1) SPOTIFY Album měsíce (Archiv pro červen 2024 - 75 skladeb a téměř 7 hodin hudby)

Spotify stále měníme a vylepšujeme. Níže přiložený playlist je tedy vždy pro aktuální Album měsíce a budeme jej pravidelně obměňovat. Nemusíte tedy již s každým měsícem pátrat po novém - jakmile vyjde nové Album měsíce, playlist se aktualizuje. Pokud by si někdo chtěl toto aktuální Album vyposlechnout zpětně, najde jej přes druhý odkaz v závorce na Archiv).
Formát je volen podle pořadí, v jakém se desky umístily v Albu měsíce (vítěz má tři skladby, ostatní po dvou) a dále pak se jedná o výběr skladeb interpretů jednotlivých redaktorů. Samozřejmě jsme narazili na limity - ne všichni interpreti, kterým se věnujeme, tuto platformu využívají, ať již k tomu mají jakékoliv důvody, takže řadu kapel v playlistu nenajdete. Druhým extrémem je, že zde představujeme často desky, které nám dorazily v promo materiálech, ale oficiálně ještě zveřejněné nejsou. Každopádně doufáme, že i tak dokážeme, ve zbytku toho co jsme vybrali, rozšířit vaše hudební obzory.

2) ALBA MĚSÍCE: žebříček nejposlouchanějších alb s komentáři redaktorů

3) REDAKTORSKÝ LIST: seznam desek, které redaktor vyposlechl, avšak které se nedostaly do žebříčku (kritériem je aktuální rok, případně stáří maximálně 6 měsíců). U těchto desek se můžete kochat i obaly. Starší, bonusové, jsou pak řazeny chronologicky.

(5) DYSRHYTHMIA - Coffins Of Conviction (06/2024)

Kotek: tyvole, docela návrat, tohle mi připomíná snad až Pretest. Jasný, dynamický kompozice, hitově vyjetý melodie, silně sci-fi načichlá atmosféra. Takhle ano!
bizzaro: - po 5 letech nová Dysra. Složení neměnné, nové postupy, xicht však zachován.
sicky: možná trochu větší klídek než se čekalo, za mě ovšem parádní prog metal. (8/10)
brutusáček: klasika rozpočítaného rocku se velmi příjemně vrací do svých začátků, žádné přehnanosti a až líbivé melodie.
Hlas přidal i Kory.

(5) ULCERATE - Cutting the Throat of God (06/2024)

Kuba: ať si hrají, co chtějí. Stejně jim to budu žrát i s navijákem! 
mIZZY: jako jo, je to už dost popík, ale jako vše od Ulcerate mě to baví. Sice jsem měl i poslechy, během kterých mi celé album přišlo jako nekonečný opakování komba melodie, rubanice na bicí, melodie, rubanice na bicí atd., ale nakonec si sedlo. Byť si stále myslím, že na Stare… byly o poznání silnější riffy atd. (Bandcamp)
Herelson: Ulcerate se zjevně posouvají od TDM směrem k post-metalovému vyznění a je to opět skvělé a snad i zase o kus lepší než minule. Tuhle rukavici letos už nikdo nesebere, nebo?
brutusáček: metal roku, promyšlené, emo nebo zasněné a stále dissonantní a death metal tak jak to umí jenom Ulcerate.
Hlas přidal i Kory.

(3) AKHLYS - House of the Black Geminus (07/2024)

vaněna: konečně doma. Na tuhle desku jsem se těšil celý rok... Celý rok jsem se těšil, abych dostal toto? Upřímně je zatím deska Akhlys pro mě zklamání. Turbo techno, agresivní Nightbringer a velmi málo citu pro vývoj skladeb. Postupně se ale začínám sžívat s tím, že nejde ani tak o jednu desku, jako spíš o jednotlivé skladby. Když si pouštím doma postupně po stranách, začíná mi materiál aspoň něco dávat. Desku jako celek jsem ani jednou nedoposlouchal, a ani si nemyslím, že bych někdy doposlouchal. (6,5/10)
mIZZY: novinka Akhlys maká fakt slušně a sype taky fest. Fans předchozí desky budou určitě spoko. (Bandcamp)
Dantez: Akhlys po převedení projektu do živého vystoupení vystoupili ze stínů nočních můr. A ztráta odosobněnosti se odráží i na nejnovější desce. Mystérium pramenící ze zkušeností s nočními děsy je na House of the Black Geminus utlumeno, do popředí se dere mechanická agresivita, z kapely se tak spíše stává potemnělá mlátička, drásavé neznámo je patrné jen stopově. Zvuková unikátnost je stále přítomna, s úbytkem jedinečné atmosféry už ale není tak působivá. 

(3) MALIGNANCY - ... discontinued (06/2024)

Kuba: ideální deska k večernímu odpočinku :-) Co dodat? Snad jen - jsou to magoři! Heller rulez!!!
bizzaro: trošku uhlazenější, nebo možná ne tak naprasený, ale furt Malignancy.
brutusáček: když jsem dotázal na vrchního experta na Malignancy lorda Gábu jak to vidí s novou deskou, tak mi s trpkým úsměvem odvětil „zeptej se mě za rok“. Na hlubší rešerši si budeme muset počkat, nicméně Malginancy to opět extrémně nahrotili, jen ten zvuk už tolik nebolí.

(2) BRUTALLY DECEASED - Chasms (06/2024)

vaněna: naklepáno Maříkem, ověřeno kvalitou, čtvrté album Žlábovy party nakládá. (7/10)
brutusáček: zvukově nejčistější a možná nejmelodičtější deska pražských old schoolerů, ale má neskutečný tah na bránu a prostě to šlape od začátku do konce.

(2) CUTTERRED FLESH - Love At First Bite (05/2024

LooMis: Tuzemské BDM, které se téměř pořád tlačí směrem do progresivně tech/thrash agresivnějších poloh, než nějakých old-school slam hoblovaček (ale jsou tu tu). To odlehčení spíše přichází s atmosféričtějšími, groovovějšími pasážemi, ale i ty melou parádně. Velmi povedená deska západočeských drtičů. (8/10)
brutusáček: karlovarské řeznictví, moderní zvuk, moderní kudrlinky na BDM, na desce to solidně maká, až jsem z toho překvapen. Lázenští se dost možná vytáhli s nejlepším materiálem vůbec.

(2) INSECT ARK – Raw Blood Singing (06/2024)

AddSatan: doom/post-metal lap steel/baskytaristky atd. Dany Schechter (Swans, Gnaw atd.), tentokrát s bubeníkem Timem Wyskidou (Khanate). Schechter se vrátila ke zpěvu (viz Bee and Flower), který je většinou dost fajn, tajemný až čarodějnický, některé skladby/části jsou i díky němu přístupně písničkové (zvláště 2.). Zajímavější jsou tu ale experimentálnější („“) přesahy do temné psychedelie až ambient/noise, využití různých synthů, efektů, zvuků i lap steelu. Wyskida hraje často dost jednoduše, ale někdy se naopak překvapivě rozjede (5., 6.). Chytlo mě to víc až na 2.-3. pokus, něco víc, něco míň, ale převážně baví. (Bandcamp)
Hlas přidal i Kory.

(2) KRÅBØL - Never (05/2024)

vaněna: black se stopami Mortuus, takže povinnost. (7/10)
mIZZY: asi nejslabší z těch tří nových Terratur alb. Své kouzlo a blackmetalového ducha rozhodně má, ale sedne nejvíce lidem, které se chtějí ponořit do ponurých střednětempých hoblovaček. (Bandcamp)

(2) RICHARD HENSHALL – Mu Vol. 1 (EP) (06/2024)

Baara: kytarista Haken plánuje letos vydat tři EP. Na prvním se ujal i basy a kláves. Haken tu samozřejmě trochu cítit jsou a někteří YT fans v Mu hledají i konkrétní motivy z Fauny, které já buď neslyším, nebo jsem líná je hledat. Mu je mnohem větší pohoda fusion/jazz s občasnými metalovými momenty, která hladí uši a hladí duši. Těším se na Vol. 2 a 3.
LooMis: tady to bude vypadat na domácí protekci a pravdou je, že kdyby si to žena nepustila, asi bych tohle EP minul. A to by byla chyba! Rukopis vrchního skladatele Haken je i tady jasně rozpoznat, a tudíž jasně, jsou tady pasáže, které by se klidně mohly na Fauně objevit – tlesky, tlesk. (9/10)

(2) WORMED – Omegon (07/2024)

AddSatan: stejnou desku jako předchozí měsíc sem dávám zcela výjimečně (možná poprvé?), pravdou ale je, že jsem většinu června poslouchal hlavně Omegon a starší desky Wormed. Nejlepší deska Wormed, nejlepší brutal/tech/dissonant deska za x(x?) let zpět a nejlepší metal za více než rok. Více v recenzi. (Bandcamp)
bizzaro: jako když Cryptopsy hodíte do slam lisu a přidáte disonanci.

KRONOS QUARTET & FRIENDS MEET SUN RA – Outer Spaceways Incorporated (06/2024)
- tribute album coverů, či skladeb inspirovaných space/avant-jazz legendou, v podání smyčců Kronos Quartetu a dalších hudebníků – Marshall Allen (již 100letý ! kapelník Sun Ra Arkestra), Terry Riley, Laurie Anderson, Armand Hammer, Moor Mother, Secret Chiefs 3, Jlin, DJ Haram atd. atd. Hezky to ukazuje rozpětí tvorby a dosah ovlivnění tímhle „Saturňanem“ – od chytlavých písniček, přes odvážnější avant-jazz, proto-trip/hip hop až po podivné, psychedelické experimenty. Něco lepší, něco slabší, většina baví. (Bandcamp)

SHACKLETON & SIX ORGANS OF ADMITTANCE – Jinxed by Being (06/2024)
- možná lehce překvapivá kolaborace (á la Earth vs The Bug), ale oba jsou to psychedelici, takže proč ne. Shackleton si tu jede své zvláštní, šamanské tribal rytmy, ambient dub plný pěkných, perkusivních i jiných zajímavých zvuků a Chasny do toho po svém zpívá a psych folk-rockově brnká, sóluje, dronuje atd. na kytaru. A funguje to. Vlastně to někdy trochu připomíná aktualizovanou srážku raných a pozdějších Popol Vuh apod. Chasnyho zpěv mi sedí jak kde (výšky na hraně), většinou jo, ve 2. až moc opakuje. Příjemně relaxační i potemněle-nervní psych trip. (Bandcamp)

TAKKAK TAKKAK – s/t (06/2024)
- S. Ishihara (DJ Scotch Rolex/Egg) a J. M. S. Pribadi (Raja Kirik) a další variace na (post-)industriální Indonésii. Kromě tvorby obou zmíněných i trochu á la Uwalmassa, i něco od Senyawa, divno/poly- i rovnější rytmy, ruchy, psychedelie, místy i rychty směr Gabber Modus Operandi atd., Godflesh kytara atd. Poměrně zábavný. (Bandcamp)

NOHON – s/t (05/2024)
- Yurei/Bjeima pod jiným názvem – Virus/VBE jsou v tom pořád slyšet, ale většinou s těmi postupy pracuje (trochu i více) jinak. Jsou tu slyšet vlivy nějaké asijské (Indonésie?) hudby, zvláštní rytmy i přísné sypačky (hned 1.). Často dojem zvláštního (roz)lazení, vytahování/ohýbání strun, psychedelie, najazzlost, místy se to blíží, či se to asi bude líbit fanouškům Jute Gyte, Kostnatění, Issolei, i divnějších míst DsO, DHG, BAN atd. Též převážně zábavný/zajímavý. A dobrý kopáky! (Bandcamp)

THE OMNIFIC - The Law of Augmenting Returns (06/2024)
- veselé pidliki bez kytar. Od djentu, přes synth, sympho či dokonce ragtime momenty až po výraznější, chvílemi skoro filmové melodie. Australani předvádí bláznivé stylové přeskakování i v rámci některých jednotlivých skladeb (viz úvodní The Omnific ≈ Bass), což už může být pro někoho na hraně „kočkopejskařství“, já to vnímám spíš jako hravost bez zásadních limitů. Samozřejmě, občas člověk zaslechne Animals As Leaders nebo Polyphii, ale díky té rozmanitosti to opravdu nevadí. A nejde jen o technickou hravost, ale o jakousi radostnou „bláznivost“, kterou oplývají třeba Panzerballet.  A kdo potřebuje vokál, když to zjevně jde i bez kytary. 

OLLY STEELE – Imbalance (EP) (06/2024)
- bývalý kytarista Monuments s dalším sólovým počinem, tentokrát se zpěvákem Adamem Benjaminem z Aviations, který tomu pidlikání dává příjemný lidský rozměr. Luxusní 13timunutová groovy/djenty jednohubka. A s Anupem Sastrym za bicími.

DAGOBA – Different Breed (06/2024)
- už si nevzpomínám, kdy jsem Francouze slyšela naposledy. Ale jo, nová deska se poslouchá dobře. Má to říz, groove, čistej vokál je silnej. Na tuhle planetu bych si zaletěla.

EVERGREY – Theories of Emptiness (06/2024)
- mně osobně spojení relativně progresivní instrumentální roviny s „klasickým“ heavy/power metalovým zpěvem nikdy úplně nesedělo. Ale pokud heavymetalové srdce posluchačovo bije v progresivních rytmech a neodradí ho ani pořádná, srdceryvná balada, nechť jde do toho. Viď, Loomis ;-) 

TOOL – 10 000 Days (2006)

TRIUMPH, GENUS - Eugenika (06/2024)
- že bych byl úplně nadšený, to nemohu říct, ale samozřejmě hněv Ildjarna z Vysočiny alias Jaroslava za mikrofonem a poctivé riffy Svara je nutno podporovat. (6/10)

ROTTING CHRIST - Pro Xristou (05/2024)
- kupodivu mě tahle easy listening deska docela baví, zvukově se trochu vrací v čase (Khronos?) ale místo retro melo blacku je to pop-metal. Jo, za mě v klidesu zvládnuté. (Arghoslent na Incorrigible Bigotry teda pod stejným obalem vydali větší nálož riffů.) (6/10)

CORPUS DIAVOLIS - Elixiria Ekstasis (03/2024)
- je s podivem že takhle vytříbeně okultní ritual ambient/black metal jsem zaznamenal až s pátou řadovou deskou, ale lepší pozdě, nežli později. Hodně uctívání temna, zvukově více než v pořádku. Notiček album moc nezahraje, ale pro ty se musíme obrátit jinam, tady hraje prim atmosféra. (8/10)

VÁSTIGR - The Path of Perdition (05/2024)
- váš tygr vydal novou desku a je to fajn pošťácká pohádka, zuby ale ukazuje jen v náznaku. (6/10)

SENTIMENT DISSOLVE - The Orwellian Dream (05/2024)
- progísek s death metalem jdou dobře dohromady. Nejde o nic zásadního, ale pobavilo. (6/10)

THRAILKILL - Unperson (06/2024)
- Wes Thrailkill s dalším albem, které nese jeho jméno (dříve vydával pod názvem Mammoth). Instrumentální prog metal s velkými přesahy k fusion. Z alba jsou cítit Planet X, lehce Dream Theater, možná Plini (?). Každopádně novinka překypuje nápady a rozhodně stojí za poslech. Však Wes vydal skladbu i s Ronem Jarzombekem, což už je řádné potvrzení jeho kvalit.

BENIGHTED - Ekbom (04/2024)
- u Benighted bych mohl napsat to stejné, jako v případě novinky Aborted. Nikdy nenatočili slabou desku a s Ekbom ZAS a ZNOVU nakopávají všem prdel. Hostovačka pěvce z Archspire už byla jen "malá" třešnička na dortu.

SEVERE TORTURE - Torn From the Jaws od Death (06/2024)
- nikdy jsem nebyl žádným velkým fanouškem ST, ale novinka valí naprosto bez kompromisů.

IONS - Counterintuitive (2023)
- po dlouhé době YouTube algoritmus doporučil něco solidního! Zpočátku jsem ani nehádal, že se jedná o kapelu z Prahy. Vše doladěné do puntíku. Prog metal, který hodně čerpá z Tesseract. Velmi kvalitní práce.

GNOD - Spot Land (05/2024)
- Gnod tentokrát v přemýšlivější, meditativnější poloze. Poslouchá se to hezky, potěší zakomponování nahrávek mnišskejch sborů z Azorskejch kostelů. 

PSYCHIC GRAVEYARD - Wilting (06/2024)
- dekadentní párty na pomezí post-punku, noise rocku a industriálu, jedna z nejhitovějších věcí, co nahráli.

SQUID PISSER - Dreams Of Puke (06/2024)
- tak nevím, jestli tenhle rok v rámci mathcoru vyjde něco přísnějšího. Mazec! 

KRM & KMRU - Disconnect (06/2024)
- potemnělá ambientní náladovka, ideální odpočinek od sluníčka. Jo a je tam Kevin Martin, aka The Bug.

JULIE CHRISTMAS - Ridiculous And Full Of Blood (06/2024)
- Julie zase dělá zábavný věci někde na pomezí Made out of Babies, Helms Alee a Battle of Mice. Občas je to na mě až moc stadión, ale jsou tu skvělý místa. 

MABE FRATTI - Sentir Que No Sabes (06/2024)
- odvážná popina, která ráda skáče mezi žánry. A ten hlas, prosím!

UPRIGHT FORMS - Blurred Wires (06/2024)
- borec z Dazzling Killmen, Colossamite a Xaddax sází indie punkový hitovky. A strká do kapsy většinu žánrový produkce. 

PARFAXITAS - Weaver Of The Black Moon (05/2024)
- totální Nightbringer worship a asi nejlepší Terratur release od debutu Theriomorph, byť kvalit originálu Parfaxitas nedosahují. Docela mě ale těší, že po delší době z nějakého bm all-star projektu vylezlo něco smysluplného. (Bandcamp)

WHOREDOM RIFE - Den Vrede Makt (05/2024)
- překvapivě fakt dobrý dobrý album a po prvním EP první řadovka, kterou má od Whoredom Rife opravdu smysl poslouchat. Těším se na live provedení nových skladeb do Bergenu a Trondheimu! (Bandcamp)

ADVERSARIAL - Solitude with the Eternal (05/2024)
- po devíti letech ticha dobrý neandrtálský námrd. (Bandcamp)

PRIMITIVE WARFARE - Extinction Protocol (05/2024)
- kapela, co zní přesně jako její název + název alba. IQ drop zaručen. (Bandcamp)

TLÖN - Through Nebulous Scars (EP) (05/2024)
- minulý měsíc doporučoval AddSatan. Syrovější avant-bm projekt pár lidí z Ashenspire. Jdou zde slyšet hlavně Thantifaxath, trochu i Alkerdeel a další. Zatím jen tři skladby, ale dobrý. (Bandcamp)

SOTHERION - Vermine (05/2024)
- strašně rád bych tohle album měl rád, už jen z respektu k Aosoth a dalším kapelám, kde BST působil, ale přes ten debilní zvuk přepálených bicích se prostě nepřenesu a nezvládnu to poslouchat. (YouTube)

VOIDESCENT - Dust And Embers (10/2023)
- hodně natlakovaná srážka Simnara s Deathspell Omega. I díky vokálu a zvuku má nahrávka místy až skoro warmetalovej feel. Rozhodně jedna z nových dissonant black věcí, která si zaslouží pozornost. (Bandcamp)

HIPPOTRAKTOR - Stasis (06/2024)
- Belgičtí post progressive metalisti mají novou desku. Zase dobrý, zase osobitý a pozor v názvu traktor je zavádějící. (Bandcamp) 

WILTWITHER - The Yellow Wallpaper (EP) (05/2024)
- extrémně agresivní mix djentu, metalcoru a kdo ví čeho. Nic nového, ale s tímhle feelingem mě to vzalo. (Bandcamp)

BIOHAZARD - vše do roku 1994
- dozvuky geniálního koncertu v Lucerna Music bar. Dědečkové NYHC a spousta nostalgie. Furt to funguje. (YouTube)

FROSTBITT - MACHINE DESTROY (2023)
- zábavný mix djentu a nu-metalu např. do auta perfektní záležitost. Jako kdyby VILDHJARTA začala hrát songy od KORN :-) (Bandcamp)

EARTHSIDE - Let The Truth Speak (2023)
- geniální, geniální, geniální není potřeba psát víc!!! (Bandcamp)

SLIM CESSNA’S AUTO CLUB – Kinnery of Lupercalia: Buell Legion (05/2024)
- konceptuální odpověď na Undelivered Legion od Munly & The Lupercalians. I ve Slim Cessna’s Auto Club Jay Munly figuruje, pozicuje se zde ovšem do divočejší, exaltovanější polohy. Zdivočelejší posazení na nejnovější desce poněkud zaniká, deska na předešlou Undelivered Legion nedosahuje, stále se ale najde dostatek silných momentů. Paradoxně nejsilnějším kusem je track s názvem „Munly Munly“.

SLIMELORD – Chytridiomycosis Relinquished (03/2024)
- povedený spletenec všemožných death-doomových vlivů (od staroškolských-zemitých až po těžko zařaditelné-nezemské), ze kterého leze poměrně originální, rozmanitý, nikoli však nezřízeně experimentální, avantgardní či technicky přestřelený výstup. Společně s poslední deskou Spectral Voice zatím nejlepší death metal letoška. Na základě volené estetiky a tématiky snad jen šlo očekávat trochu více čvachtání.

VINCE STAPLES – Dark Times (05/2024)
- ve vší své jednolitosti a jednobarevnosti výraznější moment diskografie Vince Staplese. Zasmušilá poloha, ze které rapper takřka vůbec neuhýbá, nevadí, stejně jako fakt, že nedochází ke větším změnám ve flow. Volená nálada sedí. Čistě odvedené rapové řemeslo, ve kterém se západním zvukem korigovaná zašedlá tónina setkává se špínou východního pobřeží.

CHARLEY CROCKETT – $10 Cowboy (04/2024)
- poctivá country deska v roce 2024, neberte to. Nefalšovaný americana nádech s přepady do soulu a blues v moderním zvuku, který nevadí, spíše umocňuje celkové hudební kvality. Ani tolik nevadí, že Crockett nepůsobí nejimpozantnějším hlasem v žánru.

LAKKER – Gateway (02/2024)
- hlučný, tepavý, místy frenetický.

THOU – Umbilical (05/2024)
- masivní, na začátku i drtící a postupem stopáže zapojením hudebně přívětivějších pasáží i překvapující.

OBEY COBRA – Mwg Drwg (05/2024)
- noise rock/industrial si v režii Obey Cobra dost rozumí. Dobrá, jednodušší kombinace žánrů, co se neslejvá, a s funkční dobrou flow. 

USA NAILS – Feel Worse (03/2024)
- dobrej noisy rokenrol, kde si v pár momentech vzpomnete i na Daughters.

NOCTURNUS AD – Unicursal (05/2024)
- docela fajn návrat, ale z reakcí v předchozím albu měsíce bych čekal něco zásadnějšího, zas taková šleha to není.

DOOL – The Shape of Fluidity (04/2024)
- goth, gloomy doom, dark rock... Dool jsou kapela s xichtem šlapající melancholie. 

REPLICANT – Infinite Mortality (04/2024)
- brutal death / disonantní progrese a tech odér navrch. Dobrej smrtoš, který ukojí přímáky i křiváky.

WHEEL – Charismatic Leaders (05/2024)
- Wheel v minulosti (možná) měli problém s přílišnou citací Tool, a modernizací se jí zbavují.

LETHE – Alienation (04/2024)
- trip hop, elektronika s temnějším metalově alternativním vyzněním a ženským zpěvem.

ADOR DORATH – Ultimate Black (11/2023)

HAIL SPIRIT NOIR - Fossil Gardens (06/2024
- po minulém průseru to vypadá, že se kapela vrací do staré, kvalitní formy. (7,5/10)

CRYPT SERMON - The Stygian Rose (06/2024)
- tradiční, dřevní heavy/doom metal, kytary vyšívají, zpěvák trápí hlasivky, je to sice retro ale kvalitní. (7/10)

UMBRA VITAE - Light of Death (06/2024)
- druhé album projektu členů Converge a The Red Chord. Po hudební stránce se dá říct, že jde o průsečík zmíněných, kdy druzí zmiňovaní byli super a už neexistují, takže fanoušci mohou brát tohle jako pokračování. Za mě dobrý. (7,5/10)

BLACK COUNTRY COMMUNION - V (06/2024)
- hard rockový all star band je zpět a milovníci klasického rocku sedmdesátých let vrní blahem. (8/10)

ERRA - Cure (04/2024)
- album už nějakou dobu přežvykuju, abych nakonec seznal, že dobrý. Po nějaký době zase metalcore/djent album, který lze doporučit. (8/10)

ALLUVIAL - Death Is But A Door (EP) (01/2024)
- Wes Hauch (ex-Faceless a Black Crown Initiate) nachystal s Alluvial nové EP. Sestavu stále doplňují Kevin Muller (vocals, ex-Pyrexia) a basuje Tim Walker (živě Entheos). Přestože hudba Alluvial může působit živě rozporuplně, desky mají svoje kouzlo. Čtyři skladby na tomhle EP obsahují všechno – od prvního (fantastického!) náklepu Bog Dweller, až po poslední titulní věc, která mixuje atmodeath s s corově melodickým vokálem. (8/10)

FRACTAL GENERATOR - Convergence (06/2024)
- třetí deska kanadské trojky kombinující death, black i grind a libující si ve sci-fi tématice, čemuž v atmosféře dopomáhají vyjeté klávesy a operní zpěv. Je až neuvěřitelné, kolik toho jednotlivé skladby obsahují, aniž by se ale jejich struktura rozpadávala – zkuste si představit třeba mix Wormed-Portal-Gigan? Včas vytáhnout další silný motiv, nebo se naopak vrátit na začátek skladby, to je to, oč tu běží a byť to není až tak silný jako předchozí Macrocosmos, za mne i tak Album měsíce. (9/10)

CELESTIAL SEASON - Mysterium III (05/2024)
- Holanďané se rozšoupli a dokončili svoji trilogii. Opět doom/death s houslemi a cellem zcela v intencích 90. let. Komu se libíly předchozí díly nebo skvělá návratová The Secret Teachings, neměl by váhat.

HOUR OF PENANCE - Devotion (04/2024)
- když člověk potřebuje dodat deathmetalovou energii, měl by sáhnout po tomhle. Nic se nemění, Regicide nepřekonáno, kluci stále valí nasypanou italskou verzi Morbid Angel pro 21. století.

SHITSTORM - Only in Dade (2023)
- floridští Shitstorm na tuhle fošnu nasázeli 27 věcí, je to powerviolence/grind atak od začátku do konce. Borci (dva z rozpadnuvších se Torche) sice nehrají nic nového pod sluncem, avšak co je vyčleňuje, je intenzita provedení ruku v ruce s hutným zvukem, který se na vás valí jako lavina. Stále to vstřebávám, ale pro mě určitě velký grindový objev.

DISTASTE - Der Ertraeger und das Fleisch (2023)
- musím se poohlédnout po předešlých albech, protože Rakušáci umí. Primárně grindcore, ale tempově i stylově rozptýlený do dalších směrů. HC, thrash, crust, death... všechno tam najdete. Povinný "švédský" HM-2 pedál odkazuje k Afgrund.

RATOS DE PORÃO - Necropolítica (2022)
- na Obscene Extreme tihle Brazilci jasně ukázali, že nepatří do starého železa. Necropolítica je také svěží deska, možná ne tak rychlá jako předchozí Século Sinistro, ale klukům jdou i ty střednětempé, řekněme alternativnější songy.

DARKALL SLAVES - Mephitic Redolence of the Decomposed (2022)
- nasypaný BDM z Francie, dostal jsem se k nim přes Paroxysm Unit. Ten tlak! Bohužel to kazí monotónní vokál. Jasný tip do posilovny. 

STICK MEN - Tentacles (2022)
- tahle krimsoní superkapela (Levin, Masteloto, Reuter) zavítala dokonce i k nám na sever Čech (viděl jsem je v Ústí!). Tohle EP mi uteklo, opět tónově i rytmicky barevný prog rock zcela v duchu nesmrtelného odkazu King Crimson.

ALCEST - Les Chants De L`Aurore (06/2024)