POIL UEDA - Poil Ueda

recenze
kotek
Hodnocení:
8

Japonská středověká epika potkává brutální prog evropskýho střihu. A kupodivu to funguje.

Poil UedaMusím říct, že na tohle album jsem se těšil hned z několika důvodů. Vychází na labelu Dur & Doux, což je současná francouzská líheň všemožných rock in opposition projektů, čítající takový horký želízka jako Pili Coit, Ni, Mange Ferraille nebo právě Poil. Právě poslední jmenovaní mě už v minulosti potěšili se svojí nápaditě nezbednou produkcí, která sice trochu trpí přílišným počtem not, ale stejně je jí radost poslouchat. Třeba jejich společná nahrávka s Ni pod hlavičkou PinioL na pomezí RIO a mathcoru v některých místech prostě nehorázně kopala. No a spojení s Junko Uedou, významnou (tady spoléhám na promo materiály, moje znalosti tak daleko nesahají) představitelkou tradiční japonský výpravný hudby, prostě zní zajímavě.

Už první ukázka Dan No Ura, vypuštěná před rokem a půl, slibovala hodně. Poil samozřejmě instrumentálně vládnou, ta jejich divoká směs neposedných kytar, rytmických bludišť a chytlavých nápadů maká. Místy až tak kvalitně, že jsem se musel zamyslet, kdy jsem naposledy slyšel takhle komplexní, natlakovanou hudbu, která si pořád drží chytlavě hravou atmosféru. Nicméně spolupráce s Uedou je posouvá dál, protože se od ní učí věci, který jim doposavad chyběly. Zejména pak to, že instrumentální orgie nemusí být konečná stanice, ale můžou sloužit i vyšším cílům, totiž příběhu a atmosféře.

Skladby na Poil Ueda především vypráví příběhy z japonskýho středověku, a tomu jsou instrumentální výkony podřízený. Nebavíme se samozřejmě o žádných komorních povídkách, ale o eposech opředených notnou dávkou mýtu a magie, pro který se výbušná hudba Poil spojená s čarodějnickým vokálem Uedy hodí až překvapivě dobře. A tak první Kujô Shakujô navozuje čarodějnou auru buddhistického zaříkávání – Poil se drží víc při zemi, soustředí se na pozvolný budování katarze z atmosférických brnkaček, a spousta prostoru dostává výpravný vokál Uedy. Druhá Dan no Ura se soustředí na jakousi středověkou námořní bitvu, což dává daleko více prostoru pro výbušný kytarový eskapády a hradby hluku s trochou toho závěrečného rozjímání nad rozpadem jednoho impéria. Funguje to skvěle a pro Poil je to určitě krok dopředu – pejska a kočičku už v jejich kuchyni nepotkáš.

Vložit komentář

AddSatan - 03.11.23 13:25:56
dnes vyšla nová deska: https://www.poil.bandcamp.com/album/yoshitsune a 27. 11. budou v Café v Lese hrát ni (M. Python - Svatý Grál? :) ), taky Dur & Doux, basák z Poil Ueda atd., část PinioL ... math rock/core/metal, "brutal avant-prog" apod., "standardnější", tvrdší než Poil Ueda, dvě skladby z nový desky: https://www.niiii.bandcamp.com/album/fol-na-s https://www.facebook.com/events/355692903692839/
kotek - 26.03.23 16:12:36
Nazivo to v bxl makalo super, a tahle deska je evidentne jen malej vysek toho co spolu hrajou (a rozhodne ne ten nejdivocejsi), ten koncik byl snad hodinu a pul - takze pocitam ze v budoucnu spolu jeste neco vydaj...
bizzaro - 24.03.23 15:25:44
hudebne uplne super, misty ty crimsonoviny jsou v topu. Uedy bych asi ubral, ale nak zasadne me to nerusi, i kdyz teda meluzinuje na pozadi solidne :D
mIZZY - 23.03.23 10:15:39
Jsem na téhle kombinaci Poil & Ueda byl tehdy v Punctu, když to dělala Jednota, a z nahrávky mám podobnej dojem jako z toho živáku. Ano, toho zpěvu tam je až moc, plus je prostě furt stejnej. Poil místy jedou slušný mazec, ale Junko tam furt dělá ooooooo, aaaaaaa. Jako experiment zajímavej, ale reálně si myslím, že by to bez ní bylo lepší. Tady btw. záznam z celýho koncertu: https://vimeo.com/639065519
onDRajs - 08.03.23 15:28:19
U Poil, respektive Piniol, nemám pocit, že by trpěli přílišným počtem not (to spíš třeba japonští Koenjihyakei, to je teprve instrumentální divočina). Jinak tohle je fajn, umírněnější, než jsem čekal. Škoda, že je to tak krátký, ale je dost možný, že už by toho japonskýho zpěvu bylo moc. V tomhle ranku bych doporučil norské Shamblemaths, dával jsem do topu za rok 2021 - ti jsou ale víc do King Crimson...
AddSatan - 08.03.23 14:59:15
a jo, poměrně zábavná, funkční kombinace, byť toho japonskýho zpěvu bych tam radši trochu míň - ze začátku mě vždycky baví, postupně míň, později i místy až sere :) - mám odjakživa trochu problém s tou japonskou expresivitou ... ale místy pro našince celkem sranda ("kakali kiléé" v Dan No Ura Part 1 - 4:32 :) ), nebo i instrumentálně někdy moc dlouho opakujou něco, co mě až tak nebere, klávesy taky místy nevím, ale převážně asi dobrý ... i King Crimson se tam dají slyšet mj. v Kujô Shakujô - Part 2 jinak myslím, že zrovna tahle námořní bitva hraje roli v jedný z povídek v Kwaidanu, kdyby to někoho zajímalo, pohádkově-strašidelný povídky, na starý Japonsko celkem koukatelný: https://www.csfd.cz/film/145282-kwaidan

Zkus tohle