První poslech této, sírou načichlé, cházky ze Spojeného Království mě zrovna dvakrát nenadchnul. Možná taky proto jsem dal na letošním OBSCENE EXTREME přednost procházce pro kus žvance, než abych setrval někde poblíž vystupujícího

tělesa. Osobně mě nahlodává pocit, že se Čurby nechal trochu
unést, vezmeme-li v potaz, že kapela má kořeny slyšitelně v black metalu, kdežto OEF je orientován směrem zcela jiným. Tvrzení na přiloženém letáčku, které říká něco ve smyslu: "Pokud máš rád MACABRE, ZYCLONE, MARDUK a GOREROTTED, pak musíš milovat SCREAMIN’ DEAMON", ve mě vzbudilo ještě větší nedůvěru, než jejich angažmá na jmenovaném festu. Kdo to viděl, aby někdo míchal black metal s mnohdy kýčovitou úlítlostí MACABRE.
Jenže, přátelé, SD to dělají zcela obstojně. Skutečně si představte do černého hávu

oděné vrahouny MACABRE, jak kolem plivají ohně a hážou pentagramy :-). Ono s lyrikou to nebude až tak daleko, páč SD se rozhodli upsat nikoli satanovi, nýbrž historii o britských masových vrazích. Docela mě mrazí v zádech, když slyším ty černočerné riffy, podpořené velmi rychlými klepačkami (bicí jsou rytmicky velice vyrovnané) a však pořád v nich slyším tu hravost MACABRE či parodujicí perverzitu GOREROTTED (mimochodem, myslím si, že zde působí minimálně jeden člen právě z tohoto řeznictví, protože některé postupy jsou pro ně z cela typické).
Když pominu odfláknutý booklet a kolísavý zvuk, jedná se o celkem zajímavé a do jisté míry průkopnické dílo.