„Ten, kdo ze sebe udělá zvíře, se zbaví bolesti bytí člověkem.“
 
Čtvrtek 7.7.2011

FREAK FRIENDLY FESTIVAL je ústřední motto Obscene Extreme festivalu a to platí doslova.
Zatímco řidič autobusu z pražského Černého mostu zavírá dveře před půlkou naší výpravy a pasuje se do role sprostých slov, my s Bizzarem trčíme v uličce bez jediné kapky čehokoliv. To už nás ale zachraňuje pohostinná Řekyně a nabízí Plzničku všanc. Hodně friendly, ale tak zas.. udělali bychom to taky. Druhá část cesty „friendly“ přístup jen potvrdila, kdy hoši po strastiplné cestě z Řecka byli ochotni pustit i starší paní sednout v jinak přeplněném autobusu, takže respekt už na začátku.

Hodinovou čekačku na disharmonického Cubu a jeho „tre konor kámoše“ trávíme Na Struze, plníme se něčím mastným a místní Krákorou (Krakonoš). A protože ti dva tuláci z Brna mají po hodinovém dojezdu stejný nápad, my míříme na Bojiště. Měníme pasy za náramky a ještě s krosnama míříme k pódiu, kde si to již sviští slovenští brothas ATTACK OF RAGE v plný palbě. Žádné přehnané serepetičky, úderná rychlovka s rychlým bubencem a sexy basačkou rozehřívá neutěšené grindery.

Filipismo: ATTACK OF RAGE předvedli výtečné a natlakované vystoupení – prostě slovenští death/grind-králové z Bánovec. Podpořili songy z nové a velice povedené kolekce Sväté zlo. Publikum se dostává slušně do varu a AOR potvrzují oprávněnost své účasti. Legenda DOBYTČÍ MOR, která mohla zůstat legendou, pokud by se nevrátila… DM nepředvádějí nic nového, vlastně vrací fanoušky x let zpátky, ač s novým materiálem…palec dolu. To Finové FEASTEM s přehledem masakrují celou arénu! Takhle se hraje moderní grindcore. Nabušený set, který nenechal nikoho v klidu. Palec nahoru! A teď NAPALMED. Kdo zná, ví, kdo nezná… osobně jsem si tohle vystoupení skutečně vychutnal. Po deskách, které jsou kolikrát těžce stravitelné, mi živé vystoupení přišlo naprosto adekvátní rozměru této akce! NAPALMED to naservírovali trutnovskému publiku s naprostým přehledem. Shluk, tvořený kombinací starých osvědčených metod destrukce kovů ve střetu s bláznivými elektronickými frekvencemi z domácky vyrobených syntezátorů (cituji leták OEF), musel dostat každého obscénního extrémistu.

Na DOBYTČÍ MOR, protože Bizzaro říká, že nová deska je ultracypovina, se pakujem do kempu a stavíme naše teepee. Vracíme se až na FEASTEM a co dodat, finská bruska v plný parádě, ze Severu se nemůže snad nic pokazit, jednoduchý rychlý riffy s brilantní prací bubeníka (Bizzaro: Tohle potvrzuju, šlehal to jaxviňa!) ukájí choutky pravého labužníka finského grindu. Následuje nejrychlejší přestavba pódia, a to, když si kluci z NAPALMED přinášejí stolek s krabičkami a spoustou plechu na víření zvuku. NAPALMED jsem už párkrát naživo viděl, prostředky většinou obměňují, ale výsledek je vždy stejný, skvělá zvuková bouřka, která spolu s lehce halucinogenní projekcí (prima intermezzo) vždy rozcuchá ušní bubínky naplno. A mají od přítomných freaks odezvu. Doby slávy PANDEMIA z devadesátek mě jako „mladýmu uchu“ nepatří hodnotit, proto u PANDEMIE oceňuji první dvojkolky (metal, pyczo) a hodnotím poctivou rubařinu stejně jako u následujících polských grind chrličů SQUASH BOWLES. Už ale v jemném rozpoložení předám raději slovo dál do redakce, protože od rumů s Pajoulkou se toho moc hodnotit nedá, snad jen zvuk, který byl v klidu.

Filipismo: PANDEMIA po více než 10 letech na OEF. A možná v tom je celý ten problém. Za tu dobu se přece jen festival asi trochu změnil. Nebo se změnila samotná PANDEMIA? Každopádně jejich set, ač na poměry death metalu velice slušný, jaksi nezapadl do koncepce festivalu. Ani publikum chebským metalistům příliš nepomáhalo a tak si člověk mohl alespoň v klidu vychutnat songy z nového alba Feet of Anger, nebo si zavzpomínat u coveru samotných Krabathor. Poláci SQUASH BOWELS předvedli opět slušný standard, který opřeli jak o songy z Grindvirus, tak o letité fláky, známé v ČR snad každému fanouškovi grindcore. Tohle je skutečná klasika žánru a kapela, která prostě nezklame.

Objevení G11 za žeton u horní směnárny se jeví jako příjemný začátek českých GRIDE. Kapelu jsem měl možnost zastihnout vždy na festivalovém pódiu, onehdá na Fluffu při totálním hicu to byla neskutečná jízda a jak vidno, jestli je před GRIDE 50, 500 nebo 2.000 lidí, jim to problém nedělá. Kadence průřezem tvorby je neúnavná a jako fanoušek fošny Horizont událostí poznávám zejména skladby z tohoto dílka. Každý vám řekne, že kapela v klubu vyzní daleko líp, ale vály jako Kolik višní, tolik třešní, Kafe, noviny a rohlík s máslem nebo příznačná 38 stupňů ve stínu se velkých prken nebojí. Hraje se samozřejmě i směrem do hloubi historie kapely, ale i z právě vycházející fošny Záškuby chaosu. Zvuk kapele dopřává, takže jejich nezkrotný válec zadupává hromadu freaks do země včetně mě. GRIDE hodnotím jako jeden z hrotů OEF.
Vzhledem k předchozímu kotli na GRIDE zůstávám na vydobytých pozicích v blízkosti pípy a kochám se pohledem směrem k pódiu. Čurby (čti Kjurby) připravil na letošní OEF 69 kapel, což je porce pro objevování až nelidská, pojal jsem rezignaci na jakékoli domácí naposlouchávání účinkujících s tím, že co předvedou, bude pravé překvápko. To plátí i pro velké hvězdičky a praotce death’n‘rollu jako ENTOMBED. To by vysvětlovalo zvýšený počet džísek u pódia. Nic naplat, to, co ENTOMBED hrají, umí. Porce toho ryzího death’n’rollu má říz a příjemný spád. Víc než vály snažící se ohromit smrtkou, oceňuji skočnější a veselejší, až moutrhedovskou špínou ošlehané šlágry. Jako kluk vyrůstající na vesnických zábavách hodnotím set Švédů víc než kladně. MAGRUDERGRIND, jak by řekl Orba999, sypali a sypali.
MDK... murder-death-kill… BENEDICTION předvedli přísný deathmetalový majstrštyk. Ono když máte u mikrofonu Davea Hunta, kterýž znásilňuje mikrák u ANAAL NATHRAKH a za bicími Nicholase Barkera, není co řešit. Ne že by zbytek byl pozadu, naopak kytaristi dávkují do už zaplněného kotle várku čistýho death metalu bez jakýchkoli serepetiček, žádný koketování s nějakou modernou. Poctivá dřevní rubařina s kvalitním zvukem drtí stejně jako ve Svojšicích dva roky zpět Hail Of Bullets. Dave Hunt mimo pódium působí jako roztomilé sluníčko, ale jeho vokálové party na prknech jsou prostě smrt. Nejextrémnější hlasový výstup na OEF.

Filipismo: Naprostá klasika BENEDICTION musela potěšit snad každého. Set prošpikovaný největšími hity. Jak bylo vidno i během následujících dní, sama kapela si užívala fest plnými doušky.

Bizzaro: A ať se neřekne, i já k BENEDICTION hodím koment. Start show bombastickej, kytary sice zanikaj, pak se to lepší, ale průběhem setu čím dál víc vylejzaj ty punkovky. Trošku se to začíná ohrávat a od druhý půlky už docela nuda, ale v čele kapely neuvěřitelně diktuje Dave Hunt. Sice svýma nekonečnejma proslovama začal srát už i samotnou kapelu, která se díky němu dostala do prodlení a posunula i celou Hell Show. A že nejsou Angláni žádní ultraprofíci předvedli i v jedný zmršený skladbě, kde se Barker  naprosto ztratil, celou kapelu rozhodil, ta pobíhala po podiu s otazníkami nad hlavami, až celou věc nenápadně ukončili do ztracena. Docela prdel :) Jo, a Barker trošku zrychloval :P

HELL SHOW na OEF je pro zvrhlíky jako jsem já (Brut-ramena) opravdová lahůdka. Letošek byl ve jménu čistého zavěšování, takže se nejdřív rozhoupou dva pohůnci, jeden to brzy vzdá (Bizzaro: Málem na těch hácích omdlel), následně jde největší pekelník do tureckého sedu v „závěsu“ s dvěma anděly. Vzhledem k tomu, jak dlouho vydržely viset za propíchnuté tělo (Bizzaro: Andělé, tedy slečny, byly zavěšeny za břicha), projevuji velký respekt a nadšení, takže po nich chtít víc by byla čirá bláhovost, chuť pro tuhle extrémnost byla ukojena… a jelikož je Hell Show tradičně poslední čtvrteční vystoupení, díky bohu, razíme do stanu na svatý odpočinek. A že to bylo přes pivní stan a trojpívo snad nemusím zmiňovat.

 
  
Pátek 8.7.2011

Nejhorší na spaní ve stanu je ten hic hned brzo ráno, takže nezbývá než otevřít poklop, vypustit sojky a vylézt ven k snídani, kterou připravuje tachovská klika slávistických hooligans Fil spolu s Mariánem. A po vzoru slavných si dáváme snídani šampionů, 12letá Glenfiddich je přímo ideální start do nového freak dne. Méně otrlejší mění trenky, já se držím toho, že nejdůležitější je mít nohy v suchu a do policejních kanad instaluju nové fusekle. Mlhu ze včerejška rozhání Bizz tvrzením, že v 10:14 máme sjednanou slivovici s Khaablusem dole u kafe, uff, nicméně „challenge accepted“. Kdo ale výzvu nepřijal je samotný Khaablus, který se neukazuje a vzhledem k tomu, že do konce festivalu jsme ho už nepotkali, obávám se, zda ho nějaká grindová sukuba neodnesla. Snídani zapíjeme malinovkou a pivem a jdem na první šlágry.

Podle popisku měli ATOMCK slibovat pořádnou jízdu ve stylu Pig Destroyer, nějaké ty noise/sludge prvky atd. Sestava o řvounovi, kytaře a bicích však zůstala někde na půl cesty, byla místa, kde to sedělo a hrálo, ale celkový vyznění bylo slabší, někomu to ve třech jde, někomu ne, Atomck by zabrali v klubu.
NOMINAL ABUSE jsou další neznámá. Dle programu něco mezi Integrity a Misery Index ze Srbska, takže jsem čekal něco mezi tím, jen s nádechem srbského smyslu pro hudbu. Dostalo se mi vcelku v pohodě zašpiněné death/grind jízdy s lehkými odkazy na výše zmíněné kapely.
Takže dezert k snídani dobrý a teď to něčím zapít, ideálně s Jégrofkama a šup na pívo, které vede skrze falafel stánek s mocnou Ass Reaper omáčkou, kterou musíme všichni otestovat a přesvědčit se na vlastní slzy, že fakt kope; příští ráno bude na toice asi veselý. Pokud mi paměť dobře slouží, popíjet všechno možný jsme se jali vzápětí v pivním stanu. Smělé luxusní žetonky padaly za vlast jako Němci do krytu. Rum, Jégr, další vizour, turbomalinovka (malinovka dotankovaná dvěmi vodkami), pivo.

Filipismo: PORNO INFANTIL byli zajímavou partičkou z Mexika. O co víc se psalo o jejich lásce k hulení, o to víc mne překvapilo jejich vystoupení. Veselé, hravé a plné vypečeného gore grindu!! Palec nahoru! Na bulharské deathmetalové dělníky ENTHRALMENT jsem se docela těšil. Patří určitě k těm lepším kapelám z východního bloku tohoto ranku. Energický death metal napuštěný z části grind elementy splnil má očekávání. Kapela si show vysloveně užívala a publikum si též přišlo na své. I je bylo vidno mezi osazenstvem trutnovského festivalu ještě dlouho po vystoupení :)

Ven ze začarovaného kruhu nás dostali až ENTHRALMENT. Bulharský brutal death s lehce zahuštěným zvukem měl cíl a tlak, přesto ale kapela působila lehce statičtěji a přišla mi trochu bez energie z jejich strany. U LAUTSTRÜMER kvituju dramaturgicky zvládnutý program. Po hustém dedmedlu poctivá punková jízda, švédský vlak, na který, když nastoupíte, musíte jet až do konce. Žádný sraní, tři akordy a nostalgie z mládí vládne. FLESHROT opět přehazují výhybku směrem k death metalu. Hudebně mi připomínají odlehčenější Beneath The Massacre (Bizzaro: Ale no tak, Brute! A jinak Fleshrot byli asi nejlepší kapelou dne!), jsou tam vlivy novější školy, ale téměř žádné deathcorové zasekávání, na tohle jsou FLESHROT až moc chytří, řemeslně zvládnutý bagr funguje.

Filipismo: Jo, tak britští FLESHROT byla jedna ze skupin, kvůli kterým jsem vlastně na OEF přicestoval. A jejich koktejl z death metalu jsem si vychutnal až do dna!! Na podiu to začalo díky kapele vřít už ve tři odpoledne a samotní hudebníci si vychutnávali jedinečnou atmosféru OEF. Jeden z nejnadupanějších setů toho dne potěšil i v tak brzkou hodinu. Palec nahoru!

Hlad nás (mě určitě) odvelel opět k luxusní Ass Reaper omáčce, kterou testuju s falafelem a evidentně funguje, nicméně o pivo si to přímo říká, takže po krátké fotoseanci, kdy se slávističtí fotí s Benediction, míříme k pívu, kde nálezáme Fialku a mocného z nejmocnějších Corna a usedáváme k moudrému hovoření.
Příjem nahazuji až u LAST DAYS OF HUMANITY, kteří měli úplně na dvě věci zvuk. A celkový dojem se jevil, že ho tak i chtějí. (Bizzaro: Kotel na ně byl šílenej, ale nic horšího letos na OEF nehrálo, totální srágora!)) To u mě vyvolalo další cestu s posledním žetonem, a jelikož navíc cash došel, mrknu jedním uchem na PUTRID PILE, jak tlačí svůj brutal death do víc chtivých freaks a směřuju si to do města k bankomatu.

Filipismo: Tak na pána, který se jmenuje Shaun LaCanne a stojí za PUTRID PILE, jsem se též těšil. Znaje jeho alba jsem byl tuze zvědav na one man show, kterou tady převede. Vzhledem k tomu, že má během své produkce dost práce ovládat vše potřebné, nemůže příliš komunikovat, ale i tak se předvedl v dobrém světle. Zejména jeho growl zabíjí a musel potěšit každého bdm fandu.

Z města se vracím právě včas na opravdové veterány. THE VARUKERS mi budou kluci u nás doma závidět. Bezkonkurenční punková jízda mě probouzí k tanci a doléhá pravá nostalgie mladých let, kdy vše kromě punku byl shit. Nevnímám a vlastně neznám ani jediný song, nicméně z Varukers i po těch letech číší čistá energie a nadšení, které dokonale přenášejí na všechny kolem. Skvělý zvuk a radost z hraní generovala příjemnou energii, která se rozléhala na všechny kolem. Se zatlačenou slzou tleskám na konci setu. Už mi moc punkáčů nezbývá shlédnout, škoda toho, že většina jich je už R.I.P.
To SKITSYSTEM jsou na Bojišti pravá modla všech crusterů. Kapela, která se slavně rozešla, aby se zpět vrátila se vší parádou. Co říct o jejich setu. Bestiální jízda, která nedá vydechnout, perfektní nasazení a co vál to hitovka, na kterou to pod pódiem vře. Po seversku zašpiněný zvuk umocňuje věčně upadlý mikrák u bubnů, ale co naplat, tady se jede na sílu a rychlost a na nějaký fajnovky není čas.

Přeskakujeme ze Švédska k sousedům do Finska a mám před sebou další rébus v tom, jak popsat výkon ROTTEN SOUND. Tihle hoši vylemtají pár pivek v backstage a jdou v klídku vymést freaks z povrchu zemského. Co (opakování matka moudrosti) vál to vražda, extrémní rychlost, extrémní přesnost, tlak, který nedá vydechnout, je stejný jak pro pár hlav v klubu tak pro x tisíc pod širým nebem. Rotteni jakoby ani nesundavali nohu z plynu, zběsilá jízda tlačí jeden vál za druhým. Oddych si kluci dávají jenom když má Keijo Niinimaa potřebu pozdravit freaks a povzbudit je k ještě většímu kotli. Přes bestiální jízdu vládne příjemná atmosféra od vždy v pohodě naladěných Finů. Rotten Sound nikdy nezklamou a na OEF se řadí k tomu nejlepšímu.

BRUJERIA marijuana, jedno velké eso za druhým nám servíruje Čurby (čti Kjurby). Mexické komando čítající 6 gangsterů a nespočet mačet se jalo po roce sklidit úrodné políčko v ČR. Tam, kde loni v Jaroměři práci započali, letos v Trutnově dokončili. Spousta španělských hesel, čepelí a zahalených tváří doprovázela hutnou stěnu grindového bagru, který do publika projížděl jak nůž do másla. Brujeria nehraje nikterak náročný grind, ale jednoduchá chytlavost doplněná o masivní zvuk udělá své. Kapela samozřejmě neztratila nic ze své pódiové show, takže Juan Brujo, co mohl, neustále mával mačetou směrem k freaks, kteří rádi dodržovali čas určený k pobytu na pódiu. Pod prknama samozřejmě kotel hodný hlavních star pátku nadšeně pořvával a dožadoval se víc. Celý set samozřejmě završila nejlepší mutace slavné Macareny, kterou si na prknech užívalo dost freaks a kdyby je chtěli crew vyhnat, museli by asi nejdřív přeprat Juanovu mačetu. Skvělá show!

Filipismo: BRUJERIA předvedla asi ještě vychytanější vystoupení než na BA. Kluky to evidentně bavilo, o publiku ani nemluvím. Mačeta létala vzduchem, až jsem dostával strach, že toho bude mít někdo ze skokanů plnou hlavu :) Závěrečná Macarena/Marihuana a já tančím na lavičce :) a pak už jen pivo, pivo a pivo…

Bizzaro: Hrála Brujeria, jo? Jo aha, tak to asi ty rumy, slivovičky a hruštičky, vizoury, alpa, metaxy, vodky, jégry, absinthový limošky a vůbec všechno. No jo, Brujeria vlastně hrála, chvíli jsem to z lavičky i vnímal, ale pátek se mi lehce vymknul a bylo toho vela, takže z večerních kapel vím vždy jen zbla :). IMPALED, ehm, no, zase jen ňáky střepy, takže death metal s grindovým sypáním a na OEF kapely i písníčky, ale víc po mně nechtějte. No a pak GRONIBARD. Jo, to už se mi mozek trochu narovnal, takže „tupa tupa“ jednoduchej a veselej grind, o kterej se staralo pár šnekožroutskejch naháčů s nástrojema. Ale jinak vlastně píčovina, byť funny. Pak z povzdálí už jen INTERMENT, kteří hráli švédskej hrubozrnnej death metal ještě před jeho vynalezením, ale z povzdálí mi nesedí zvuk, a tak se rozhodujeme pro návrat do kempu. A ani nevím, zda tentokrát klasicky i přes lavičky oplachtěný G logama. Snad je to tak i lepší…

 
  
Sobota 9.7.

Sobota byla na start poměrně klidnější než pátek, přesto počasí přeje a vyhání nás včas, abychom stihli jedno z českých želez v ohni. Set BRUTALLY DECEASED připomínal jednu malou rodinnou sešlost. Všechny tváře, co se setkávají po Praze a čas od času i ve „Zlejch“, se přišly podívat, jak to kluci válí. A nutno dodat, že to válí mistrně. Drží se odkazu švédského old school death metalu s vervou. Největší pozornost samozřejmě přitahuje impozantní hra Zmetka, který nástroj ovládá mistrně v tradicích Severu, následně po něm zrak a sluchovod končí u Žlababy, který svým hrdlem vzdává řemeslu taktéž čest. Hodně kvalitní set od kluků, kteří svojí hudbě věří a žijou jí. Dojem lehce kazí jen pár míst, kde by se ke Zmetkovi přeci jen druhá kytara hodila.

Filipismo: Na Pražáky BRUTALLY DECEASED, abych slyšel pravý severský old skůl, jsem si přivstal a rozhodně jsem nebyl zklamán! Kapela šlape jak hodinky, Žlábovi to zpívalo po ránu též výtečně a tak zavládla naprostá spokojenost. Z ASSESSOR jsem viděl jen kousek, čekal jsem na Invazi…ale taková rána, jako když jsem si přinesl onehdá domů jejich vinyl, už to nebyla.

Páteční absence výletu do Trutnova (pokud nepočítám mojí šmouhu k bankomatu) si vynahrazujem v sobotu se zvolenou taktikou. Pořádně se nacpat a uklidnit sluchovody před hlavní bouří. Svačina-oběd se mírně protáhne (rum, pivo, fernet, pivo, medovina, tulamorka) a vracíme se až na další českou (sic!) grupu ASSESSOR. Česká thrashmetalová legenda vstala z popela a jala se svůj um předvést na jednom z nejextrémnějších pódií. Nutno říct, že jejich thrash pamatující začátky Občanskýho fóra zněl jako jemné osvěžení festivalového programu, avšak byl zahrán ze vší noblesou a parádou. Na kapele bylo znát nadšení ze hry a po setu nejvíc utkvěl v závitech geniální song Invaze, který je taktéž k nalezení na festivalovém cd.
Další festivalová dramaturgická hříčka přivádí na pódium pittsburský kolovrátek WRATHCOBRA, punk-d-beat-metal kolovrátek, kterých je na festivalu přehršel, potěší hlavně intenzitou hry, taktéž i chvilkovými mini pity pod nimi. Nic neurážlivého, nic nepřekvapujícího.
ZUBROWSKA jsou na OEF jako doma. Pamatuji, jak na OEF 2007 odehráli set v hlavním čase a druhý den u obrubníku měli smělé punkové distro. Kapela podporuje nové album Zubrowka is Dead, z kterého se taktéž silně vybírá. Energický, výbušný mix neuroticky pojatého mixu grindcore-hardcore-metalu s dvěma vokály drtil už v zimě v Modrý Vopici. Frantíci si s ničím nezadali ani zde a stejně zběsilou jízdou nutí lidi dostat do (varu) pohybu, načež je zlákán i direktor Bizz, který si statečně v „beach bitchies“ užívá kotle. (Bizzaro: Jo, v žabkách se to kotlí jedna báseň, ale pak ty strupy…)

Filipismo: INSTINCT OF SURVIVAL byli příjemným překvapením, hodně se mi jejich set líbil! PSYCHO zas bylo dost psycho :) a INHUMATE? Co dodat? Rozbít čelo mikrofonem a hrrr na ně! :) Parádní kotel, energie sršela na všechny strany…publikum se bavilo a hrálo jim to…tohle je OEF!!! Také Chymus & spol., tedy ISACAARUM, převedli standard, na který je trutnovské publikum zvyklé. Dobrá show, dobrá odezva, dobrý koncert.

Bizzaro: Jak píše Fil, ISACAARUM sice možná předvedli standard, ale mě hodně překvapili a to tak, že mě při sobě udrželi po celý set. Chymus se sem tam s někým z maniaků poválel na podiu, ale co je zajímavý, Isacaarum měli dobrej zvuk. Vůbec se dá říci, že OEF jím po celou dobu dost trpěl, hlavně tedy kytary na úkor bassmasturbátorů byly často v prdeli, ale u Isacaarum i následujících The Rotted a Debustrol se podařilo je z tý špíny vysoukat, takže i člověk, kterej tam nejede jen na klepačky, chrochtání, chlastání a obnažující se úchyláky, dostal svou porci. O to překvapivější je, že i u Isacaarum. Ti, jak všici vědí, nehrají nic složitého, jejich sado-maso-grind-muzika má jasný a perverzní pravidla a typicky primitivní sypání. Do toho maj na kontě novou desku, takže se nehrály jen osvědčený fláky, ale taky trochu představovalo. Angličtí THE ROTTED (jo, ta ex-parta okolo Gorerotted) zněli taky dobře. V době jména svého ex byli ale mnohem agresivnější, neurvalí, bylo to víc od podlahy, nikdo se s ničím nesral, fetovalo se o stopéro a taky za bicíma seděl John. The Rotted mají z téhle minulosti jen část. Muzika je teď členitější, barevnější, nejde jen o brutální náhul, ale kouká se i po moderních stylech, nějakých těch melodiích a taky je toto vše do tvorby včleňováno. Nicméně i tak furt jde (na poměry OEF) o dobrou muziku, která tu snad nezapadla. No a pak přišel Kolins, zařval do davu „Tak se všichni userte, je tu Debustrol“ a DEBUSTROLspustili. Je vlastně docela zvláštní, jak pravidelně na OEF hrají a jak velkou odezvu a podporu tihle dřevorubci na festu, kde podobná muzika až tolik nehraje, mají. No možná právě proto. Ale Debustrol nepřišli prezentovat nový věci, měli výročí a tak do davu oslavenecky nasrali celý demo Vyznání smrti. A lid českej tyhle věci samozřejmě zná, takže Kolins jím byl odspodu silně podporován v každým songu. A Filipismo k tomu má asi toliko: „DEBUSTROL přišli, nasadili pózy a rozjeli demo Vyznání smrti. Nasypali to do nás během půlhodinky, a tak jsme si zařvali každý legendární song. Palec nahoru!“

Filipismo: Výborná poslední deska LOCK UP jen potvrdila oprávněnost téhle all stars sestavy. Výborné vystoupení, které s přehledem přejelo i následující Brutal Truth. Palec nahoru! BRUTAL TRUTH tady naopak oproti BA nebyli nijak extra velký zážitek. Samozřejmě klasika a zahraná poctivě, ale určitě jsem letos viděl v Trutnově lepší vystoupení. Každopádně respekt zaslouží! A pak už jen pivo, pivo, PIVO… :) :) :)

Bizzaro: LOCK UP nijak extra neznám. Starý desky jsem ovšemže slyšel, ale znám hlavně tu novou, která svět nezboří, ale ostudu kapele nedělá. Co ale čekat od profíků.. určitě profi výkon. A taky že jo. Zvuk u Lock Up byl opět docela v pohodě, rozhodně silně nad festivalovým průměrem (buď jsem byl už tak ohluchlej nebo se to ke konci fakt zlepšilo… aha, já měl v sobotu vlastně špunty!) a od začátku nasadili neúprosný tempo, který samozřejmě táhla hromada Nicholase Barkera. Je neuvěřitelný, jak ten člověk s tím škopkem (co škopkem, to je lavor dinosaura), co má, hraje. Ale srát na sypačky (tady by si Orba999 smlsnul, sypalo to fakt jako kráva!), celý vystoupení mělo koule. Emburyho hru a postavení na podiu musíte milovat, Lindberg je i při řvaní elegán, che. A vlastně celý kapele dává svým projevem xicht, pěkně komunikuje a publikum si omotává kolem prstu. A pak na řadu přišli BRUTAL TRUTH, kteří byli i první kapelou, kterou jsem si šel kvůli vyprasenýmu zvuku poslechnout do backstage až vedle podia. Ale nepomohlo to, jen výhled na „trápícího se“ sypajícího jazzmana Hoaka byl lepší; ale ten pohled zas stojí za to, jednou za život by si to měl dát každej! :) Nový věci BT s Burkem za kajtrou se mi vlastně líběj, i zvuk maj na cedu slušnej, ale fakt nevím, co se to dělo live. Slyšet a rozumět bylo asi jen bosýmu Kevinu Sharpovi a Lilkerově base, kterej se při svým pohazování hřívou klátil nad pitem jako smrtka. A ačkoli to stálo za „vyližpiču“, vlastně jsem si je užil. Pak nastoupili DROPDEAD, kteří hrají muziku, kterou moc nesleduju. Poměrně svižnej a staroškolskej, samozřejmě politicky zaměřenej, hardcore/punk/asi crust/cojávim, zahranej docela s noblesou a bez zbytečnýho mrhání hracího času. Agresivně nandaná šlapavá muzika, která po BT vnesla na podium zas trochu (ne)řádu. (Tady by si Orba999 nesmlsnul.) A doba nám pokročila a stav některých z Marast crew už také. Před jednou se na podium vydali LE SCRAWL, které většina z naší skupiny bujaře protančila; že, Brute? ;) Le Scrawl to neměli těžké, publikum je přijalo s prvním fouknutím do plátku sága, přece jen takováhle muzika po únavných třech dnech, kdy se vám muzikou furt někdo snaží v hlavě rozbít i poslední mozkový buňky, potěší. Ale budu za hovado, mě Le Scrawl nebavěj :) Jako ska, swing a grind, no nevím. Nemám rád ska (co nemám, bliju z něj), takže tady asi bude zakopanej pes. Ale jinak v pohodě, člověku při jejich produkci alespoň vyletěla nashromážděná pára z hlavy. Závěr OEF patřil dvěma českým kapelám a Portugalcům Grunt, které jsme již prokecali dole v pivním stanu. Ale MELANCHOLY PESSIMISM hrající v půl druhý ráno jsem vidět chtěl. A vyplatilo se. Opět se povedlo dostat na snesitelnou úroveň zvuk, takže za tohle „šavlování“ zvukaře chválím. MP nehrají moc často a na OEF byli po letech, po letech jsem je viděl i já. Nová sestava je sehraná a tvoří i poměrně slušnou muziku, kterou navíc umí živě ukočírovat. Celýmu „bůčku“ hned od první noty vévodí vokál Killyho. Ten zas o trochu narost, ale growl i ječák má furt fantastickej, pódiovej přednes taktéž. Navíc si do muziky umí i poštelovat frázování, skladby uvádí v přátelským duchu, žádný mačo, takže to, že jsme na MP vydrželi do nějaký skoro druhý, mě hřeje. Jako poslední kapelu vidíme MINCING FURY. Ti maj čerstvou desku Devolution, kterou hodnotit nebudu, protože by se to klukům moc nelíbilo, ale jejich muzika, jak se ukázalo, je hlavně o koncertování a show. A tu maj věru zmáklou. Sice i na podiu to zní jako píčovina (a kurňa, nakonec jsem se tomu zhodnocení stejně nevyhnul :)), ale už ne tak jako z desky, některý věci dávají smysl a lidi se na ně strašně chytaj i v tuhle hodinu. Bylo vidět, že fans mají věrné a trpělivé, protože komu by se chtělo do půl třetí křepčit, že?
Letošní Obscene Extreme hodnotím veskrze jen a pouze pozitivně. Výběr kapel byl parádní, lidi přátelští a šílení, počasí tentokrát vyšlo na největší 1 s hvzdčk. Škoda jen zvuku a části stánkařské obce. Ale ani toto na letošním praso-víkendu nenechalo šmlouhy, takže se uvidíme příští rok, čuňata!

Orba999: Sypalo se.

Fotky: Filipismo