Autor: 80 Uživatelé: - Tvé hodnocení: hodnoť
Null

KEN MODE - Null

Kvalitní sludge bahno v noiserockovým kabátku. A nebo naopak.

Ken Mode byli tak nějak vždycky podceňovaná kapela, ačkoliv to tahle čtyřka z Winnipegu drhne pěknou řádku let a má na kontě pár moc pěknejch nahrávek. Ani v mým přehrávači se netočili tak často, jak by měli, ale to jsem konečně s novou nahrávkou Null napravil. Už z pár letních ukázek bylo jasný, že tohle bude zatím jejich nejtemnější věc. Do uší se mi zarylo pár zvrhlejch harmonickejch postupů ve slušivě industriálním zvukovým kabátku, a tak jsem vydání novinky vyhlížel s rostoucím očekáváním.

A taky že jo. Na Null se Ken Mode víc než kdy jindy ponořili do špinavýho industriálního bahna, a špína jim jde dobře od ruky. Abysme si rozuměli: jsme někde na pomezí nekompromisního industriálu ranejch Swans, sludge bahna pozdních Gaza a emotivnějšího noiserockovýho ždímání ve stylu Kowloon Walled City. Zvuk je neprostupná, tvrdá industriální skořápka, jede se téměř výhradně ve středních a pomalejších tempech, náladově se střídá nasrání s odevzdaností, je tu až nezvyklý množství různě pokřivenejch harmonií, který udělaj dobře na káro i zkušenejm vyznavačům disso metalu. Soudě podle Null nebyly poslední dva roky pro Ken Mode zrovna nejšťastnější období, uprostřed vzteku a zmaru se to světýlko někde na konci tunelu hledá těžko, a tak má poslech hlavně očistný kvality.

Možná ještě vypíchnu pár dalších věcí, co při poslechu nabídnou drobný potěšení. Ačkoliv pomalý ubíjení je základ, Ken Mode občas najdou skulinku, kde si zaexperimentovat – ať už je to křivení melodií na saxofon a někde myslím i nepříjemný skřípání housliček, nebo překvapivě vynalézavý finesy v pomalejších bicích partech (právě tady jsem si hojně zavzpomínal na Gazu). Vypíchl bych i práci s texty. Na každou písničku je to vlastně jen pár větiček, ale účinně se pracuje s opakováním, který jejich dopad umocňuje. Třeba hned v prvním válu A Love Letter se ke konci jen jedovatě opakuje ‘This untasteful place, something is broken, something is fucked’, což je sice jednoduchej trik, ale Ken Mode z něj zvládnout vyždímat překvapivě silnou katarzi. A tahle větička funguje překvapivě dobře i jako celkový shrnutí pocitů z poslechu Null. Tak s tím třeba tentokrát prorazej do světa.

Recenze dalších autorů


Přispěj do diskuze

tlačí to solidně, nervy nechybí

Tvé hodnocení:

Tagy:

metal, noise rock, industrial, Null, Ken Mode, noise punk, post-hardcore, sludge, Artoffact Records

aktuálně

diskuze