Autor: 65 Uživatelé: - Tvé hodnocení: hodnoť

Jednoduché skladby ve velice umně utkaném zvukovém hávu a vyvoněná rafinovaná atmosféra.

KoldovstvoMusím hned na začátku říct, že neznám odpověď na palčivou otázku, jestli Koldovstvo tvoří ta Koldovstvo ze Sortilegie.

Co ale vím jistě, takový poprask v podzemním black metalu, jaký rozpoutal tento projekt, jsem dlouho nezaznamenal. Okamžité výkřiky o albu roku (v březnu) jsou na sociálních sítích již koloritem, ale aby druhé vydání desek bylo v předprodeji rozebrané během hodiny, to se nestává každý den. Čím to?

Nemalou roli v tom určitě hraje naprosto dokonalý obal, jehož autorem je Konstantin Flavický. Pro zajímavost, název obrazu je Princezna Tarakanová, a cítím z něj ve spojitosti s anarchistickým heslem „Ni cara ni boha!“ Dostojevského Běsi a jejich revoluční rozklad všech hodnot. Působí na mě sugestivněji než kdejaký bubáčisko, náznaky a symbolika je dotažená vynikajícím provedením a mít tohle na LP je určitě radost.

K samotné hudbě Koldovstvo ale ani po mnoha posleších nedokážu zaujmout jasný postoj. Některé party jsou opravdu triviální, až bych řekl primitivní, nebo možná ještě lépe řečeno základní. Co si budeme povídat, ani Beatles nebo The Cure mnohdy neskládali písničky, které by překračovaly náročnost tří tónů v harmonii a rytmu ½. A jsou to hity jako čuně, protože se hlásí k prazákladům populární hudby. Ani DarkThrone, kdybych chtěl zůstat v patřičném ranku, nekomponují zrovna překomplikovaná díla. Jenže ke vznešenosti, kterou majestátní zvuk Koldovstvo evokuje, mi tenhle primitivismus pasuje jaksi obtížně. Jakoby to byl protiúkol. Dost mi připomněl z mého pohledu neúspěšné poslední album Departure Chandelier, které se snažilo o totéž.

A teď to vezmu z druhé, pozitivní strany, od zvuku: Všimněte si, jak zvukově rafinované jsou úvody jednotlivých skladeb. Byť jde jen o vteřinku nebo dvě, jsou tato mikro-intra naprosto dokonalá. Takže je vidět, že ten/ta, kdo hudbu skládal a produkoval, své věci dokonale rozumí. Umí udělat sofistikovanou hudbu, ale nechce ji dělat. Chce mít jednoduché skladby, jako je třeba II, takhle ryzí formu popěvku jsem v metalu snad dvacet let neslyšel. Nejsem si ale vůbec jistý, jestli takové oproštění od všeho rafinovaného žánr snese. Pro někoho to asi může působit osvěžujícím dojmem, ale mně to prostě připadá za hranou účelné jednoduchosti. Samozřejmě, v black metalu rád přijmu klidně i primitivitu, ale přiznanou. Říkám jasný ano hypnotickému minimalismu, ale kolem toho, jak to pojímá Koldovstvo, mám v hlavě spoustu otazníků. Zpěvy jsou parádně udělané, jak jekot, tak vzletné chorály jsou pěkné, ale už třeba souhra kytary (velice málo zkreslené) a bicích jde opravdu na dřeň. Jsou tu i lepší party jako cyklický kytarový motiv v IV například. U poslední VI se ale už zase musím smát, jak moc jednoduchá hudba se tu produkuje.

Mám prostě tak trochu dojem, že tady plno fanoušků skočilo na špek úplně naivní hudbičce ve velice umně utkaném zvukovém hávu, zabaleném do skvělého obalu, vyvoněném rafinovanou atmosférou.

Recenze dalších autorů


Přispěj do diskuze

Super, a jak ses to dozvěděl? Víš, kdo za tím stojí? Díky.

Musím hned na začátku říct, že neznám odpověď na palčivou otázku, jestli Koldovstvo tvoří ta Koldovstvo ze Sortilegie.

Odpověď je - ne.

aktuálně

diskuze