PAYSAGE D'HIVER - Geister

recenze
vanena
Hodnocení:
6.5

Takhle se má prodat jednoduchost v dobrém zvukovém balení. Působivé skladby a mistrovské vokály navrch.

Paysage d'HiverZdá se, že když se jednou Tobias Möckl rozjede, nenechá se zastavit. Není to ani rok, co jsem tu oslavoval debut jeho sólového projektu Paysage d'Hiver Im Wald, a on mezitím stihl nejen vydat jeho rozšiřující EP Im Traum, ale také v loňském roce k vydání připravil zbrusu nové LP Geister. Samozřejmě, když si uvědomíme, že před prvním LP vydal deset dem, čtyři splitka a dvě kompilace, je evidentní, že plodností byl zřejmě požehnán.

Nejspíš by nebylo žádoucí a možná ani stravitelné udělat po monstru jménem Im Wald další podobné pokračování a patrně proto se album vydalo jiným směrem. Především zvukově opustilo charakteristickou lo-fi zvukovou zeď, nepůsobí tak minimalisticky a ani nekoketuje tolik s ambientem. Otázka zní, je to žádoucí proměna, neztratil tak Paysage d’Hivre ze svého kouzla to nejpodstatnější, totiž jedinečnost, urputnost a dokonalou atmosféru?

Im Wald pro mě byl jedním z nejsugestivnějších hudebních zážitků roku 2020, proto jsem se na poslech nemálo těšil a soustředil. Jenže ouha. Maska na obalu jakoby předznamenala, že Paysage d'Hiver tentokrát spadne maska, a ukáže se, že pod slupkou hustého zvuku se skrývá v podstatě hrstka banálních melodií, jednoduchých rytmů a pár riffů. Tobias jakoby na kost ohlodal bicí, mnohdy zbyl opravdu jen ten nejjednodušší ½ rytmus (třetí Wüetig už je na mě vážně moc), obalil tyhle kosti masem sypacích blastů, jednoduchých riffů a jen sem tam je posílil velkolepějšími melodiemi. Jasně ze zvuku vystupuje i melodická baskytara, atmosféru dotváří klávesy, které jsou ale podstatně méně důležité než v předchozí tvorbě. Samozřejmě že Tobias nezapomněl, jak udělat působivé skladby a pořád umí prodat jednoduchost v dobrém zvukovém balení. Jenže tentokrát se mu to nepodařilo v celku, ale jen v některých partech. Písničky jsou si navíc dost podobné a ty distinktivní prvky nejsou úplně nejpovedenější. Například doplnění leitmotivu jednoduchou píšťalkou je už jasně přes čáru (druhá Bluet a devátá Gruusig). Nejen kvůli nim působí deska mnohem méně exkluzivním, náročným a elitním dojmem, než jak jsme byli od Paysage d’Hivre zvyklí.

Jistě, některé posuny se dají vnímat jako přednosti. V první řadě vokály jsou opravdu mistrovské dílo. Takhle si představuju, že zní znásilnění poltrgeistem, nebo celou skupinou poltrgeistů. Krom toho, přestože Im Wald byla sugestivní jako čuně, vzhledem k poněkud monstrózní délce, jsem ji nijak příliš netočil. Čitelnější zvuk novinky v tomto ohledu zve k poslechu o dost víc, snáze se dává, ale prostě a jednoduše – méně toho nabízí.

Vložit komentář

bizzaro - 03.05.21 14:00:02
nj, po ambientu se zaprasilo - raw strava pro devadesatky milujici bzukot
mIZZY - 03.05.21 09:51:00
Je pravda, že ten čistější a umělejší zvuk tomuhle projektu zrovna nesvědčí. Hlavně ty naprogramovaný bicí tu zní fakt poměrně marně a ve výsledku i dost hloupě. Vokály super, některý riffy a klávesový momenty taky fajn, ale celkově tu Paysage d'Hiver docela ztrácí své kouzlo a atmosféra je ta tam.

Zkus tohle