Autor: 39 Uživatelé: 35 Tvé hodnocení: hodnoť
Tales of Extraordinary Madness

SPINELESS FUCKERS - Tales of Extraordinary Madness

Brněnská drtička neúnavně demonstruje únavný archetyp žánru.

Spineless FuckersSpineless Fuckers vydávají novou desku Tales of Extraordinary Madness. Jde o kapelu členy propletenou s Mincing Fury and G.C.Q.D., míchající si po svém goregrind a brutal death metal. A já mám jedinou otázku. Proč?

Časy, kdy jsem u nás chodil na neoriginální brutálek a myslel si, jak je to super, jsou dávno pryč. Kdovíkolik mi není, a i tak jsem si jistý, že jsme se na české scéně takových věcí naposlouchali více, než je nutné. Ať jsem třeba za blbce, ale tomuhle stylu tu víceméně odzvonilo a nevidím důvod v něm pokračovat, pokud se nesnažím o nic nového.

Soudě podle počtu lidí, kteří na to pořád chodí, jsem ten exot asi já. Chceme-li stagnovat a poslouchat nudné tupačky, sypce a svinčí ryk do konce života, tak se asi nedá svítit. Jakožto primitivní hudba na odreagování to může komusi posloužit, ale na to si může pustit x starších a mnohem lepších desek. Jenže dnes už jsou takové spolky většinou vysloužilé a zajímavých českých gorů spočítám možná na jedné ruce se dvěma useklými prsty.

Že to přeháním? Přejděme k albu a spočtěme si do uší bijící otravné elementy. Rádoby znepokojivé intro? Máme. Vokál z prasečího chlívku? Máme. Tancovačky pro burany? Máme. Bezúčelné blasty, které tam jsou jen proto, aby tam vůbec nějaké byly? Máme. Nesrozumitelné názvy a texty ve špatné angličtině? Máme. Zbytečně dlouhé spooky outro, které nijak nesouvisí s konceptem alba? Taky máme. Počkat, koncept? Ten vlastně nemáme.

Aby to celé nebylo jen pičung, zkusme vypíchnout něco pozitivního. Zvuk kytar se mi líbí a hopsačka v prvním songu je dost v pohodě. Deathové vyhrávky v některých válech taky fajn. Ambientní interludium v Pain Masterpiece je zde vlastně jediná zajímavá věc. Mix je v pořádku, však všichni víme, že Otyn umí. Přeci jen bych upozadil ten bliťák a radši slyšel kytary. Kluci jinak fakt dobře hrají, ale co je baví na takové muzice je mi záhadou. Cením, že jsou texty v bookletu, texty samotné však žel ne.

Víte, třeba slamy a nějaké ty goregrindy byly kultovní v tom, že se snažily svými tématy šokovat tak, že to bylo pro magory se silným žaludkem fakt vtipné a ještě si do toho zatančili. Jenže tam probíhala zajímavá riffáž či aspoň originalita u kapel, které přišly s vlastním stylem. Tady to není ani nápadité, ani nechutné, ani vtipné, ani žádné.

Čas zde určitě neléčí a my jsme tedy svědky úpadku v podprůměr. Jestli tento jev něco dokazuje perfektně, je to tohle cédo.

Recenze dalších autorů


Přispěj do diskuze

Grindcore v zásadě dělím na dva druhy:

1) Fakt dobrá muzika, která vychází z pesimistického, bezútěšného hardcoru a vyhrocuje ho do většího extrému. Často se tam objevují společensky kritické a/nebo osobně existenciální texty, lámání holí nad světem i člověkem. Zajímavý.

2) Taneční ptákoviny s prasečím kvičením, které se snaží být vtipné tím, že se tam kvičí o výkalech a sexuálních perverzích. Úplná pitomost.

Tohle bohužel řadím do druhé kategorie.

já se Spineless zastanu, i kdyz nic takovyho neposloucham. mel jsem strach si desku pustit, ale prijde mi docela dobra. revoluce se nekona, ale po vsech strankach je to dobre odvedena prace. zvuk je vytecny, kvikot i grcky bavej, deathmetalova poloha kapele sedi nejvic a dokonce mi obcas v nejakym nášlehu pripomene starsi Cryptopsy. ta grindovejsi cast je nevyrazna, ale jako celek se to preposlechne driv nez bys rekl "dekompozice" :)

aktuálně

diskuze