímně.

HäxenzijrkellJe v posledních letech pramálo nahrávek, ze kterých hned zavane čpavek a síra, kozlí roh se dere ven místo pomalovaných laciných bubáků a derivátů pseudo-semitského okultna.

Dvě krátké desky německých čarodějnic Häxenzijrkell byly tak trochu vyhrocené, ale pořád legrácky. Obzvlášť ta úplně první, která obsahuje německé úryvky z jednoho z vrcholných filmů československé kinematografie, Vávrova Kladiva na čarodějnice. Nejen na splitku s LVTHN, ale zejména u Nachtseite, první dlouhohrající desky, už bylo zcela zřejmé, že svou čarodějnickou eskapádu myslí Čarodějnický kruh naprosto vážně, a Urgrund, aktuální deska, v téhle zaťatosti ještě výrazně přitvrdila. Už od prvních minut je jasné, že tohle nebude žádný easy listening.

18 minut dlouhá úvodní stopa si nebere ubrousky a okamžitě naloží posluchači tu největší kládu. Skřípavý kytarový zvuk se zařízne pěkně ke kosti, což opravdu oceňuji v kontextu dnešního měknutí black metalu. Monotónní až monolitické jednoduché motivy zní do pozadí alchymistických textů. Aurou čarodějnického zaříkání nejvíc samozřejmě připomíná Urfaust, vzdáleněji potom taky určitě Fyrnask. Ale pozor, místo hypnotické uhrančivosti se tu setkáme spíš s horečnatou nespavostí. Häxenzirkell se podařilo nahrát album, které bude posluchačskou výzvou i pro většinu otrlých metalistů. S riffy se tu potkáte jen omezeně a střídání temp probíhá na tak velké ploše, že ani po mnoha posleších jsem si neposkládal výsledek do nějakého uceleného schématu. Hudba je až bolestně jednoduchá, nejčastěji ohlodaná na prostý kytarový riff, neustále se opakující v nikterak složitém rytmu, na patřičných místech stvrzeném basovou linkou.

Ze všeho nejvíc musím na desce pozitivně zhodnotit její autenticky magickou, alchymistickou atmosféru. Mužský i ženský hlas recitující známé i méně známé alchymistické pravdy (Ich bin ein – Ich bin kein.) mi učarovaly o poznání více než blackmetalový vokál, který se ale naštěstí neozve příliš často. Jde spíš o zvláštní intelektuální alchymistickou hříčku, která se odehrává nad žánrem black metalu, než o pravověrné a plnokrevné blackmetalové album.

Häxenzijrkell našli originální zvuk, nic neopakují, nerecyklují a nikomu neskládají poklony. Už jen proto si zaslouží uznání. Na druhou stranu jejich materiál, ač jeho nezvyklou syrovost vysoce cením, toho posluchači nabízí z „hudby v užším smyslu“ až moc málo.

V pátek kapelu uvidíte v Rakousku na Celebrare Noctem festivalu.

Recenze dalších autorů


Přispěj do diskuze

dobrý kopáky včera :) i přechody, ale tak nějak do půlky jsem se do toho nemohl úplně dostat ... ten plechovej virbl až moc nahlas / moc do toho řezal (?) - v pomalých, skoro neslyšitelnej v rychlých ("lechtal", jestli ho místy vůbec hraje?) částech - to mě hlavně z počátku rušilo, kytara mohla být trochu víc, po přesunu blíž lepší a pak do 2. řady na poslední 2 skladby skoro ideál ... vokál dobrej, ale víc echa/reverbu na něm i na kytaře být taky mohlo ... naživo víc metal, míň atmo (očekávatelně) ... ale zvláště druhá půlka mě bavila dost, asi i volbou skladeb, poslední dvě nejvíc (Part 2 z Urgrund + závěrečná, rychlejší)

jsem se k tomu díky albu roku vrátil a doposlouchal a už to jedu potřetí (asi jak je ten pátek 13. nebo co :) )
slušná hypnóza, vlastně ani ten první track mi nepřijde moc dlouhej, mj. díky zvuku - až na mlaskopák :) super, ritual/šamanský rytmice, která vlastně není až tak monotónní + vokály, trochu i drobnosti v kytaře a holt asi ty "správný" kombinace akordů (třeba jen 2-3), který vydržím poslouchat ... dlouho
a částečně i v první části, ale hlavně v druhý mi to vlastně přijde jako fúze/srážka Urfaust, Autosomal od Nadja, pomalých věcí starých Oranssi Pazuzu (á la Sienipilvi), případně Dark Buddha Rising (nebo Sink?), vlastně takovej black/drone/doom ... + i pomalý části Witches Sabbath od Emperor (základ "witchcraft black metalu"! :) ), ve zpěvech občas trochu i ty Mare/Attila ... atmosférou (tudíž i postupama) je to vlastně i trochu jinde, než většina věcí Urfaust (míň středověký krčmy i melancholie atd., víc rituál)
snad to kouzlo nevyprchá, zatím "dobrý" bosoráctvo!

Naživo výborný, úplně koncentrát té nejryzejší podoby Urfaust s nádechem blackové esence Mare. Hned jsem běžel koupit LPčko, byť si teda furt stojím za tím, že předchozí deska je ještě lepší.

Tvé hodnocení:

Tagy:

Häxenzijrkell, Urgrund, Amor Fati Productions, black metal, atmospheric black metal, doom metal

aktuálně

diskuze