Dostalo se mi do rukou a do uší CD kapely První hoře s názvem Lamento. Musím říct, že jsem kapelu neznal, a proto jsem byl pln očekávání, co že se z desky vyklube. Z prvních tónů nelze nic vyčíst, protože jako intro je zvolena dechovka v pozadí s hlasatelem stereofonního vysílání, které je rázně přehlušeno nástupem kláves, bicích, basy i kytary. Zprvu se rozezní ladná muzika, vzápětí následována metalovým riffem nastoupivší sekce a zpěv zpěvákův. Rázem je těžké zařadit desku do nějaké stylové škatulky. Ale vlastně proč chtít První hoře někam škatulkovat. Právě nechtít je zařadit a jen tak se nechat kolébat jejich muzikou je fajn.

Metal to není, rock to není, jazz a vážná muzika to také není. Přesahy ze stylu do stylu však působí velmi příjemně. Chvílemi se zdá, že jde o hudbu k filmu, chvílemi odplujete na francouzský venkov s heligonkou šansonového typu. Chachá, jaká to chyba, v momentě se převalujete v bubnu v pračce, ve kterém vám do uší křičí skřeti v samopalovém rytmu bicích a kytary.

Čemu je to podobné? Nechci urazit ani jednu z kapel, chvíli snad Henry Rollins, chvíli Psí Vojáci. Ne a ne, není to ani jedna z těchto kapel. Jsou to jedineční První hoře.

„Ono se to hýbne, zavrčí
a už se to sápe, leze to na tebe“

Krásně by se vyjímali na nějakém letním festivalu. A je opět těžké vyjádřit, o jaký druh festivalu by se mělo jednat. Snad metalový Brutal? Nebo multižánrový Trutnov? Nebo alternativní venkovský festival Kozy? Možná nějaký divadelní kabaretní festival… Všude by jim to slušelo.

Další poznámka k předělům jednotlivých skladeb. O co jde? O ukázky z filmů, kdy netušíc čekáte, co za hlášku deska vyplivne - nečekané a vtipné. Nejde zde však o předěly, ale hlavně především o skladby. Zapojení nástrojů jako je klarinet či fagot podtrhává pestrost Lamenta. Sluší se vyzdvihnout poetické texty, na kterých je jako na ocelových nohách celé album postaveno. Zhudebněné verše překlenuté propracovanou hudbou – „A tvoje srdce, to je ryba, průhledná smutnodávná ryba, kterou nevykostíš“.
Málo tuzemských kapel dosahuje takových kvalit jako První hoře. Jsou neuchopitelní, neokoukaní, zajímaví, pestří, profesionální. Vidět je živě musí být nezapomenutelný zážitek. .:. 8/10

První hoře a jejich Lamento shrnout dvěma slovy? Vynikající deska! Vynikající deska snad bez jediného místa, které by jakkoli kulhalo. Potrhlý mix všeho hudebního: rocku, popu, alternativy, českého undergroundu s prvky elektroniky, taneční muziky (bicí i drummíkově zakřepčí - Naruby), jazzu, lehké avantgardy a mírnými přesahy až do metalu, kdy vám krom výše zmíněných na mysli sem tam vytanou i další jména; zmíním třeba Pražský výběr nebo brněnskou Insania, jen si představte její značně praštěnější cokoli-verzi. Nejen nadžánrovost, ale i úžasné nástrojové obsazení - krom klasiky nástrojů čítá často vévodící a parádní zvuk akordeonu (ano, tahací harmoniky), piana, klarinetu, píšťal ad. -, dává plno prostoru k častému barvení zvuku a posluchačovu překvapování. A jak z obalu cd zjistíte, taktéž jednoho mima, čili i živě První hoře má určitě co nabídnout a bude ojedinělým zážitkem (27.2. budou v pražském Vagonu!). Celá muzika, i díky výborným českým textům, tuto hudební grimasu přisouvá až někam ke kabaretové podobě a předpokládám, že První hoře by označení avantgardní punk, futuristická groteska nebo třeba najazzlá tragikomedie nevadilo. Jisté je, že zvuk cd je taktéž skvělý (metloši samozřejmě neocení málo nakreslenou kytaru :)), bicí znějí skvostně a tak si tak říkám, že mě to na kraji roku potkalo jedno ohromné překvapení. Zajímavější o to je, že jsem kapelu nijak zvlášť nezaznamenal ani po tom, co získala cenu Anděla 2009 v kategorii rock; ale až ve Zlých (kultura, Kotečku, kultura! ;)), takže pane Medáku, díky za cd! Šest z pěti klaunů doporučuje, pět ze čtyř šašků poslouchá… .:. 9/10