Autor: 39 Uživatelé: 35 Tvé hodnocení: hodnoť
Tales of Extraordinary Madness

SPINELESS FUCKERS - Tales of Extraordinary Madness

Brněnská drtička neúnavně demonstruje únavný archetyp žánru.

Spineless FuckersSpineless Fuckers vydávají novou desku Tales of Extraordinary Madness. Jde o kapelu členy propletenou s Mincing Fury and G.C.Q.D., míchající si po svém goregrind a brutal death metal. A já mám jedinou otázku. Proč?

Časy, kdy jsem u nás chodil na neoriginální brutálek a myslel si, jak je to super, jsou dávno pryč. Kdovíkolik mi není, a i tak jsem si jistý, že jsme se na české scéně takových věcí naposlouchali více, než je nutné. Ať jsem třeba za blbce, ale tomuhle stylu tu víceméně odzvonilo a nevidím důvod v něm pokračovat, pokud se nesnažím o nic nového.

Soudě podle počtu lidí, kteří na to pořád chodí, jsem ten exot asi já. Chceme-li stagnovat a poslouchat nudné tupačky, sypce a svinčí ryk do konce života, tak se asi nedá svítit. Jakožto primitivní hudba na odreagování to může komusi posloužit, ale na to si může pustit x starších a mnohem lepších desek. Jenže dnes už jsou takové spolky většinou vysloužilé a zajímavých českých gorů spočítám možná na jedné ruce se dvěma useklými prsty.

Že to přeháním? Přejděme k albu a spočtěme si do uší bijící otravné elementy. Rádoby znepokojivé intro? Máme. Vokál z prasečího chlívku? Máme. Tancovačky pro burany? Máme. Bezúčelné blasty, které tam jsou jen proto, aby tam vůbec nějaké byly? Máme. Nesrozumitelné názvy a texty ve špatné angličtině? Máme. Zbytečně dlouhé spooky outro, které nijak nesouvisí s konceptem alba? Taky máme. Počkat, koncept? Ten vlastně nemáme.

Aby to celé nebylo jen pičung, zkusme vypíchnout něco pozitivního. Zvuk kytar se mi líbí a hopsačka v prvním songu je dost v pohodě. Deathové vyhrávky v některých válech taky fajn. Ambientní interludium v Pain Masterpiece je zde vlastně jediná zajímavá věc. Mix je v pořádku, však všichni víme, že Otyn umí. Přeci jen bych upozadil ten bliťák a radši slyšel kytary. Kluci jinak fakt dobře hrají, ale co je baví na takové muzice je mi záhadou. Cením, že jsou texty v bookletu, texty samotné však žel ne.

Víte, třeba slamy a nějaké ty goregrindy byly kultovní v tom, že se snažily svými tématy šokovat tak, že to bylo pro magory se silným žaludkem fakt vtipné a ještě si do toho zatančili. Jenže tam probíhala zajímavá riffáž či aspoň originalita u kapel, které přišly s vlastním stylem. Tady to není ani nápadité, ani nechutné, ani vtipné, ani žádné.

Čas zde určitě neléčí a my jsme tedy svědky úpadku v podprůměr. Jestli tento jev něco dokazuje perfektně, je to tohle cédo.

Recenze dalších autorů

Přihlašte se pro přidávání recenzí.

aktuálně

diskuze