Kdy: 11. leden 2025
Kde: Praha, Modrá Vopice

Jako první přišli publikum rozparádit polsko-němečtí old school thrasheři FRENATRON. Klaněli se klasikům žánru, zejména těm německým, ovšem s notnou dávkou originality a svěžesti.

Zejména frontman s kytarou dokázal svým zápalem a energií strhnout zaplněný klub k akci. Žluté pásky „Police Line Do Not Cross“ natažené mezi pódiem a publikem zůstaly jen vtipnou dekorací a žádná bariéra mezi kapelou a publikem nebyla.

Frontman s osmdesátkovou ofinkou házel riff za riffem, řval hesla, skladby prokládal hecovacími hláškami a jeho „fuck everything“ přístup zněl upřímně. Bubeník s vizáží Jynkkyho – bubeníka z filmu Heavy Trip – předváděl velmi slušnou demolici a ještě u toho zvládl roztočit háro do větrníku, což je schopnost, kterou mladí bubeníci obecně fatálně podceňují (a pak se diví, že nemají holku). Určitě jeden vrcholů večera (a nejen tohoto)!

Německé power trio SPHINX z Gelsenkirchenu bylo poněkud jiného ražení. Zvolnilo na tempu, ubralo na důrazu, ale předvedlo velmi solidní set, jdoucí hodně na dřeň toho, co dělá metal metalem a co na něm máme všichni rádi.

Pánové svou produkci sice označují jako black/speed metal, ale s černí. Špínou ani rychlostí to nepřehánějí. Jejich produkce je možná bližší zábavám než metalovým klubům, a nejspíš s kulturou takových akcí nemají nejmenší problém.

Poháněni levným pivem privátní značky rakouského maloobchodního řetězce srdnatě sázeli solidní metalové pecky a do dramaturgie večera skvěle zapadli. A až jednoho dne dojde na comeback Spinal Tap, mám tip na předkapelu.

Velkou neznámou byla další avizovaná banda GOREMENTOR. Kapela nebyla dlouhé minuty k nalezení, až se na pódium přimotali staří známí: Kytarista / zpěvák dříve vystoupivších Frenatron (tentokrát v seprané džísce s propiskou vyvedeným nápisem G.G. Alin na zádech) a bubeník Sphinx. Každý v ruce láhev vodky a pod paží litrovou Fantu…

Alkoholem a cukrem nastřelená dvojice rozjela jízdu, pro kterou jsou žánry gore, grind, metal i punk příliš těsné. Těsno bylo knírkatým pánům i na pódiu. Frontman, zvaný Mleko, skákal mezi lidi, zahazoval a zase zvedal kytaru a jeho „fuck you all, fuck everything“ přístup naznačený v setu Frenatron tady dovedl až do absurdní dokonalosti. Nejlepší na tom bylo, že mu to díky jeho zapálení člověk věřil. Takový nápor spontánnosti není na zdejších pódiích obvyklý. Díky Mleko, a zase někdy Fuck you, you son of a bitch!

Nabroušená deathmetalová parta MORRATH z Polska už na stejném místě hrála někdy předloni spolu s domácími Moorah. Posílení o nového kytaristu mladí umělci dozráli, přidali na rychlosti i technické zručnosti.

Svou tvorbou vzdávají hold old school deathmetalovým velikánům, ale jejich pojetí žánru je o něco techničtější. Poprvé tento večer jsme slyšeli zápřah dvou kytar, navíc oba kytaristé byli schopní kořenit skladby divokými sóly. Jejich vzájemné přestřelky zespoda jištěné basákem s účesem na čtvrt cesty mezi Hendrixem a Mikem Inezem patřily k tomu nejzajímavějšímu na jejich setu. Agrese střídala agresi, mohutné spodky řezal zvuk vytahovaných strun a frontmanovy growly svědčily o nehezkém obsahu písní této nadějné kapely, která se dravě dere mezi polskou špičku.

Naopak plzeňští speed thrasheři LAID TO WASTE už do špičky nové vlny českého thrash metalu bezesporu patří. Na scéně jsou přes deset let, hráli velké akce, nahráli čtyři alba, radikálně změnili účesy a stále drží úroveň své produkce vysoko nad průměrem.

Oproti předchozím rozverným partám působili pánové přece jen trochu uhlazeněji, zvukově i vizuálně. Zpestřením po všech těch hrdelních hlasech byl frontmanův jistý, vysoko položený ječák. Na Judas Priest v době Painkiller nešlo nevzpomenout.

Po čtvrté, páté pilulce proti bolesti bylo jasné, že co se týče frázování zpívající baskytarista vyčerpal svou míru invence, což vynahrazovali technicky zdatní kytaristé svými nájezdy. Pro dlouhodobě působícího kytaristu, častovaného přezdívkou Sky, to byl poslední koncert s kapelou, což setu dodalo na výjimečnosti.

Skvělou vizitkou sobotního večera byli fanoušci, kterých se sešlo určitě přes kilo. Vytvořili skvělou atmosféru s náležitou divokostí po pódiem, přesně to si všechny kapely zasloužily.