Téměř současně s novými The End se s novou dlouhohrající deskou představila další "mladá" kapela s hodně osobitým pojetím extrémní muziky, američtí technici Psyopus. Po minulém záseku Ideas of Reference jsem novou věc očekával vcelku netrpělivě a zároveň i s určitými obavami, Psyopus přeci jen ještě nejsou nějakou příliš časem prověřenou kapelou a navázat na povedený debut určitě není úkol právě jednoduchý. Po úvodních tónech ale strachy mizí jak

pára nad hrncem, žádné neočekávané stylové kotrmelce, žádné přislazování, naopak, přihoďte víc chilli papriček ať si fandové pořádně vypálej držku, nové album dotahuje původní koncepty ještě do extrémnějších poloh, těžko představitelné, kdybych neuslyšel tak neuvěřím, že to zrovna v případě Ideas of Reference je možné, ale stalo se a všechny pokroucené, vyšinuté mozky můžou plesat, nedeviantní občané ať radši pokračují dál a tuhle výkladní skříň nechají nepovšimnutou či se jí pro jistotu vyhnou obloukem.
A tak zase nasednout, nastartovat a po úvodním několikasekundovém intru vytáhnout otáčkoměr do červena, brzdy intenzivně skřípou, ale bez účinku, jen svým pískáním dotvářejí pocit psychického narušení, nezpomaluje se, místy se balancuje až na hranici fyzické nevolnosti, oddech přijde až s prvním a pak několika dalšími doplňováními paliva, akustické nebo alespoň méně nervydrásající brnkačky, při kterých na plátno občas cákne i trochu klasiky. Kytary spolu neustále šermují, střídají se ve výpadech, tu získá navrch jedna tu druhá, zkoušejí jednu promyšlenou finesu za druhou, ale protivník vždy přijde s nějakým elegantním úhybným manévrem, kordy řinčí celých třicetsedm minut a padesátosm sekund a zápas přesto končí bez vítěze. Spojte dohromady progově onanující kytarové hrdiny a zmateně škubající agresivní hardcoreovou energii, hysterický vokál, až nechutně neurotický přístup vymazávající a tříštící trsy mozkových buněk, Our Puzzling Encounters Considered je jeden z možných výsledků (pro fandy přirovnání: Dragonforce dohromady s těžce pokřivenou psycho atmosférou třeba z Young Widows a navrch Ed Gein, samozřejmě bráno s velkou nadsázkou) . Z tuctových

nudných onanií se stává svébytná, originální forma vyjádření. Občas se sice deska až příliš zvrhne ve snahu o ejakulaci, nějaká ta kudrlinka navíc na ukojení vlastního ega, ale za tu dřinu si Psyopus pár chvil pro sebe zaslouží. Celé album je vlastně jedno dlouhé sólo s chaoticky riffujícími vsuvkami, triky a vyhrávky ani nebudete stačit počítat.
Co dál dodat? Our Puzzling Encounters Considered je vynikající album, už teď jsem si celkem jistý, že v bilancování za rok 2007 chybět nebude. Ale nežeňte se slepě do obchodů kupovat bez předchozího poslechu, to by se vám mohlo nepříjemně vymstít. Je to deska pro poměrně úzký okruh lidí, i v rámci technických vylomenin se jedná o jeden z největších extrémů, s jakým jsem zatím měl tu čest, bez milosti řežou přímo do nervových vláken, míchají s obsahem hemisfér, na víc poslechů za sebou rovnou zapomínám. Naopak, s chutí po dohrání poslední Our Puzzling Encounters Considered sundáte sluchadla, necháte se v míru a klidu omývat slastným nehlukem a popřemýšlíte, cože se to vlastně poslední něco přes půlhodinu dělo. Důkaz toho, že i onanování má za určitých podmínek smysl.
P.S. Zajímavá zprávička na závěr: tihle kluci nevzali do party Dereka Roddyho, rychlost ano, dostatečná technika ne. Tenhle drb se povaluje na ://metal-archives.com… doufám, že mě death metal fans neukamenujou... .:. 9/10