Sud: Kdo vás trochu sleduje, určitě tuší, že Smashed Face chystají novou desku, a to už poměrně dlouho. Zatím z tebe nevypadlo, jak se bude novinka jmenovat.
No to bude tím, že to zatím nebylo tak aktuální. Název desky je celkem starý, nosím ho v hlavě aspoň dva roky a je to taková slovní hříčka, která skrývá několik významů najednou - mis_anthropo_centric.

Bizzaro: Možná bys neměl tolik poslouchat The Ocean a Alienation Mental :) Slovní hříčka nabízí spoustu cest, jak si název vyložit. Co nejbližeji znamená pro tebe, kam bys jím chtěl fanoušky nasměrovat a proč jsi nezvolil klasicky znějící název? 
Vůbec mě tahle reakce nepřekvapuje, ale název nosím v hlavě dýl, než prosákly informace o novým koncepčním dvoj-CDTHE OCEAN, takže jsem ani na vteřinu nepřemýšlel o jeho změně. S názvem CD je to prostě tak, že v momentě, kdy tě napadne, cítíš uvnitř takovej pocit “jo, tak tohle je přesně ono”. A takhle to bylo i tentokrát.
Sám za sebe asi nemám jednoznačného favorita, co se týče intepretace této hříčky, naopak se mi líbí její variabilita a taky ta schopnost, že každému se vybaví něco jiného v závislosti na jeho uvažování, pohledu na svět a přístupu všeobecně. O klasičtějším názvu jsem ani neuvažoval, prostě mě jednou napadlo tohle a od té doby jsem to bral jako hotovou věc. V neposlední řadě myslím, že trochu netradiční název je jen plus vedoucí k jednoduššímu zapamatování si či utkvění v paměti.

 
Sud: Když jsme u názvu, určitě úzce souvisí s texty. Kdo má na starost texty Smashed Face? Do čeho se opírají? Na koncertech se čas od času vyjadřuješ ve smyslu, že důležitá je pro vás hlavně ekologie.. Jak důležitý pro vás texty jsou? Na stránkách je zatím nenajdeme, co chystaný booklet? 
My v textech nikdy nic jiného neměli, jen ekologická a environmentální témata a to už nám nejspíš i zůstane. Do této doby psal texty převážně Patrik, sem tam jsem něco doplnil i já. Bohužel s těmito texty se mi dost špatně pracovalo co se frázování a aranží týče, takže jsem oslovil kamaráda Petra Pádivého (nahrál s námi singl), který je naladěn na stejnou hudební i lyrickou notu a především je skvělý lingvista a básník, takže práce s jazykem je jeho velmi silnou zbraní. Témata v textech i jejich provedení nás natolik uchvátilo, že jsme se rozhodli dát prostor v bookletu i českým překladům. Když k tomu připočteš ještě komentáře k textům a dva booklety, je jasné, že jsme lyrice dali prostor více než kdykoli předtím. 

Sud: Kdo všechno v kapele je teda ekolog? A kolik zelených bylinek se na to spotřebuje? :-D
Vystudovaný ekolog jsem pouze já, Patrik to má jako povolání, takže pouze dva. Jinak by mě zajímalo, co má dle tebe společného ekologie a konzumace návykových látek? :) 

Sud: No cosik jsem se doslechl, viděl jsem nějaký fotky.. Radši zpátky k bookletu, ja? :) Pochlubíš se nám už s artworkem? 
Booklet dělal věhlasný Killustrations Art, takže čekejte opravdovou kvalitu na pěti-panelovém digipacku, doplněném o dva booklety. I když to bylo nehorázně drahý, jsme s výsledkem opravdu spokojeni. Bjoern je nadmíru sympatický a vstřícný chlapík, takže nebylo co řešit. Navíc po zkušenostech s přístupem domácích grafiků jsem byl rozhodnut poohlídnout se po něčem v zahraničí a tak se také stalo! 

Sud: Sestava SF je od příchodu Sama někdy před rokem stabilní, jak se kdo podílí na nové desce skladatelsky? Nepřevážíte teď se Samem Patrika a neupnete se příliš k new schoolu? 
Tak ta snaha jít směrem k newschoolu je v kapele už poměrně dlouho, tedy alespoň v rámci vývoje kapely. Rozhodně si nedělám iluze, že by jsme někdy udělali desku, která by byla v nějakém ohledu revoluční, spíše jde o vývoj, snahu nestát na jednom místě, což se nám celkem daří, řek bych. V neposlední řadě jde o to hrát, co tě baví, takže jak se vyvíjí náš hudební vkus, tak se bude vyvíjet i vliv na skládání uvnitř kapely. Ale to je do jisté míry běžný jev, mám ten pocit. Když Sam přišel do kapely, byla víc než polovina materiálu složená a i tak jsme na dalších věcech pracovali společně. Spíš než v hudebním směřování, bych viděl posun v instrumentální rovině. Dopad na zvuk a aranže snad nemusím zmiňovat. Nicméně Sam po skončení evropského tour řady SF opustil, takže konstatování o stabilitě sestavy bylo trochu předčasné :). Skladatelsky je to celkem zajímavý mix, na desce jsou riffy jak Sam a Patrik, tak moje a něco málo od Malciho z VICTIMS, který s námi spolupracoval, než nastoupil do zmíněné chomutovské brusky. Procentuelně ten skladatelský podíl doufám vyjádřit nepotřebuješ :D. 

Sud: Takle to stačí, díky :D No popravdě něco jsem o odchodu Sama zaslech (už asi půl roku zpátky, tahle otázka byla stará asi rok a půl – pozn.), dokonce vím, že máte i náhradníka. Ale aby se zabránilo spekulacím, nechceš se k tomu celýmu vyjádřit sám? 
Tak pochopitelně nemůžeme stát na místě a čekat, že nám někdo spadne do klína. Sama je velká škoda a já osobně jsem byl z jeho odchodu hodně zklamaný, ale co naděláš – přece ho nebudu držet ve zkušebně a krmit klíčkama a tofu :D. Zájemců a potenciálních uchazečů bylo víc, ale plácli jsme si s Ondrou – ex CINZANA BIANCA a zatím jsme navýsost spokojeni. Sice to není takovej virtuoz jako Sam, ale zas si váží příležitosti, kterou dostal a vše tomu podřizuje. (Ondra hraje se SF už rok a čtvrt, rozhovor se předělával a piloval fakt dlouho – pozn.). 

Sud: Ale i po změnách platí, že sestava SF je na první pohled relativně konzistentní, a jediným vyčuhujícím prvkem je Eda (basák - pozn.), kde jste k němu přišli? 
Eda je jediným ze zakládajících členů kapely, druhým nejstarším jsem pak já :D. Takže jsme k němu nepřišli, on přišel k nám jak slepej k houslím :). 

Sud: Dej k dobru nějakou historku o Edovi :)) 
Myslím, že jsi jich už slyšel dost. Navíc všechny jsou publikovatelné v rodinném kruhu, na veřejnost bych nic nevytahoval :D. 
  
Bizzaro: Ještě se vrátím k riffům na novém albu. Co se týče živého podání, mám pocit, že se vám nikdy nepodařilo udělat zvuk tak, aby vše vyniklo a člověk měl pocit těch dvou kytar. Tentokrát jste nahrávali v cizině, doufám, že vám tato zkušenost přinesla i něco k lazení a tvorbě zvuku, abyste i živě dokázali navodit to, co jest na albu – dle ukázek - zaznamenáno. 
Tohle ale není otázka, že ne? :D

Bizzaro: No do pr…, to byla přece otázka, takže ještě jednou a jednoduše, abys to i ty pochopil :) Nahrávali jste v cizině a poprvé vlastně jinak než doposud. Přinesla vám tato zkušenost i něco k lazení a tvorbě zvuku? Byla práce ve studiu hodně jiná?
To přece bylo konstatování, wle :D. Ano, co se týče rad a zkušenosí, byl Roland úplně jinde. Měl návrhy, připomínky, rady a doporučení – přesně tak, jak bych si to představoval. U nás je tohle tak trochu utopie, jednoduše řečeno „i don’t care přístup“. Rozhodně nechci špinit domácí studia, ale leckdy by se tovéhle rady a jakési know how hodilo. Možná je to tím, že domácí studia prostě nemají zkušenosti a nové informace nejsou kde brát. V tomhle má Rolo výhodu – jakožto známý muzikant, zvedne telefon a zavolá světovým producentům o radu a nikdo ho nevypičuje. Proto má opravdu rady a poznatky k nezaplacení – co se týče ladění, tlumení strun, používání ekvalizérů atd. Věřím, že jsme si z nahrávání odnesli co nejvíc, co jsme mohli a dokážem to patřičně zúročit. Teď navíc máme komplice co se týče techniky, aparátů a ladění vůbec, takže doufáme, že to bude jen a jen lepší :). 

Sud: Z toho, co jsme měli na koncertech slyšet (a že to bylaskoro celá deska), je to hodně deathcore, což je styl, o kterým tady už leckdo nechce ani slyšet. Nezestárl vám trochu materiál pod rukama? Neměli jste občas chuť se na to vykašlat a napsat nový věci? 
To necháme na posouzení každému posluchači. Myslím, že nejen na české poměry je to kvalitní materiál a především takovýto druh muziky tu nikdo nehraje. Zestárnutí materiálu je pochopitelně zajímavé téma k polemice, ale když vydávali BELTAINE asi 6 let starý materiál, nikdo takhle nepřemýšlel, takže nemám obavu, že by jsme přicházeli na trh s něčím, co se nedá poslouchat.
Co se týče trendu, jeho obliby a následné přesycení trhu a averze k němu, z toho strach nemám už vůbec. Myslím, že je to stále dost death metal na to, aby to neurazilo fanoušky tohoto žánru a zároveň mělo co říci i těm mladším. V neposlední řadě ohlasy na koncertech jsou více než dobré, takže přijít s materiálem, který je o několik let napřed před zbytkem domácí scény, rozhodně nepovažuju za "zestárnutí po rukama" :D. 
A to, že si někdo tlačí do hlavy kapely, který ho přestanou bavit a následně škatulku označí za nadávku, je naprostá demence – přece poslouchám muziku, aby mi něco dávala a vyhledávám ji tak, aby to bylo pro mě co nejzajímavější. Lituju lidi, co si pouštějí (a je jedno z jakého důvodu) něco, co je nudí nebo jinak irituje. 

Sud: Proč se ptám, obecně se ví, že ty na trendy dost dáš, na druhou stranu v jednom rozhovoru ses vyjadřoval ve smyslu, že jejich následování je problém :-) Něco mi říká, že po týhle desce dostaneš tu trendovost trochu sežrat.. 
Ale vůbec ne. To, že něco poslouchám drahně let a pak se z toho stane trend, přece není můj problém. Odjakživa jsem hledal nové kapely a žánry, případně jejich kloubení a křížení, takže jsem se logicky dostal ke stovkám kapel, o kterých tu nikdo neměl ani ponětí, a to mnohem dříve než se v povědomí objevilo to tzv. newschool směřování. Další postiženec v tomhle směru, na kterého si vzpomínám, byl Bizzaro, se kterým jsme tyhle počátky tekk / math / newschool kapel celkem prožívali :D. Málokdo, koho znám, mapuje začátky kapel jako jsou TDEP, NORMA JEAN, THE FACELESS,DESPISED ICON, PARIA, BURNT BY THE SUN, THE NUMBER 12 LOOKS LIKE YOU, BREATHER RESIST, BOTCH, CANDIRIA, BETWEEN THE BURIED AND ME, PARKWAY DRIVE a stovky dalších, kteří dnes určují pravidla moštárny! Já říkám, že je rozdíl stát u něčeho před zrodem trendu nebo do něj naskočit. Takže ne, na trendy nedám, protože většinou bývám prorokem. Ale nemyslím, že na tom extra záleží..., nebo jsi snad opačného názoru? :) 

Sud: Já až tolik ne, ale je mi jasný, co ti bude namítnuto, žes tohle měl teda hrát už před těma x-rokama. To, že nebyli lidi, hádám, nikoho zajímat nebude, jednou jsi trendař a hotovo.. Já jsem tady spíš taková hlásná trouba kritiky, se kterou se setkávám, takže tady to máš :) 
Já to nadšení z toho nóva, který jsem objevoval, reflektoval v DEAD INSECT COLLECTION, což byla jedna z prvních kapel u nás, pokoušející se o neurotickej post-hardcore. Že to dopadlo neslavně, protože se kapela rozpadla asi po roce fungování, je věc druhá. Mezitím uzrál čas i v SF, což zase reflektuje song Spawn to Evanesce, kterýmu jistej posun směrem modernějšímu pojetí DM rozhodně neupřeš, další dva roky pak vznikal materiál na Misanthropocentric. Osobně s tím žádnej problém nemám a za tenhle materiál se určitě nestydím. Pak už je na každém z posluchačů, jak moc trendy jim tahle deska přijde…

Sud: To zní jako zdánlivě neprůstřelná „obhajoba“, jsem zvědavej na diskuzi :) Co jednotliví členové kapely poslouchají, jaké vlivy se při skládání mydlí? 
V tomhle jsme celkem zajedno. Všichni se shodneme na technických, brutálních a moderních věcech, dál se to pak pochopitelně různí dle nálady a rozpoložení každého člena, ale Patrik je třeba fandou všelijakých těch kytarových hrdinů a mohykánů, Lukáš jel dřív hodně v black metalu, Eda všehochuť a já jsem ten největší hledač nových kapel, stále mě ještě baví deathcory a metalcory, přestože pro většinu lidí ty slova znamenají nadávku, a taky se čím dal častěji poohlížím po různých piano a neoclassical projektech... Na skládání to má dopad všelijaký, ale myslím, že pořád budeme značně brutální, rychlá a v rámci možností i technická kapela.

Sud: Jak probíhala volba studia? Dostala se vám do pazour deska X-Core a řekli jste si, že tohle je směr (zvukově, samozřejmě), kterým chcete jít? 
Tak nějak to bylo. Samozřejmě jsme sledovali nejreprezentativnější nahrávky ostatních studií, ale tohle bylo prostě jasná volba. 

Sud: Přijde mi, že české kapely se obecně bojí do zvuku investovat, snad s výjimkou Godless Truth, kteří se vydali do světoznámého polského Hertzu.. Z čeho pramení tahle nechuť? 
S tímhle tématem úzce souvisí strašně zajímavá anketa, která vyšla před pár měsíci na Metalopolis - doporučuji důkladně prostudovat. Nevím, jestli jde přímo o nechuť, ale rozhodně to nesouvisí jen s investicemi do zvuku. Celkově ta naše česká povaha sama o sobě zavírá brány někam prorazit a to z toho důvodu, že lidi jsou pohodlní na tom makat a něco tomu obětovat. Když už se najde parta bláznů, kteří se teda složí na studio, většinou to shoří na některé z dalších dílčích věcí, bez které ta cesta k úspěchu prostě nevede. Jinými slovy, zeptej se sám sebe, kolik je tu kapel, které by byly ochotny investovat do drahých aparátů, do zvuku, do dodávky, do merche, riskovali kvůli tomu své pohodlí, osobní vztahy, opustit případně práci či v neposlední řadě jezdit nekonečná tour? Tak schválně, kolik? Neznám tu žádnou takovou a to je právě ten rozdíl mezi naší zemí většinou úspěšných kapel ze zahraničí. 

Bizzaro: Máš 100% pravdu. Znám spoustu lidí, co se smálo Tortharry, že vyžadují vždy někoho s profi aparátem atd., ale ve skutečnosti je to fakt tak, že ten aparát má pak možnosti, je tvým hlasem, tvou značkou, co do zvuku samozřejmě. Nemyslíš ale, že to je taky trošku neznalostí (kdy to, co v cizině letí léta, my tady teprve osaháváme) a celkově i sociální situací u nás, kdy na to nejsou fakt prachy? A když už se najde nadšenec – třeba jako já - a nainvestuje do kapely desetitisíce, aby to nějak znělo a fungovalo, ostatní se na to/něj za rok a půl vyserou, to tě pak, pokud vůbec zůstaneš u hraní, přejde chuť to opakovat a znova si nabít držku. 
Ale naprosto a zcela přesně. Velikost / úspěch kapely se skládá z tisíce drobností a když některá z nich nefunguje, je to hned znát. Tohle je řečeno zcela obecně, ale zároveň se to dá aplikovat bezezbytku na jakoukoli bandu, co tě napadne. 
Ano, ten risk, kdy investuješ peníze nebo čas, nebo prostě cokoliv, je tak zásadní měřítko, že se většina lidí zalekne, a v rámci zmíněné české malosti, si radši bude čutat na tom malém hřišťátku – přece nebude riskovat, nemuselo by se to vyplatit. Opět naprostá pravda. Jenže bez těchto riskantních podniků se člověk nikam neposune, nic nezíská a dobrovolně si zavře dveře k možnostem se někam dostat. Z principu tohoto myšlení je dneska vlastně dál ten, co riskuje, protože svým přístupem má mnohonásobně větší možnosti před kapelami byť kvalitnějšími, ale co naplat, když jsou to přizdisráči. Z mého pohledu je asi lepší prostě riskovat než ve stáří sedět a tlouct se berlí do hlavy: „proč já, piča, tenkrát neudělal to a to“, protože podle hesla „peníze budou – my nebudem“ je tohle zřejmě celkem jasná věc. 
Ono se na ten stejnej problém dá ale dívat i z jiného pohledu. Co když jsi ten, kdo investuje a posunuje projekt dál, ale obklopuješ se lidmi, kteří ho evidentně brzdí? Vysrat se na kámoše a přátelství? (pozn. Bizzaro – Dnes už říkám JO!) Jít přes mrtvoly a pro úspěch za každou cenu? Tahle otázka je pro mě mnohem ožehavější než to, že budu splácet o x tisíc měsíčně víc za aparát, auto či merch... 

Sud: Tak tohle mě zajímá. 
Asi bych na to odpověděl jen v obecné rovině, že všechny kapely se skládají z těch, kdo to tlačí a z těch, kdo se vezou. Když porovnáš toho, kdo tomu dává nejvíc a toho, kdo nejmíň, dostaneš velmi propastný rozdíl mezi lidmi a jejich přístupem. Ale tak to asi prostě chodí. Takže jak by se měl postavit člověk k tomu, když má možnost dostat do kapely někoho lepšího? 

Sud: Ad kapely a investice, určitě jsme všichni zvědaví, jak teď dopadnou Godless Truth, Heaving Earth mají taky dobrej potenciál, je tady „blázen“ Dejvy.. Vzpomněl bych si na víc lidí, ale zpátky do Roland Grapow studios. 
Jak se vám u Rolanda líbilo, jak se s ním spolupracuje? V rámci studia jste měli k dispozici celou jeho rezidenci? Popiš nám běžný pracovní den při nahrávání. 
Tak tohle bude zajímat všechny, kdo se do toho studia chystají. Co se týče nahrávání, tak vše v naprosté pohodě. Roland má zkušenosti, kvalitní aparáty, zázemí, umí vytvořit fajn atmosféru, je s ním sranda. Prostě proces nahrávání proběhl maximálně v pohodě. 
Horší je to už co se týče mixování, tam jsme celkem narazili na odlišné představy o zvuku, co by mělo jak znít. A dle všeho Roland není moc zvyklý na odmlouvání, takže některé debaty už rozhodně moc v pohodě nebyly. Občas je tam cítit nadřazenost v tom smyslu, že jsme pouze česká kapela a on přeci sjezdil celý svět... No své by ti k tomu řekli i MADCULT a GOD DEFAMER. 
Za absolutní mínus však považuji Rolandovu práci s bookovaním termínů, neschopnost reálně posoudit, kolik je toho schopen aktuálně udělat, takže se s termíny různě laboruje, přesouvá, ruší, znovu domlouvá.. Což je totálně na píču, když nám hoří například termín vydání, tour či dovolené v práci. V tomhle je to tedy naprostý punkáč a strašně to sráží celkový dojem o jeho přístupu k zákazníkům. Konkrétně v našem případě: měli jsme termín na 1.2.2010, který 2x o týden posunul kvůli pracím na MASTERPLAN, z původních 16ti dnů jsme tam byli pouze 10 s tím, že na mixu bude pracovat sám, aby nám pak poslal absolutně otřesný vzorek, který zněl hůř než nahrubo nahrané nástroje. Pak jsme horko těžko hledali termín, abychom mohli přijet mix udělat s ním. Rovnou se udělal i master, abychom mohli doma poslechnout, co chceme, a případně to ještě změnit. Když nám však hořel termín lisu desky kvůli následujícímu tour, prostě řekl, že letí míchat MASTERPLAN do Finska. Teď má až do konce května plno a my zoufale čekáme na dokončení. Udělejte si o tom obrázek sami... 

Sud: Kde to pak stálo dál? 
Většinou byl problém na jeho straně (chvílemi to vypadalo, jako by to už dělal naschvál), ale musím přiznat, že občas se to zaseklo i u mě, když už jsem neměl náladu a sílu kontrolovat další a další verze, takže byly chvíle, kdy jsem to vyloženě odkládal. 

Sud: A co spolupráce po hudební stránce, Roland je přeci jen zavedenej na Masterplan apod., takže si moc neumím představit, jak se asi tvářil na slamový pasáže atd. 
Po hudební stránce? Myslím, že do doby, než si udělal studio, neměl o takovýchto extrémních žánrech ani tušení - občas koukal jako vyoraná myš, tedy především na zpěvy :D. Když jsme mu pustili BENEATH THE MASSACRE, tak prohlásil: „Nice fake drums.“ Nemělo nejmenší smysl vysvětlovat mu, že to všechno ten bubeník hraje i naživo :D

Sud: Kdopak to vydá, ty sám? Probíhaly vůbec nějaký jednání s firmou, nebo byla volba celou dobu jasná? 
Asi to vydáme sami a pokusíme se najít label pro celkovej produkt. Uvidíme... 

Sud: Takže zatím 'mamarecords' :) Prozraď neznalým čtenářům, jak je to s oním tajemným sponzorem, stojícím v pozadí kapel Smashed Face a Translunaria. 
No já bych to sponzorem nenazýval, spíše rodičovskou podporou v maximální možné míře. Tj. Vše, co s kapelami máme, platili rodiče s tím, že já jim to vracím, jakmile to na sebe vydělá... Takže když je potřeba udělat merch, máma to cálne a já to pak vracím z prodaných kusů, což je pochopitelně dlouhodobá investice, ale zas lepší než kdyby kluk fetoval, ne? :D Posledním masakrem v rodinném rozpočtu byla koupě dodávky, abychom si mohli vozit prdele. Nikdo z kluků to sice neocení, do teď jsem neslyšel jedinkrát „děkuji“ nebo poplácání po zádech, ale já jsem za tu podporu našim neskonale vděčnej, bez nich by jsme nebyli nic. A to podotýkám, že pocházím z klasické pracující třídy, takže každý výdaj znamená zásah do rozpočtu..., jinými slovy abyste si nemysleli, že jsem z bohaté buržoázní rodiny, která neví co s lowama, tak rozmazluje synka. Ne, takhle to opravdu není :). 

Sud: S kapelou bylo teď asi hodně práce, jeli jste evropský tour, vyšla reedice Virulent Procreation, nahrávali jste novinku, do toho koncerty s Translunarií, pořádání minifestů.. Nezapomínejme na chlebodárce Obscure promotion a ještě přítelkyně.. Kdo ti dělá větší peklo, když ho zanedbáváš? Radka, nebo pan Velkotovárník? :-D 
V tomhle kolotoči má Velkotovárník daleko největší pochopení a vychází mi (nám) ve všem vstříc. Pochopitelně hraní je dost časově náročné, takže co se týče osobního života, není to žádnej med. Žádná přítelkyně ti nebude tolerovat, že jsi každej víkend pryč a peníze cpeš do nesmyslných věcí. Je to prostě oběť, kterou musí být muzikant ochotnej podstoupit. 
Na druhou stranu každá ženská by si měla uvědomit, jestli chce do takového vztahu jít a bude ochotna ho tolerovat, jinak pak budou nešťastní všichni. Já ovšem dobře vím, že to jde (když se chce - ono se často prostě jen nechce :D) a znám x vztahů s muzikantem, dokonce i dětmi a prostě to funguje, takže je to jen o toleranci a nějakém tom slevení z osobních nároků. V opačném případě to znamená dřívější nebo pozdější konec... Já jsem samozřejmě neskonale vděčněj za všechnu toleranci a podporu, které se mi dostává, vážím si jí a doufám, že ji budu moct jednoho dne všechnu bezezbytku oplatit... 

Sud: Do toho teď nejčerstvěji ještě jedna novinka, cca dva měsíce zpátky jsem se bavil s Ripem, kterej po ukončení spolupráce s Bed Sores hraje už ve třetí kapele, a to vDespise. Měl tenkrát řeči o nějaké all-star sestavě, co o tom víš ty? :D Pomatuju si tě s nima BA a taky jsi jim zakvičel na desce. 
No tak koketace s DESPISE tady byla odjakživa, první hostování může být tak pět let staré. Mně se DESPISE vždy líbili nejen hudebně, ale i přístupem a jakousi prestiží, kterou tu ostatní kapely horko těžko honí. Jak říkáš, krom hostování na koncertech jsem se zapojil i do nahrávání debutu a nabídky tak nějak přicházely a odcházely, ale nikdy nebyly akceptovatelné. Naštěstí věci dozrály určitým směrem, takže jsme se domluvili na spolupráci. Zatím si to děsně užívám, nikdy bych nevěřil, že kapela může být víc než kapelou… 

Sud: Hmm, pořád málo, ještě nějaký další plány nemáš? Bros a Pepek mluvili tuhle o nějakým společným projektu, snad navázání na zaniknuvší Re-Intoxication..? 
Tak připravuje se ledasco, ale před Brutalem, kdy se tohle řešilo, bylo bláhové něco plánovat, když i práci jsem si brával domů. On ten čas není ani teď, ale spíš jsem dospěl do stádia, že si nejsem jistej, zda jít do něčeho takového s člověkem tak názorově kolísajícím. Jednoduše řečeno, potřebuju se o ty lidi opřít a u Pepka si tím nejsem úplně jistej...  

Sud: Tak já si myslím, že Pepek je už nějakou chvíli konzistentní, spíš nevím, kde bys na to bral čas. A Šéf chtěl ještě něco k tý Obscuře. 
Bizzaro: Teď jste se toho dotkli, ale spousta lidí ani netuší, že jsi zaměstnanec Obscure Promotion. Co tato práce obnáší, kde jí provozuješ, co máš konkrétně na starosti, jaké v tom máš pravomoci a jaké jsou celkově největší strasti člověka, jenž se živí ne přímo muzikou, ale v muzice. 
Jsem taková šedá myš v pozadí, ale to myslím není podstatné – lidi nemusí a nepotřebují vědět, kdo jim chystá koncerty, zcela pochopitelně se zajímají o jiné věci. U Obscure jsem už rok a půl a zjedodušeně řečeno, jsem Shindyho pravá ruka. Primárně se starám o update profilů, webů, komunikuji se zahraničními médii, fanoušky. Krom toho ještě obstarávám věci, které souvisejí se Shindy Prods. A v neposlední řadě takové ty šomtačky ve stylu: potřebuju tohle, udělej tohle, zajeď tam, pohlídej malou :D a tak... Pravomoci nemám téměř žádné nebo si jich aspoň nejsem vědom a jako největší strast vidím občasnou náladovost zaměstnavatelů :D. Jinak příjemná práce v mladém a úspěšném kolektivu :D :D :D. 

Bizzaro: Určitě toto vše také (už jen kontakty jsou k nezaplacení) můžeš využít i pro soukromé aktivity – kapely, booking, tour apod. Neuvažoval jsi, až toho budeš mít za sebou víc, že by ses třeba osamostatnil (dodávku už doma máte také :P) a zkusil to dělat naplno? Nebo máte s Obscure i dohodu, která by toto ošetřovala? 
Vzhledem k tomu, že beru hraní i pořádání koncertů jako koníček a uspokojuju tím pouze ego a ne peněženku, nikdy jsem nepřemýšlel o tom, že bych to pozvednul natolik, aby to sypalo prachy, nota bene dělat konkurenci Obscure. Navíc zaměření EMOCEANS a OBSCURE je tak odlišné, že mně většinou zajímají kapely, o které by si Obscure neopřeli ani kolo :D, takže žádná kolize asi nehrozí. Žádnou dohodu nemáme, vše funguje na vzájemné důvěře, kterou nemám potřebu nějak podkopávat... 

Sud: Tenhle dotaz je u tebe už ohraná mrdka, ale považuju to za folklór, na kterej musí přijít (zvlášť na Mjc) řeč. Tušíš správně, jde o odmítání alkoholu :) Ale neboj, rozhodně z tebe nehodlám dělat sXe mosh warriora, spíš by mě zajímalo, jestli tvoje abstinování nevychází čistě z nutnosti úspory času a peněz, aby ses mohl 100% věnovat hudbě? A zelené bylinky už taky nic? Svýho času tě totiž pověst předcházela.. 
Abstinování vychází z důvodu glorifikace opilství a vidláckého předhánění se, kdo toho víc vypije. Jsem unavenej dívat se na ožralce a akceptovat postavu s pivem v ruce jako národní folklór. S tím se odmítám ztotožnit. Myslím, že mě žádná pověst nepředcházela, protože jsem nikdy moc nehulil a i kdyby, bylo to v době, kdys ty ještě lítal po koncertech napranej a s doktorskou rouškou na hubě, to by sis nemoh‘ pamatovat :D :D :D. 

Sud: Já to ještě občas dělám, měl‘s bejt na OEF, neasi! :D A vážně hodláš tvrdit, že vaše tour zastávka v Holandsku se obešla bez ochutnávky darů země větrných mlýnů? Že by nebyl ani tulipán? 
Myslím, že ty čtyři roky jsou dost pádnej argument pro to, si to zase jednou udělat hezký :D. Jinými slovy nervový vypětí bylo tak extrémní (auto nepojízdný, za servis majlant, čekání několik dnů), že tohle byl parádní relax, kterej jsem potřeboval asi už delší dobu. A říkal jsem to už několikrát: na drby se vyser :D. 

Sud: Tak marast, neasi :D Ale dobrá tedy, jen zpět k muzicírování. Všechny určitě zajímají nějaký další zážitky z tour. Nebo slibovaný report přece jen bude? 
Nějak nejsou lidi, který by to sepsali… Minimálně fotogalerie bude a věřte, že je na co se těšit :). 

Sud: Jak jste vůbec přišli k EU tour s My Autumn (o nichž Ivanez napsal perfektní článek)? Předpokládám, že to bude mít něco společnýho s jejic koncertem, kterej se odehrál loni na jaře v Depu a byl ve tvojí režii. Rodinné prostředí v zákulisí Emoceans booking agency (oficiální název pro koncertní sekci mamarecords) je asi pro kapely na tour příjemná změna..teď máš prostor, aby ses vychválil :D 
Jo, je to tak... Na tour jsme se domluvili po úspěšném koncertě ve VelMezu a na začátku roku se začalo bookovat. Pochopitelně jsme vycházeli z přátelských vztahů, které jsme během koncertu navázali a díky poskytnutému zázemí kluci zřejmě ucítili jakési zkušenosti a pohodlí, které tím nabízím. Ve světe na tebe každej těžce sere, málokdy splní podmínky do detailu a bez remcání, takže když uteče promóter bez placení kapele, která je bez střechy nad hlavou a ona ti zavolá ve 12 v noci, jestli by nemohla přijet ze sousedního státu a ty řekneš: "jasně, budete mít připravenej nocleh", prostě tam zavládne důvěra a pocit, že se mohou spolehnout. Rodinné prostředí je tak trochu nutné zlo pro moji rodinu, protože se tím snažím ušetřit za hotely a zároveň bych si nedovolil nechat kapelu napospas nebo ji nechat spát v klubu, jak se to děje více než běžně. U nás už spalo takových kapel z celého světa, že bych je už ani nevyjmenoval. Všechny měly jídlo, pohodlné spaní, sprchu, internet a další, často i nadstandardní služby, až se z toho stalo něco, na čem si zakládám a buduji jméno. Však už se stalo, že si to kapely mezi sebou řekly, takže spokojenost z jejich strany tam určitě panuje a jak říkám, jistě o to větší v kontrastu s tristním přístupem promotérů v zahraničí. Tohle všechno je pochopitelně luxus, který opět těžím z laskavého přístupu a tolerance rodičů, takže i oni by se dali počítat jako součást EMOCEANS booking crew :D. 

Sud: V rámci Defacingu, Schizofónu a Collective Collapse festu vozíš kapely, které nejsou pro větší firmy zajímavé z hlediska jejich provařenosti a tedy návštěvnosti. Jak často se stane, že doplácíš ze svýho? 
Tak občas se to stane, to je pochopitelný, ale většinou se jedná a pěknou nulu a mně zbude dobrej pocit, že jsem si mohl zahrát s oblíbenou kapelou, že se lidi baví a tak... 

Bizzaro: Těch festíků máš na starosti nějak mnoho. Proč nejsou, co se názvu týče, jednotné? Jméno je zvoleno vždy jen pro konkrétní místo konání, žánr nebo tvé spolupořadatele? 
Ty jména mají pochopitelně svůj význam. Většinou je to dané lokalitou, ale i v rámci jednoho města dělám akce pod třemi různými názvy. Důvod je prostej – každej ten koncert si buduje svou klientelu a vychází z určitých preferencí. Tj. když je někdo zvyklej na brutální zahraniční kapely na DEFACING festu, těžko bych mu vysvětloval stylovej úhyb bokem v podobě EXIT TEN, proto ten alternativnější COLLECTIVE COLLAPSE fest. Prostě se to snažím dělat přehledný a je jedno, kdo za tím stojí, i když tajně doufám, že EMOCEANS je zárukou kvality a určitého standardu, na který se mohou kapely i lidi spolehnout... 

Sud: Kdy, jak a proč jsi začal s pořádáním koncertů? Začal jsi sám, nebo jen už parťáci ztratili zájem? A pomatuješ si ještě ten první? 
Začalo to jako nutné zlo s výměnnými koncerty pro kapelu, takže i na začátku byly funkce rozloženy na všechny členy. Postupem času to přerostlo čistě do mé kompetence, protože mám nejvíce kontaktů, ale asi hlavně proto, že když to má pod dohledem jeden člověk, vyhneš se mnohem více stresům a komplikacím, než když se v tom angažuje celej ansábl. V dnešní době se pořádáním spíše bavím, protože si zvu jen kapely, které mě oslovují nebo se kterými máme přátelské vztahy. První koncert byl tenkrát u nás v Bíteši v rámci Allmetal tour někdy před sedmi lety :D. Dnešní koncerty jsou pochopitelně co nejvíce profi dle klasických promoterských zásad. 

Sud: V minulosti jsi pořádal Goratory, War From A Harlots Mouth, Trigger The Bloodshed, Exit Ten.. Co máš v plánu v dohledný budoucnosti? 
Momentálně nevím o ničem zajímavém... Sice jsme jednali o možnosti dovézt do Brna WHITECHAPEL, ale nakonec z toho sešlo. Uvidíme do budoucna. Vlastně jo, THE BOY WILL DROWN v lednu (pozn. Bizzaro – celé tour bylo zrušeno :/) a EASE OF DISGUST v dubnu. Zajímavost nedokážu posoudit :D.

Sud: Nakousli jsme reedici druhého LP + vinylu na jednom CD. Proč zrovna teď, když vydáváte novinku? Nemělo to už přijít dřív, když se vám vytýkalo hluchý období? A proč ne znovu u Ládi v Nice To Eat You? Hádám, že poslední dvě odpovědi budou vlastně jedna... 
Když vezmeš v potaz personální změny, zkoušení nových kytaristů, zapojování druhé kytary a nakonec i ten singl, žádné hluché období v podstatě nikdy nenastalo - i během 4 let mezi oficiálními deskami jsme dokázali hrát 30-50 koncertů ročně, dělat merch a být v povědomí minimálně stejně (ne-li víc), než stylově spřízněné kapely, které desky vydávaly. Takže jak vidíš, opět s tebou nemůžu souhlasit :). Reedice uzrála přesně v ten čas, ve který měla. Na začátku jsme o ní ani neuvažovali, ale když se stále víc lidí ptalo po našich deskách a novinka byla ještě v nedohlednu, začali jsme to teprve zvažovat. Dlouho jsme jednali s vydavateli, nakonec se to ještě pěkně zdrželo kvůli přestavbě obalu na digipack verzi, takže reedice i novinka vyjdou pár měsíců po sobě a osobně v tom nevidím žádný problém krom toho, že se to mohlo už nějaký čas prodávat. U Ládi jsme to nevydali, protože se mu to nezdálo zajímavé, takže proč to cpát člověku, který naší muzice evidentně už nějakou dobu nevěří? Nakonec to vydal Werewolf Prods. a vypadá to fakt parádně! 

Sud: A jak se teď má Translunaria, netrpěla tak trochu zvýšenou aktivitou u SF, protože v podstatě ještě pořád trvá? Stíháš vůbec chodit na zkoušky? Jak často vůbec zkoušíte? 
Vzhledem k tomu, že na má bedra připadla kompletace desky, obalu a bookování tour, na zkoušce jsem nebyl ani nepamatuju. Však když se vydával debut TRX, nebyl čas na SF – to je prostě operativní přizpůsobení se aktuální situaci, na kterým není nic nepochopitelnýho. Kluci mezitím dávají dohromady novej materiál, k čemu mě až tak nepotřebují. V případě obou kapel se zkouší většinou jednou týdně. 

Sud: Co novej materiál? Naživo jsme zatím slyšeli jen dvě nový věci. Kdo skládá u Translunaria? 
Kdybys poctivě chodil na koncerty, tak bys věděl, že nový songy jsme hráli čtyři :). Na desce jich bude zřejmě osm a většina materiálu je složená nebo se dodělává. Do této doby skládal výhradně Peca (na debutu se samozřejmě podílel ještě Roman), ale s příchodem Sama se o to dělí půl napůl a tím pádem bude materiál zase trochu pestřejší a snad i modernější. 

Bizzaro: Celkově vzato je Translunaria úplně jiná kapela než SF; smýšlející progresivně, založená na kytarové harmonii a melodice, snad i méně „přímočará”. Jak probíhá tvá příprava a tvorba linek pro tuto kapelu? Je to úplně rozdílný proces? 
Ano, je. Tak tomu bylo vždy. Zatímco SF jsou víc o nadšenectví a takovém tom „cut & paste“ procesu, kdy se nashromáždí dostatek vhodných riffů a s těmi se pak pracuje, tak TRX je hudebně zcela někde jinde – zde se pracuje s hudební teoriií, s harmoniemi, celými tématy atd., takže kompozice zní prostě mnohem více umělecky. Ale mám zato, že s melodickou a technickou hudbou to ani jinak nejde, protože melodie prozradí každý nedostatek, který jako muzikant či skladatel máš. 

Bizzaro: A když jsme u tohoto, jak s Despise? Vše jsi zachoval v původním, nic si neupravoval? 
Tak to bylo jednoduché v tom, že Bejv uměl obě linky, takže já jsem jen udělal aranže, které měly dle mého pohledu smysl z hlediska střídání, doplňování či zdvojování zpěvů, aby byla zachovaná funkčnost a pestrost. Bejvis mi vyšel vstříc a bleskově přešel na nové party, prestože před tím často zpíval ty opačné, když byl Sepp ještě v kapele. 

Sud: Ad Despise, (pokud vím) v sestavě dřív byli tři členové Imperial Foeticide, teď už zbejvá jenom Jarda Šantrůcek, ale pořád zůstává problém s krytím koncertů. Jak se tohle řeší? 
Tak jak to fungovalo všude jinde – jednoduchým pravidlem dříve domluveného. Je sice těžké skloubit tolik kapel, ale je to opravdu nejlepší a asi jediný zaručený způsob, jak se domluvit. Navíc DESPISE nikdy moc nehráli, IF se probrali až teď, TRANSLUNARIA střídmě. Největší zájem a koncertní činnost je patrná u SF... 

Sud: Říkáš, že Jardův přístup je 100% seriozní a přátelskej, tohle je teda ten standard Dejvyho-Despise family? Řekni k těm poměrům něco, protože pár otázek výš jsi tvrdil, že u nás nikdo nechce dát kapele všechno, zrovna tohle bych si o Dejvym nemyslel. 
Za tím je trošku víc. V DESPISE berou všichni členové Dejvyho jako „zřizovatele“, takže se často můžeš setkat s přívlastkem „Dejvyho...“, s čímž musím bezezbytku souhlasit. Z tohoto titulu se Dejvy stylizoval do role nejen leadera, ale i hostitele. Proto vždy, když k němu přijedeš, máš všechen komfort k dispozici: od jídla, spaní až po neuvěřitelnou zábavu. Dejvy je v tomhle mistr – jednou po koncertě domluvil spánek na zámku s prohlídkou nepřístupmých prostor a dalším nadstandardem. Hiearchie v kapele je tím pádem jasně danná a všichni Dejvyho přístup bezezbytku oceňují a maximálně vycházejí vstříc. Proto uvnitř kapely vládne atmosféra více než přátelská a celkově úplně jiná, než kdekoli jinde. Prostě DESPISE family! 
K druhé části tvé otázky – Dejvy muzikou žije, to samé platí pro DESPISE, ale řekl bych, že už je ve věku a stádiu, kdy bere věci s větším nadhledem, rozhodně je ale stále ten, kdo pro kapelu dělá nejvíc. 

Sud: Ještě zpátky k Jardovi, je všeobecně známo, že bicí pro novou desku Imperial Foeticide bude nahrávat John Longstreth (Origin, Gorguts, Dim Mak, The Red Chord,Skinless) a i díky tomu je dost dobře možný, že se podaří nakopnout IF tak, že by Jarda musel svoji činnost v Depise ukončit. Nebo myslíš, že tohle nehrozí? Nemluvě o tom, že tohle údajně nemá bejt to jediný, co Jarda chystá. 
Myslím, že nehrozí a to nejen z výše uvedeného. Jarda je prostě srdcař a radši se vzdá jiných věcí, než aby došlo na tohle. 

Sud: Co se týče death metalu a hlavně jeho brutálních odnoží, mezi vokalisty u nás okupuješ příčky nejvyšší. Kdo byl tvůj vzor mezi vokalisty v začátcích? A kdo je jím dnes? 
No myslím, že už to dávno není pravda, ale díky. U nás mi vzorem byli Zdena z GODLESS TRUTH, Střap z INTERVALLE BIZZARE a Sepp za dob DESPISE. Dneska je to především Venca ex VICTIMS a ze zahraničních Big Chocolate z DISFIGURING THE GODDESS či Elliot zBENEATH THE MASSACRE. 

Sud: A co konkurence na domácí scéně, kdo je ti hlasovým projevem nejbližší? 
Prý konkurence :D. Je zajímavé, že všechno je u nás bráno jako konkurence... Můžeš říct kolega, známej, kámoš, ale většinou je to konkurence :D :D :D. Hmm, já to takhle neberu, muziku nemůžeš brát jako soutěž, to bys už předem prohrál... Přestože stále miluju ultimativní kanály, už to neprožívám tak, že bych musel mít za každou cenu nejbrutální hlas. Mnohem důležitější je určité charisma a umět to prodat. A to je i důvod, proč jsem zmínil ta jména, která jsem zmínil. 

Sud: Mě hned neber za slovo, voe :) V jednom rozhovoru jsi definitivně zavrhoval návrat k zinařině, ale když ti Bizz předváděl novej Marast, se všemi jeho vymoženostmi, tak mi neříkej, že by tě to nechytlo... 
Tak to víš, že to vypadalo parádně a bylo by fajn být součástí, ale časovej press a celková nechuť mi to prostě nedovolí, toť vše. 

Bizzaro: Čili ani myspacové okénko ve Sparku se již opakovat nebude? :) 
Nebude. I tam jsem to položil kvůli zmíněným důvodům :(. 

Bizzaro: Jakou důležitost jako zpěvák přikládáš kterým členům kapely? Dle čeho se v ní hlavně orientuješ, posloucháš třeba převážně bicí nebo kytaru? Dokážeš si koncert kapely představit i v okleštěné podobě nebo to platí pro danou kapelu, se kterou vystupuješ? 
To je zajímavá otázka, na kterou těžko odpovědět. Když se nad tím teď zamýšlím, ani nevím, prostě to beru jako celek a z velké části jedu z paměti, protože hned poznáš, když někde někdo něco zmrví :D. Pro mě jako zpěváka je důležitý slyšet hlavně sebe, zbytek k tobě vždycky nějak doleze. Okleštěných koncertů jsem odehrál hodně, ale nikdy z toho nemám dobrej pocit, ať už kvůli tomu, že prezentuješ neúplnej produkt nebo zkrátka ti tam ten člověk chybí. To je jako sedět u vánočního stromku bez člena rodiny, nevím jak jinak to popsat... 

Sud: Koukal jsem, že máš na Last.fm přes 5.000 kapel, kolik času denně trávíš poslechem hudby a hledáním nových věcí? 
Tak to nevím, ale muzika mi frčí prakticky nonstop. V autě si tedy pouštím rádio a občas i tam se dá něco kvalitního najít. Důvodem tlačení těch tisíců kapel je to, že přehrabováním nic neříkajících a neznámých jmen, jsem našel ty největší pecky a překvapení. Tento postup se mi osvědčil, a i když těch překvapení není už tolik jako dřív, pořád tak nacházím spoustu parádní muziky! 

Sud: Nahoď na závěr nějaký tipy, co poslední rok nejvíc posloucháš? 
Myslím, že v době internetu a všech těch blogů už mé tipy nejsou potřeba, každý si sám najde, co je mu nejbližší :). Osobně teď dost sjíždím depkoidní relaxační věci á la ANTIMATTER, SIGUR ROS, JONSI, JENIFEREVER, ELUVIUM, všemožné piano projekty a jak už jsem řekl, ještě stále mě baví moderní scéna s metalcorem a deathcorem v čele. Většinou se pídím po nových věcech. 
Jinak moc děkujem za rozhovor, čas a trpělivost s námi! Moc si toho vážíme! Stay MJC!
--- -- - -- ---
PS: A pokud Vám to nestačilo, pokec s Fredem z "Marast on air" si můžete sosnout: na rapidshare.com a na uloz.to.