Předpeklí...
18/04 se schází 3/4 core MJC (Bizzaro, LooMis a Marthus) v jedné nejmenované restauraci a domlouvá se definitivní fáze návštěvy koncertu Mayhem čítající zamluvení dvou lístků, jedné akreditace a stanovení času a místa srazu + případné další doladění přes e-mail.
Jak bylo ujednáno, sraz se uskutečňuje u dalšího kon-3-but-whora Prophessorra na Palmovce v 18:15, který nás ale nenásleduje „na ten náš black metal“. Přesun k nedalekému Abatonu je již jen otázkou krátké zastávky u kiosku s rychlým občerstvením, kde si Bizzaro poroučí dva párky v rohlíku s kečupem. V 18:30 se již nacházíme před klubem a podivujeme se nad pramalou návštěvou. Rychlé odbavení před vchodem, kde jsme dotázáni na případné zbraně a šup do nitra dějiště.
Hned za vchodem se setkáváme s Violetem, aneb organizátorem akce a jsme protaženi do sálu, kde právě zvučí Sorath. Violet nás překvapuje dotazem, co bychom řekli na rozhovor s HellHammerem, který jsme si původně zamlouvali, ale zapomněli. Chvilku stojíme jak opaření, ale souhlasíme. Následuje bleskový přesun k baru a pro každého jeden Mušketýr na inspiraci při tvorbě otázek. Mezitím začínají hrát Sorath, ale kvůli horečnaté činnosti nad dotazy je vynecháváme. Cca za 15 minut nás přichází vyzvednout Violet a vydáváme se k šatnám skupiny (jak vše probíhalo se dozvíte až se nám podaří rozhovor přepsat, což snad bude velmi brzy). Zhruba po půl hodině je hotovo, nadšeni se vzdalujeme ze šatny s příslibem, že po koncertě ještě uděláme druhou část interview.
Japončíky Defiled sledujeme také jen tak na půl ucha a oka, neboť za víc jejich brutal death/grind nestojí. Ucházející show, ale zvuk prachbídný. Během estonských Manatark korzujeme klubem (i venku) a probíráme zážitky z rozhovoru a domlouváme další postup po koncertě. Pomalu si vyhlížíme i stanoviště, které zaujmeme na Mayhem, hlavně aby bylo dobře vidět na Hellhammera. Volba padá na galerii a levý ochoz a ukazuje se to jako vynikající řešení.
Bizzaro – yes, yes, tak nějak. Leč, já jediný (ASI ;-)) z MJC core na každou kapelu opravdu docházím alespoň na to nejnutnější, minimálně kvůli pořízení fotek. Čili, Sorath jsme sice strávili “přípravou“ rozhovoru pro ‘Pekelného kladivouna‘ a jeho následným pořízením, ale o zvukovce Sorath zněli připraveně a měli snad i dobrou náladu (aspoň se mi tak zdálo). Mezitím zdravím RURa a ‘Bí ent Bího‘, kecám s Dalasem a mnoha jiným (jak neobvyklé ;o)) a šup na druhou kapelu. Defiled vzhledem ke hlukové kouli nebylo opravdu možné žánrově zaškatulkovat, ač jsem se snažil jakkoli, ale brutal death/grind to dle mne fakt nebyl. Japončíci sypali, ale nijak nepřesvědčili. To Manatark byli jiné kafe – samozřejmě černé! Estonci (tedy Ugrofini ze severu) prezentovali svůj propracovaný melo_black s přehledem a byla vskutku lábuž je sledovat, protože evidentně kapela ví, o co jí jde a hlavně taky jak na to. Celkem slušně si poradili dokonce i se zvukem, ačkoli vlastně celý večer byl nic moc, ale hrálo jim to!

Peklo...
Instalace obrácených křížů, jakoby vyrůstajících z plamenů, sklízí první bouřlivé ohlasy z publika, které již poměrně slušně stačilo zaplnit prostory Abatonu. Kontrola nazvučení bicích přináší první překvapení, kdy sám Mr. Pekelné kladivo po chvíli střídá svého technika, dosedá za soupravu a projíždí přechody i šlapáky, vše ve třech fázích - šicí stroj, kulomet a Hellhammer (bizz – prostě představte si víření na asi na 6 tomů a 2 šlapáky). Nakonec jsme svědky i malého jamu s technikem od kytar. Paráda!
A je to tu, rozjíždí se temné intro, kříže nasvícené červeným světlem evokují plameny a skutečné peklo, o hudbě samotné snad netřeba diskutovat – bolestivý tlak, chirurgicky přesné záseky, precizní anihilace osobnosti od prvních tónů. Hellhammer jede na plné obrátky, Blasphemer vypouští z kytary roje včel, občas uskočí na sóla, přičemž hutnost zvuku není nijak oslabena díky podpoře druhé kytary! Basa je zastrčená vespodu, prakticky není slyšet, neboť tato trojka zvládá koncert prakticky sama. Pravda, je tu ještě Maniac, ale upřímně řečeno, pozorovat jeho mátožné, nejisté pohyby, není nikterak povznášející. Dojem, že před koncertem „cosi“ požil, a nachází se teď v jiné dimenzi, je více než oprávněný. Více opřený o kříž aby neupadl než korzující po pódiu, více pijící pivo než vedle postavenou láhev vody, více padající do publika než skákající tamtéž. Technikům (a ochrance) dělá rozhodně nemálo starostí. Škoda této kaňky, protože jinak je celé vystoupení ohromující a ochromující zároveň. A pokud pro někoho ne, tak výkon pana bubeníka Hellhammera rozhodně! Ke skladbám samotným – hraje se převážně ze starší tvorby, přeci jen jsou zde Mayhem poprvé a chtějí předvést i něco ze své historie a legenda/kult se musí držet i toho, na čem si vybudovala svou pověst.. Osobně bych ale stejně rád vyzdvihl nové skladby desky Chimera, kterou považuji za velmi vydařenou, kompaktní, ale zároveň neuvěřitelně členitou, která dokáže zbořit mýty o tom, že black je jen „bordel“. Na druhou stranu je ale potřeba říci, že bez výkonu bubeníka by se celá deska sesypala jako domeček z karet. Naživo i ve studiu.
Bizzaro – k tomuto vesměs již není co dodat. Kapela je pravděpodobně zatím v nejlepší formě (až na Maniaca), ale bez Hellhammera by to absolutně neustáli! Zvuk, jak jsem již uvedl, nic moc, ale vzhledem ke “znalosti“ skladeb od De Mysteriis… některé poznávám. Nejlepší věci? Rozhodně Ancient Skin z Wolf’s Lair Abyss, dvě věcičky z Grand Declaration a tři z Chimery – ‘opener‘ Whore, Dark Night of the Soul a Chimera. Přestože jsem se vlastně – jako bubeník - šel podívat hlavně na HH, jsem rád, že jsem na akci šel, protože průser to rozhodně nebyl a bylo se na co koukat!

Očistec...
Štastni jak blechy se scházíme na baru, kde vyčkáváme čas smluvené schůzky s Hellhammerem, což se málem nedaří kvůli ochrance, která nás nemilosrdně vystrkává z klubu, ačkoliv se je snažíme přesvědčit, že to „skutečně“ máme domluvené. Situaci zachraňuje Violet, který se znenadání vynořuje ze šatny a ochranka nás tudíž nechává projít. Více opět až v rozhovoru samotném, snad mohu prozradit alespoň to, že jsme Abaton opouštěli okolo 1:30 v náladě, kterou snad ani netřeba blíže specifikovat. :-)
Bizzaro – no, že to bylo v 1:30 bych už vůbec nedal dohromady, ale pivko a hlavně Myslivec (Absinth nebyl) chutnal všem přítomným, včetně Hellhammera! Takže pamatujte, co na něj příště! ;o)) Rozhovor čekejte… brzy… snad… uvidíme... …