Tak se po téměř měsíci konečně dostávám k sepsání těch několika řádků z akce, která, jak je dobrým zvykem Roxy, začala včas o 19h. Na prkna slávy naskočili Mnemic…
…všichni sladěni v síťovaná tílka od začátku mašírují masu pod sebou a také ji prvními tóny ihned rozhýbávají. A že ale byla! Předpokládám takových 850 kousků! Vlastně se není ale co divit, poněvadž Mnemic ze všeho, co momentálně hýbe tvrděmetalovým světem, vyškrábli to podstatné do hodně slušivého kabátku. Sekačky, otočené rytmy, nějaký ten sampl, kombinace catchy a nasraného vokálu, trochu tharshe, coru… a musím se přiznat, že to po všech stránkách funguje, přestože si kapela ještě nesáhla na své maximum! Hodně dobrý odpich a supr tlačenka zvuk, který vydržel i Mašinkám, které naplněný sál nechali trošku vyčkat a nažhavit. Naštěstí pro ně, jak jsem záhy zjistil, si to tato kapela může dovolit, ale co jsem tedy vlastně čekal?
Celý set otevřeli úvodem z jejich aktuálního Through the Ashes of Empires, Imperium. Ufff! Mají ohromnou sílu, nasazení a jsou nesmírně přesvědčiví! A proč? Zkrátka proto, že je to prostě baví (a bylo to na nich vidět) a ovládají své řemeslo. Nebudu jednotlivě uvádět všechny skladby, protože si je již nepamatuji a navíc věnovali čas každé desce, i když z Burn My Eyes a novinky hráli nejvíce. Nutnosti typu Old, Ten Ton Hammer či Take My Scars si ale samozřejmě nemohli dovolit vynechat.
Set měl výbornou dramaturgii, Flynn, který zpíval naprosto úžasně a čistě, byl navíc podporován Loganem Maderem i v čistých pasazích (!) a několikrát oslavuje české pivo a fans, protože ti se tentokrát pořádně bavili a to je pan frontman ani nemusel zkušeně příliš hecovat. Některé z refrénů se dokonce linuly z více než těchto dvou hrdel, protože dav má skladby zmáklé, a tak se Machine Head ke své neskonalé radosti dokonce dočkali i hromadného zpěvu a nespoutané vřavy. Po více než hodině to ale MH balí ochladit, ale samozřejmě se ještě na půl hodinky vrátili i s Davidian, který byl v trošku rychlejší verzi než je tomu na originálu a většina z přítomných to určitě uvítala.
Pak ale opravdu již vše končí, lidi dokuřují poslední jointy, dopíjí pivka a v klidu se odebírají svými směry. Mno, musím říci, že obě kapely naprosto super a ten zvuk! Křišťál! Pro mne tento rok jednoznačně jeden z nej koncertů! Takže… díky, Roxy.