PINK FLOYD - The Endless River

recenze
Jukl
Hodnocení:
7

Jako celek se album opravdu těžko hodnotí. Jedná se opravdu jen o vzpomínkové album, větší tvůrčí aktivita na něm chybí, ale i tak zůstává albem velmi silným a zdařilým, nejde o žádnou zbytečně nastavovanou kaši.

Pink FloydNové album Pink Floyd bylo dopředu avizované jako pocta zesnulému Ricku Wrightovi, jeho práci a roli, kterou u Flojdů měl. Stejně tak se dopředu vědělo, že album bude složeno z toho, co se kapela rozhodla nevydat na The Division Bell. Tedy circa 20 let starý šmiklý materiál, v roce 2013 dopracovaný. Na albu je jedna jediná regulérní píseň - Louder Than Words, zbytek se opravdu nese v duchu inter a outer, rozpracovaných myšlenek. Něco, co leckdo nerozdýchá – tohle, že má být regulérní album progové legendy?

Odpověď, zda je, nebo není, na tu si musí odpovědět každý sám. Stejně tak, jako se Gilmour s Masonem tímto počinem hudebně loučí s přítelem a kolegou, loučí se i posluchač s Flojdy jako takovými, pokud tak neudělal už mnohem, mnohem dříve. Dostává možnost si ještě jednou podat ruku s padesát let starým fenoménem (nejen) progresivního rocku. Naposledy vstoupit do zasněného světa magické Davidovy kytary a Rickových kláves. Příležitost, jak definitivně vymezit prostor na poličce, kam patří víceméně všechno, co tahle kapela kdy vydala.

Pink FloydThe Endless River není nic víc, než poslední zastávka na dlouhé cestě, lehké ohlédnutí přes rameno. Co přes něj uvidíme? Ať je už obsah jaký chce, stále a nepochybně má určitý potenciál. Flojdovské odřezky jsou o několik levelů jinde, než zbytek progového světa. I když může, a taky bude, celé album působit nesourodě a neurčitě, dovede posluchače vtáhnout a dostat přesně tam, kde jej potřebuje. Ne, oni nikdy nepotřebovali sáhodlouhé opusy na budování potřebné atmosféry, jejich podpis je i přes podstatu původně zbytného materiálu jednoznačný. Stejně jako nepřeslechnete zamýšlený tribut práci Ricka Wrighta, jeho party jsou čitelnější a silnější, než tomu bylo dříve. Nahrávka dýchne hned ze začátku enormně silnými fláky v Side 1 a udrží pozornost až do konce, přestože mnoho částí se krapet vytrácí do ztracena, třeba konci Side 2 (Unsung-Anisima) by slušela větší hloubka a poloambientní Side 3 pozbývá hudební konzistence téměř zcela, ačkoliv Allons-y jako celek vyzní velmi silně. Nedaří se to zachránit ani Hawkingovi v Talkin´ Hawkin´. Instrumentálním opusům i přes jejich vysokou kvalitu chybí něco navíc, citelné emoce, drama. Změna přijde až v poslední části, kterou završí závěrečná a definitivní Louder Than Words, výborný song, mrkněte na klip.

Pink Floyd - studioJako celek se album tedy opravdu těžko hodnotí. Z pohledu Pink Floyd se jedná opravdu jen o vzpomínkové album, nějaká větší tvůrčí aktivita na něm chybí. Pokud někdo čekal víc, tak se dočkat ani nemohl – kapela jako taková nikam nepokračuje už desítky let. I tak zůstává albem velmi silným a zdařilým, nejde o žádnou zbytečně nastavovanou kaši, ten pocit z toho nemám. Jedné věci je ovšem škoda. Dvou věcí. Ta první je, že materiál The Endless River mohl udělat, být použit, z The Division Bell naprosto ultimativní dvouplacku nekompromisní kvality. Fungovalo by to, uslyšíte sami.

Druhá věc, a to je trochu všeobecný stesk - je škoda, že jinak tvůrčí Gilmour s Watersem mezi sebou spálili všechny mosty. Jejich tvorba v kombinaci s tím, co dovedou Flojdi vydat na „pouze“ vzpomínkové nahrávce, by s přehledem trhala tapety ze zdi. Ale to už je jenom historie, teď již definitivně.

A dodatek k deluxe verzi s DVD: na placce najdete šest audiovizuálních kousků (nejde o klipy, ale o takové nějaké nahrávky, sestřihy apod.), tři další songy a 5.1 verzi alba. V krabičce navíc tři obrázky a klasickou knížečku.

Vložit komentář

DR - 28.12.14 09:18:41
Hudebně mi to přijde jako Ummagumma v období Momentary Lapse of Reason. Ale zatím se kloním spíš k lidovkáři než k Juklíkovi...
pf - 18.11.14 20:19:43
čiší mi z toho taková zapšklost.
Jukl - 18.11.14 16:00:19
pf: přijít v roce 2014 s objevem, že Flojdi už nejsou co v roce ´69, to je něco mnohem víc.
pf - 17.11.14 09:36:55
spíš než recenze je to tkaový vypořádávání se s kultem PInk Floyd ;)
satancalous - 16.11.14 19:34:27
Myslím že Pink Floyd nemusí někomu něco dokazovat,někdo asi čekal zásadní album ale nestalo se :)
DW - 16.11.14 19:08:28
Jistě by bylo lepší pojmenovat to Gilmour & Friends - The Endless Jam, ale z komerčních důvodů.. Jinak nevim, jestli posílat článek/kritiku od člověka, co hrál/hraje v takový pípovině jako Plastic People je úplně nasnadě :)
Jukl - 16.11.14 17:49:28
Je to pohled na věc, autor má určitě právo na takový názor. Ale to album bylo od začátku takhle zamýšleno, navíc bych nekriticky řekl, že Flojdi mají na takové album nárok. Nejsou tam žádné větší ambice, které by to album následovně nedokázalo naplnit. Je to fakt jen ohlédnutí, hotovo. O tom, kdy ve skutečnosti kapele došel dech a kdy se přecenili, o tom by se daly vést sáhodlouhé debaty. Každému soudruhu dle jeho libost, hehe.
k.eight.a - 16.11.14 16:48:53
Tady je jiný (značně kritičtější) pohled: http://www.lidovky.cz/posledni-deska-pink-floyd-labuti-pisen-se-nekona-fud-/kultura.aspx?c=A141113_130813_ln_kultura_hep
pepua - 15.11.14 12:25:53
Dobrá recka... Pro mne je to další deska PF, ke které se už mockrát nevrátím, na mě je to (pro progrock) prostě moc přenádherněná muzika (ne prvoplánovitě líbivá). Jako kulisa proč ne, ale PF se asi nikdy mojí srdcovkou nestanou.
pf - 14.11.14 13:47:48
škoda, že, v té podobě, jak vycházejí na ER, nevyšly ty skaldby tehdy paralelně s DB, je tam kontrast mezi uhlazenou produkcí Ezrina a celkem syrovym vyzněním ER, i v otm, jak moc a jak jinak se na obou deskách objevují kořeny. ale hezky napsaný a mě ta deska baví moc

Zkus tohle