Autor: 72 Uživatelé: 68 Tvé hodnocení: hodnoť
Með Hamri

MISÞYRMING - Með Hamri

Misþyrming potřetí: s metalovým kladivem, ale bez chladné islandské disonance.

Misþyrming„Black metal má být arogantní,” tak ukončil rozhovor pro Bardo Methodology D.G., kystarista, zpěvák a producent islandských Misþyrming. Cover od Með Hamri má rovněž navazovat na sentiment úvodní citace – z šeré oblohy vyvstává majestátní budova, vchod dovnitř ovšem zamezuje černé oplocení. Přebal třetí desky je ve srovnání s předchůdci svým způsobem civilnější, žádná Dorého pekelná jeskyně ani nadějný pohled do tmavě modrého neznáma. Chrám snad odkazuje na předešle vybudované základy, od kterých je možné se odrazit – ať už duchem nebo přímými odkazy v rámci autorství.

Með Hamri nabízí oboje i něco navíc. V jistém filosofickém rámci je novinka dosud nejčistším metalem, což nejspíš zapříčinil frontmanův nově nabytý zápal pro Manowar. Disonantní, reverbem protáhlé kličky z debutu už jsou nadobro pryč, daleko více kralují přímější struktury, kde se buduje na čistším rock n’ rollu a heavy metalu. Neupouští se však od epičnosti z Algleymi, která nyní podléhá větší špíně. V rámci přímějších blackmetalových vlivů se na zvuku podepisuje Burzum, ve zběsilejších úskocích dochází k ozvěnám sveřepě uctívaných Funeral Mist.

Působí ale Með Hamri opravdu natolik arogantně? V době, kdy se posluchač může nechávat ohrožovat a urážet zvěrstvy typu Antichrist Siege Machine, Concrete Winds nebo Vadhakarmadhikarin vlastně moc ne. Noví Misþyrming lezou do ucha paradoxně jednoduše, nedá se přitom tvrdit, že by padla oběť ve formě kapelní agrese. Skladby po většinu času působí nasraně, vokální projev D.G. je dost možná dosud nejjízlivější a u jeho nahodilých ryků několikrát nehezky zatrne. Með Hamri pouze odstupuje od chaotičnosti z debutu, který formoval moderní zvuk islandského black metalu jako takového. Hodně posluchačů tak přirozeně bude očekávat návrat k původní esenci. Novinka v daném ohledu proto může působit jako zklamání.

Přestože Með Hamri ve srovnání s první Söngvar elds og óreiðu kvalitativně i nápadem zaniká, sama o sobě maká slušně. Najde se sice několik částí, kde se jde grandiózní fazoně zbytečně moc napřed (pár fanfár v druhé polovině Engin miskunn jdou skoro až k Dimmu Borgir), stejně tak desku občas zabrzdí epické předěly. Když se však chytá za rock ‘n roll, hudba funguje – nikoli jako avizovaný arogantní metal, ale jako přímější, Islandem předená podoba černého kovu.

Recenze dalších autorů


Přispěj do diskuze

zobrazit vše

   mIZZY:
https://solanvarma.bandcamp.com/album/s-l-n-varma
  


Osekat o 15-20 minut generický vaty a byla by to super deska.

https://solanvarma.bandcamp.com/album/s-l-n-varma

   Dantez: Zpravidla nevěřím lidem, kterým se nelíbí Turbo   
přesně!

   brutusáček:
Dantez: Někde jsem nedávno zahlédl příměr k Sin After Sin od Judas Priest na základě podobnosti s coverem. Hevík v černém jak vyšitý. tak je důležité aby si vzali inspiraci od nejlepší desky JP a to Turbo!

  


Zpravidla nevěřím lidem, kterým se nelíbí Turbo

   Dantez: Někde jsem nedávno zahlédl příměr k Sin After Sin od Judas Priest na základě podobnosti s coverem. Hevík v černém jak vyšitý.   
tak je důležité aby si vzali inspiraci od nejlepší desky JP a to Turbo!

Dal jsem asi půlku a přijde mi to zoufale nezáživný. Třetiligová metalová hoblovačka. Když stáhnu jakoukoli no name black kapelu z getmetalu bude zajímavější.

   Franta N.:
"Motorkářskej black metal" je dobrý popis. Je to dobrá deska, snad jen ta pátá skladba s naivním jakože-martial maršem a tklivým ženským vokálem na konci je trochu mimo. Naopak závěrečná šestá je nejlepší. Líbí se mi to víc, než předchozí album, debut měl rozhodně nejsilnější nápady, ale zase kulhal zvukově a ani hráčské provedení místo nebylo úplně sebejisté. Tohle je prostě "metal pyčo" přístup, na který jsme zvyklí hlavně v heavy a thrash metalu, tady je to v blackovým provedení. Se všemi klady i zápory tohoto přístupu.
  


Někde jsem nedávno zahlédl příměr k Sin After Sin od Judas Priest na základě podobnosti s coverem. Hevík v černém jak vyšitý.
,

"Motorkářskej black metal" je dobrý popis. Je to dobrá deska, snad jen ta pátá skladba s naivním jakože-martial maršem a tklivým ženským vokálem na konci je trochu mimo. Naopak závěrečná šestá je nejlepší. Líbí se mi to víc, než předchozí album, debut měl rozhodně nejsilnější nápady, ale zase kulhal zvukově a ani hráčské provedení místo nebylo úplně sebejisté. Tohle je prostě "metal pyčo" přístup, na který jsme zvyklí hlavně v heavy a thrash metalu, tady je to v blackovým provedení. Se všemi klady i zápory tohoto přístupu.

Tvé hodnocení:

Tagy:

Með Hamri, Misthyrming, Norma Evangelium Diaboli, Misþyrming, black metal, metal

aktuálně

diskuze