Autor: 60 Uživatelé: 60 Tvé hodnocení: hodnoť
Tonic Immobility

TOMAHAWK - Tonic Immobility

Taková standardní, lehce nadprůměrná a trošku upracovaná rocková deska. U Tomahawk doporučím sáhnout do minulosti.

TomahawkTomahawk netřeba dlouho představovat. Počítám, že superskupina čítající Mikea Pattona, Duane Denisona (The Jesus Lizard), Trevora Dunna (Mr. Bungle, Fantomas) a Johna Staniera (Helmet, Battles) je dostatečně profláklá. Předešlý desky byly vesměs někde na pomezí alt rocku a metalu, ale nebály se v rámci mainstreamovější muziky experimentovat a začleňovat vcelku překvapivý vlivy, ať už šlo třeba o bossa novu nebo soundtracky ze spaghetti westernů. Nejeden z členů naší redakce na Tomahawk (společně s Mr. Bungle a Fantomas) vyrůstal, takže když byla oznámená po cca osmi letech od poslední Oddfellows nová deska, zbystřili jsme.

No nic, nebudu to dlouho rozmazávat, úvod recenze je suchej jak z encyklopedie, ale prostě se mi ze sebe moc nadšení u poslechu Tonic Immobility vyždímat nepovedlo. Na receptu se toho od poslední desky Oddfellows moc nezměnilo, ale nápady jsou tu vyčpělejší a do skládání se čím dál víc vkrádá rutina a předvídatelnost. To platí zejména u tvrdších partů, kdy se kytara víc zkreslí – tady většinou dostáváme docela obyčejnej rokec, kterej občas působí trochu nuceně a těžkopádně. Odlehčenější party jsou na tom o něco líp, je tu přece jen cítit víc hravosti a místy se zajímavě buduje napětí – i když, co si budem povídat, už bylo líp. Patton to taky zvedá, tradičně si za mikrofónem vyhrál, a ještě sem tam zvládne překvapit nějakou divnou fistulí nebo efektem. Ale co naplat, nakonec tyhle světlejší momenty většinou zabije nějakej omšelej riff.

Vlastně ani moc nevím, co bych dál psal. S recenzí jsem tentokrát bojoval a fakt jsem měl problém se na album soustředit. Většinou jsem už po druhý třetí skladbě myslel na něco úplně jinýho, pozorný poslechy jsem potil. Tak snad jen vypíchnu pár povedenějších momentů, který přicházej ke konci desky. Předposlední Recoil je příjemně odlehčená nějakou bossanovou či co to je, a Patton dává správně ujetou vokální linku, asi nejzábavnější věc na desce. Zavírák Dog Eat Dog je taky docela hitovka. Ale celkově doporučím radši sáhnout do minulosti, kdy si Tomahawk ještě nepředvídatelně hráli. Tonic Immobility je totiž ve středním rockovým proudu jen lehkej a trochu upracovanej nadprůměr.

Recenze dalších autorů


Přispěj do diskuze

Já mám asi nejraději Pattonovy hovadiny, co dělal se Zornem :)

Schválně jsem si Mit Gas v porovnání s touhle deskou poselchl, a to je trochu jiný těsto :) Anonymous mi tolik nesedlo, ale aspoň to byl zajímavej experiment, kdyby zkoušeli tyhle divnější věci dál, tak bych se vůbec nezlobil...

A co se promrhanýho talentu týče, tak moc nesouhlasím, myslím že byly období, kdy Pattonovy projekty víceméně znamenaly kvalitu (právě třeba Peeping Tom pořád žeru, v tý době dělal fakt zajímavý věci). To spíš v rámci poseldní dekády, a zejména oživování starších projektů, to nějak kysne. Mám pocit, že jsem viděl i nějakou novou skladbu od Mr. Bungle, která mě taky nebrala.

nevím jak přesně skládali tohle album, ale minimálně ty předchozí dvě skládal primárně Denison. Patton a spol. přišli skoro k hotovýmu, takže pokud jsou Tomahawk vyčpělý, tak je to pravděpodobně hlavně Denisonova chyba ... i když je fakt, že i Patton je už takových 13-14 let za zenitem a dnes už se od něj nic "velkýho" a překvapivýho (nejspíš) čekat nedá ... souhlas, že "indiánský" Anonymous je od T. asi nejlepší (byť Mit Gas v těsným závěsu) a určitě nejoriginálnější

já mám minimálně stejně rád a svým způsobem i radši Fantômas, Mr. Bungle, Tomahawk než FNM, což je i tím, že jsem se k "Pattonovým" kapelám dostal v tomhle pořadí (a nejdřív mi FNM přišli až moc normální a obyčejný), pak třeba i Lovage a Peeping Tom jsou/byly skvělý věci, takže s mrháním talentu nesouhlasím

Je to opět Pattonův typickej androš. On, byť je to megazpěvák, tak podle mě není schopen vytvořit skutečně velkou nahrávku. Většinou je z toho ve finále vždy jen takový sklepně-alternativní pitvoření. Není to samozřejmě takto špatně, ale nebýt FNM, tak by se dalo podle mě mluvit o promrhaném talentu. Jinak z alb Tomahawku pro mě asi nej Anonymous..

neni to blby, ale vlastne to prubehem poslechu jakkoli nestrhne. "upracovany" je dobry termin

slabý, na bigbít dobrý na tomahawk fakt slabý, jak je psáno, je rozhodně lepší jít do minulosti...

Tvé hodnocení:

Tagy:

Tonic Immobility, alternative rock, alternative metal, Tomahawk, Ipecac Recordings

aktuálně

diskuze