Dva roky zpátky jeli Evropou Samothrace a Bell Witch, byl to tehdy na Sedmičce nenápadný a na poslední chvíli uspořádaný koncert. Obě kapely předvedly těžkotonážní nicotu, která zanechala hluboké stopy. Samothrace se tu ukázali vloni, Bell Witch se rozhodli vyrazit na starý kontinent letos. V Anglii jim souputníky dělali Ulcerate, takže škoda, že to spojení nevydrželo až k nám, protože taková kombinace by byla smrtící. A stejně jako na Sedmičku, i ke kostelu jako čisté plátno přicházím poslechem kapel – tentokrát jen předkapel - nepřipraven. Nejedná se o překlep, skutečně slovo kostel v minulé větě zaznělo - jedná se o podzemí žižkovského, husitského kostela. A sklep byl v pozvánce dost důležitý. Suverénní vběhnutí do kostela, kde se konal i jiný rockový koncert, totiž mohla být past, jež ale při pohledu na větší počet osazenstva byla ihned prokouknuta. Jali jsme se tedy hledat podzemí a naivní představy, že se akce bude odehrávat mezi hroby trocnovských, vzaly ihned za své. Jedná se o „pouhý“ sklep, který ale je na takovouhle akci víc než vhodný.
Večer odstartoval pražský one-man drone projekt Sweeps 04. Osamocený dobrodruh s kytarou a několika krabičkami vytváří droneové plochy, což svádí k přirovnání k Sunn O))). Měl snahu více vrstvit a lehce dodávat ambientnější polohy, celek pak ale nabádal zalézt někam do kouta a nechat tyto vrstvy na sebe beze slova působit, což se nakonec podařilo, ačkoli vnímání takové hudby (nebo zvuku) je dost subjektivní záležitost. Sweeps 04 nehraje originální hudbu, ale ve spojení s místem pozitivní dojem zanechal.
Nizozemci Ortega měli aparaturu již připravenou a začali nedlouho po pražském předskokanovi. Oproti němu se jedná již o plně funkční kapelu a od prvních tónů bylo hned jasné, že ani v tomto případě se nebude jednat o žádnou veselici. První riffy tak ve vcelku zaplněném sklepě potopily všechny přítomné do pořádné sludge/doom/post-metalové bažiny. U těchto kapel, kterých dnes vzniká přehršle, je pak originalita už slabším článkem procesu. Holt legendy žánru jako Neurosis nelze ždímat donekonečna, ale o to víc si cením nasazení, které se Nizozemcům rozhodně povedlo do svého setu přenést. Odevzdali maximální výkon, hlavně bubeník, jenž i svou veškerou snahou protrhl přední blánu kopáku.
Když nastoupili Bell Witch, na chvíli jsem zpozorněl - pamatuji si je trochu jinak. Došlo ke změně na postu bubeníka, basák Dylan ostříhal dredy. Jinak ale žádná změna, kapela je stále ve složení bicí + basa. A to bohatě stačí. Když odpálili první a téměř polovinu setu trvající skladbu Suffocation, A Burial: I - Awoken (Breathing Teeth) z letošní desky Four Phantoms, byli jsme ihned vtáhnuti do funeralové nicoty. Je fascinující, co za hlukovou stěnu ti dva dokázali vytvořit. K takové se běžně vypadající sestava ani nepřiblíží, takže nezasvěcený posluchač by hledal minimálně ještě třetí personu a domníval se, že se ještě někde schovává kytarista, ale to bylo zásluhou chameleona Dylana. Svou šestistrunnou basu ovládá dokonale a zručně. Veškeré riffy byly jasné, čitelné a neskutečně masivní, navíc podporované úspornou, ale zato efektivní hrou bubeníka Jesseho. Co úder, to zkáza. Jestli podobné kapely v žánru fungují na principu pomalá gradace a monstrózní vyvrcholení, Američané na to šli zpříma. Vytvořili mohutnou stěnu, kterou na posluchače strhli, aby vzápětí celý proces opakovali. Nejen v tom je jejich hudba fascinující, protože při veškeré té síle dokázali naprosto využít ještě další element - ticho. Dvou tří vteřinové hrobové ticho, které posluchače následně jedním úderem do bicích a jedním trhnutím struny zavalilo bortící se skálou. To vše bylo podpořeno dvojí variací zpěvu, kdy Jesse zpoza bicích do mikrofonu řval a Dylan jemným, až éterickým hlasem pronášel skoro až vzývavá hesla na přivolání klekánic. Američanům se podařilo vytvořit neúprosnou a skličující atmosféru, která dokonale korespondovala se sklepní stísněností a zanechala ve všech okolo neopakovatelný zážitek. Pořádajícím Heartnoize Promotion se s umístěním této sestavy do tohoto místa povedl husarský kousek, vše do sebe zapadlo, jak mělo. Díky.
Vložit komentář