Kdy: 23. listopad 2024
Kde: Praha, Modrá Vopice
Fotky: celá galerie
Krátce po 18h už přicházející hosty na stagi
vítaly rekvizity první kapely, kterou byli Beyond The Dark Angel.
Nechyběly umělé lebky, tajuplné nápisy na rollupech a imitace náhrobního kamenu
Elizabeth Bathory. O kapele jde
slyšet čím dál a víc a je obdivuhodné, co kluci produkují v tak mladém
věku. Vždyť počátky černého metalového žánru, soudě podle mladých tváří,
nemohli zažít snad ani jejich rodiče… Produkce kapely nijak zvlášť nevybočuje z
žánrových norem, které mají chlapci evidentně naposlouchané. Osud „Čachtické
paní“ musí mládežníkům hodně ležet v žaludku, frontman s vizáží nemrtvého
františkána se k němu v průběhu večera ještě několikrát odvolával.
Následující set v podání Severočechů Kraake
byl ve znamení vyzrálého black metalu i vyzrálých muzikantských výkonů. Bylo to
mé první seznámení s touto pozoruhodnou kapelou. Zaujala mě zejména rytmická
sekce – bubeník sázel rychlopalné salvy s velkým přehledem a zdatně mu
sekundoval baskytarista s bezpražcovou basou, který s nástrojem předváděl
mnohem mnohem víc, než je v rámci žánru obvyklé. Důrazný dřevní black metal
špinavý tak, jako by prošel výsernicí středověkého hradu na vrcholu jeho slávy.
A garderoba muzikantů v čele s dalším temným mnichem se špagátem kolem pasu
vypadala jako by pánové na pódium dorazili stejnou cestou. Špína a beznaděj v
energeticky vydatném podání. Tuhle partu budu určitě sledovat dál.
Jako třetí se z mlhy rituálně vynořili
pražští Sukkhu. Dramaturgicky skvěle zvládnutý koncert
s neustálou gradací vytvořil v sálu napínavou atmosféru. S ustupující umělou
mlhou dvě dámy
a tři pánové
získávali na jasnosti kontur. Zprvu zahalená frontwoman postupně odkládala
závoj i další artefakty svého kostýmu, aby za doprovodu řinčivé kytary postupně
svým širokým rejstříkem vokálních projevů dala nahlédnout do svého temnotou
zmučeného nitra. Její projev se pohyboval od hlubokého growlu po
vysokofrekvenční ječák, který moc nemá obdoby. Široký rejstřík má i její
působivá choreografie. Stopy po brutálním sebepoškozování na rukou mladé
umělkyně přidávaly vystoupení na naléhavosti.
Ta si mimochodem střihla dvojkoncert, neboť v
závěru večera se vůbec poprvé představila i jako kytaristka večer uzavírajících
Infernal Cult. Atmosférický black metal ze sídláku v čele s
těžkotonážním zpěvákem důstojně uzavřel černý večer. Infernal Cult před
nedávnem vydali novou desku, zaznělo tudíž i několik novinek a kotouč za pomoci
kytaristy Sukkhu/Naurrakar
na místě rovnou pokřtili. Kapela nehraje příliš často, navíc mám pocit že
pokaždé hraje v poněkud jiném složení (např. bubeníka si pamatuji jako
frontmana spolku), takže to dělají fanouškům vzácné a pestré. Atmosféra byla
hutná a decentní bitka dvou subtilních mániček v sále to nemohla změnit.
Kraake - "přehrávající" bubeník, kterému to ujiždělo (občas rychleji, občas pomaleji), prospělo by mu cvičení nebo i hraní s metronomem, ačkoliv je jasné, že o nic takového nestojí.
Sukkhu, v podstatě "zábavový" BM, ideální na živé vystoupení s chytlavými pasážemi, ale nějaký přetrvávající zážitek nezůstane, doma bych si to nikdy nepustil.
Infernal Cult, pro mě hlavní lákadlo večera. Kapela "bojuje" s vhodným složením a bylo to slyšet. Doporučuji poslechnout nahrávky.
První kapelu jsme prošvihl, ale cca před rokem jsem měl tu čest, takže předpokládám, že jsem o mnoho nepřišel.
Připouštím že BM není můj nejpreferovanější žánr, účasti nelituji, ale spokojený jsem zdaleka neodcházel.