Čehúni & Čoboláci aneb Covideostop. Miniturné Čad a Hentai Corporation bylo zprvu koncipováno jako neoficiální rozloučení se s pandemií a zejména s opatřeními, které dva roky komplikovaly veškeré kulturní vyžití. Nadšení ze skomírajícího omikronu však rychle nahradil šílící Putin, a z koncertu se tak spíše stal chvilkový pokus o zapomenutí na chaos, který sžírá takřka celou Evropu.

Po úspěšné brněnské zastávce se zdálo, že Ostrava honosnou účastí nenaváže. Metro Music Bar zaznamenal plnou kapacitu, na což Barrák odpovídal poměrně bídným předprodejem. Po vstupu do klubu se však obavy lehce rozplynuly. Bylo postaráno o potlesk, pogo i občasné vracení textů. Dle rozmanitosti davu šla tušit koncertní vyprahlost – dostavili se hroziči v černé, nevybouřená omladina i obecenstvo středního věku, které se šlo pobavit bez nutkání si cokoliv dokazovat.

Koncertní start padl na Čad, který jsem kvůli osobním peripetiím promeškal. Do davu jsem tak nakráčel až během řádně vyhrocené Frustrovaný, Dojebaný, Nasratý. Po koncertě jsem se dozvěděl, že mi ušel Pištův úvodní proslov, který se dotkl i současné válečné situace. Možná i kvůli opodstatněného rozmrzení proběhl koncert Čad bez typických standupových prupovídek mezi skladbami. Větší uvedení padlo jen na Železný Mejdan, kdy Pišta rychle popsal svou českou metalovou iniciaci, na kterou navazoval text skladby. Četné děkovačky s kultovním oslovením „hoveda a hovedice“ ovšem nechyběly.

Z hudební perspektivy se Čad povedlo vše na výbornou. Vyvedenému zvuku asistovala bezchybná souhra trojice a již klasický Valérův drive, jehož bicí ostruhy zrají jak víno. Sledování zápalu a preciznosti zadní linie lze považovat za samostatnou zábavu. Perkusní profesionalita vykrystalizovala při intru k tracku Štvaná Zver, kdy kolektivní dopad spodní čelisti na zem zavibroval celým klubem.

Čad utli hraní zhruba po 45 minutách, ve kterých zněly skladby zejména z nejnovější desky a Bastarda. Setlist dával smysl – už jen proto, že dvě zmíněná alba k sobě mají hudebně nejblíže. Rychlé tempo výrazněji rozbil jen Démon Smutku, ze starších záseků pak došlo na Ťažký Kov a neodmyslitelné Sekery a Buzogáne. Staroškolská nasranost, která prýští z věcí jako Konflikty nebo Varič Pika mi sice pořád trochu chyběla, Čad ale i přesto ve své současné podobě předvedli takřka bezchybný výkon – hudebně precizní, narvaný energií a rozumně dávkovaný.

Zhruba po čtvrthodinové pauze došlo ke střídání. Interakce Hentai Corporation s publikem byla od první vteřiny intenzivnější – během koncertu došlo k obligátním výserům Krajča, fakacím Putina, ale i ke vzpomínání na kultovní Dačice. Epileptické taneční kreace a trápení bradavek snad není třeba zmiňovat.

Muzikantsky pětice za Čad příliš nezaostávala. Bratři Škarohlídové dávali do všeho maximum a zbytek kapely zdařile sekundoval. Radkův vokál tradičně bezproblémově přeskakoval od čistých linek, přes takřka blackmetalové skřeky až po četné hecovačky typu „jedem, vy sračky“. O něco horší byl zvuk, který se během vyhrocenějších momentů sléval do neidentifkovatelné koule.

Set Hentai Corporation měl v rámci popularity skladeb vzestupnou povahu. Začínalo se od méně zaběhlých kusů až po ověřené hity s vrcholem ve formě Equilibristic Brides, kdy došlo i ke kolektivnímu tanečku. Na dav zafungovaly i zcela nové skladby včetně čerstvé, klipové a v rámci dnešní doby nadějně pojmenované We Will Survive. Kapela tak představila všehovšudy nezkrocenou jízdu, u které se však místy nedařilo krotit zvuk a délku setu. Asi po 50 minutě začaly obecenstvu docházet síly, v davu šlo vidět občasné pokukování po mobilech. Vyřvání přídavku nakonec působilo spíše jako formalita.

Až na drobné zvukové neduhy a přepálenou délku druhého setu se takřka vše vyvedlo. Potěšila nejen solidní účast, ale zejména souznění obou kapel, které se sice na první pohled liší, po menší analýze a nabytém dojmu ale spojení dává smysl. Čad i Hentai Corporation tvoří z odlišných žánrových mixů charakteristický zvuk, ke kterému se těžko hledá příměr. A právě zvuková unikátnost z odlišných konců spektra vytvořila efektivní kontrast, který na dvě hodiny bez problému zabavil a nechal zapomenout na neblahé dění ve světě.