LURING - Triumphant Fall of the Malignant Christ

recenze
vaněna
Hodnocení:
7

Iracionálně (jak jinak) jsem se do tohohle flusance na ukřižovanou svini zamiloval, a proto sahám po vysokém hodnocení.

Luring logoS kapelou Luring jsem se poprvé setkal na jejich druhém demu, které na desce vydal label Inferna Profundus. Šlo o pravověrnou raw black nahrávku, kterou si dodnes rád pouštím. Následující dlouhohrající debut Victory Fires Ablaze Under the Banner of Lucifer vyšla bohužel pouze na kazetě, ale šlo jakbysmet o lo-fi black metal, který nárokům dostál, byť kouzlo příjemného překvapení už vyprchalo; nu a obal s hořící Notre Damme vysloveně potěšil.

Nyní se recenzně setkáváme nad třetím výrazným počinem kapely. Nevím proč, ale žil jsem v tom, že jde o jednočlenný pokojíčkáč. Jak se ale dle informací metalové encyklopedie ukazuje, stojí za ní hned tři osoby - Lord Azatoth, Necroblaster (Zach Smith) a Feral Spirit, a já musím uznat, ukázali, že i mimo stísněný prostor dětského pokojíčku se dá připravit to pravověrné raw blackmetalové album.

Pro mnohého posluchače je ovšem veškerá pravověrnost jen snůška klišé, takže co tu máme jako přidanou hodnotu nad syrové blackové běsnění? V první řadě překvapivě kvalitní a vyvážený zvuk, který nepřechází v nekontrolovaný rámus, dá se vymezit někde mezi Moonblood a Celestial Bloodshed. Songwriting je asi příliš silné slovo, ale určitá úvaha nad řazením riffů a jejich střídáním se sóly tu určitě taky je. Nahrávce přidávají atmosféru i drobnosti, jako měkounká synťáčková melodie, coby meziintro, která však nehřeje až přehnaně. To podstatné jsou ale tremolové riffy, atmosférické nájezdy, sóla, krákoravý vokál, úkolem bicích není vyhrát rychlostní prémii, ale hnát celý ansámbl vpřed, což se jim bez potíží daří. Posun od vyloženě lo-fi blacku, který dominoval na předchozích albech k střednětempému materiálu, který lze brát naprosto seriózně, se (nyní již plnohodnotné kapele) Luring podařil. Je možné vznést námitku k docela zbytečné délce alba, některé nápady nejsou tak úplně nosné, ale v zásadě nad takovými detaily mávnu rukou, protože celek je pravověrně rouhačský.

Kdo chce přeprodukovaná a navoněná alba s brilantními instrumentálními výkony, ten stejně přestal číst někde uprostřed prvního odstavce. Tohle je esence žánru a skvěle vyhraněná deska.

Vložit komentář

Zkus tohle