Do císařské Vídně razíme už v půl desátý z Práglu, v práci mě pustili naprosto bez problémů, takže po ose Karlín – Vinohrady (kámoš Honza) – Interspar ve Znojmě – Vídeň se probíjíme do našeho hostelu. Letošní rok je sice v Rakousku rokem Mozartovým, ale krom jeho koulí, které si přivážím v čokoládové podobě, je hřebem našeho výletu poněkud jiný druh hudební zábavy a to večerní koncert irských Primordial, kteří se nám už pět let vyhýbají. (Čí je to asi chyba?) Odpo si pro jistotu dem skouknout místo konání, naprostý mrtvo, ptám se ve městě ještě jednoho metloše s mikinou Amon Amarth lámanou němčinou, jestli neví víc, ale ví kulajs, prej teprve uvažuje... 19:30, kdy se mělo pouštět dovnitř, dorážíme znovu na místo pochybné sklepní diskotéky, ale opět mříž a v okolí ani jedna černá noha, honíme rychle internetovou kavárnu, kde zjišťujeme celkem už druhý přesun, v půl devátý konečně ve správném klubu Movimento, ale podstatně dál od hostelu.
Zamailování pořadatelovi se přece jen vyplatilo, cálujem levnější přijatelné vstupné z předprodeje 16 €, Maďaři Sin of Kain nehrajou, asi nedorazili, což až tolik nemrzí, zbylá trojice jede společný tour symbolicky nazvané Heathen Crusade s jedenácti štacema, povětšinou po Raichu, kde to místo uheráků brázděj s Gardens of Gehenna a to s Primordial měli jet ještě Thyrfing! Vídeň je po Budapešti teprve druhou zastávkou, takže strach o večerní trojkombinaci nemáme a věříme, že všichni budou ještě dost čerství.
V předsálí se ještě každej vybavujem trikem našich oblíbenců, pak procházíme kolem baru až do koncertní haly – spíš teda protáhlé podzemní garáže ještě menší než Hell’s Bells, je nás tam všeho všudy tak padesát, pódium žádný, takže stojíme přímo proti hudebníkům. Honza si všímá, jak nějakej fanoušek si stoupá doprostřed a radí zvukaři, co doladit, diví se této zajímavé spolupráci, ale je evidentně přínosná, a když i slyším první hrábnutí do kytar i já, jdu si stoupnout dopředu. Za chvíli docela překvapeně koukám, že stojím vedle Alana A. Nemptheangy, charismatického zpěváka headlinerů, jak pohupuje hlavou na své irské kolegy a kamarády „doomaře“ Mourning Beloveth, je to samozřejmě i ten zvukařův rádce ;-) Ptám se Honzy na tužku, satanžel nemá :( brzy ale přeci jen nachází, čekám na konec skladby, abych si řek o podškrábnutí, MB maj tradičně dlouhý kusy, Nemptheanga si na potvoru odskakuje, za chvíli se ale vrací, ochotně se podepisuje a přátelsky tiskne ruku. MB hrají poměrně dlouho ale zatraceně dobře, u nás by je nejspíš zrubli jako první předskokany na půl hoďky, Vídeňské koncertní prostředí připomíná spíš soukromou undergroundovou akci, navíc v této odlehlé východní části města asi nehrozí rušení nočního klidu, takže hrají zhruba 50 minut. Krom novinky Murderous Cirkus, ze které zaznívá např. The Apocalypse Machine, se dostává i na starší alba Sullen Sulcus a Dust.
Zas o něco víc unavení ale spokojení dáváme pifko, za € 2.5 musí chutnat i kdyby to byla koza z minulýho koncíku, ale je opravdu dobrý. Po krátký přestavbě nastupují fiňáci Moonsorrow, oproti Irům navíc klávesy, takže zvuk plnější a svižnější, zato se mi zpěv zdá mírně slabší, proto je asi i krapet tišší, naštěstí víc hrajou než pějou, což jim jde opravdu náramně. Hudba Moonsorrow, jak i kapela sama o sobě tvrdí, patří někam mezi epicko-pohanský-folk-metal. Hraje se z posledního alba Verisäkeet ale i starších, ačkoli jejich diskografie patří do mé sbírky, názvy jednotlivých písní opravdu neznám. Po přídavku si du opět sednout, po chození a nevyspalosti z tejdne nohy sou jak z olova, Honza má energie víc, a proto si zabírá 1. řadu hned uprostřed. Zhruba za 20 min. se zase jede, vrchol večera je tady! Snadno se přes těch 50 lidí dostávám do 2. řady přímo za Honzu, vidím opět parádně, cela první brázda vlasáčů je ohnutá a kejvá svými máňami, kejvám samo taky, ale přes svou kratší kštici vidím kdy chci ;-)
Těm, kteří Primordial nehrají zrovna moc často na dobrou noc, je určena i následující „technická“ vsuvka, jejíž autorem je spoluúčastník Honza: „Hudba Primordial se dá stěží zařadit do nějaké škatulky. Neustále balancují na hraně black a doom metalu. Vliv starších Bathory je nevyvratitelný (nakonec jedna z písní na jejich posledním albu je věnována Quorthonu Forsbergovi), ale zpěvák místy sklouzává do doom metalového lamentování ala Aaron Stainthorpe z MDB. Cítit je také vliv irského folku, který dodává jejich hudbě na jemnosti a mystičnosti“.
Frontman Primordial, holá hlava trochu na bílo s tmavomodrým křížem od temene až po krk a na kolmo pres oči, vypadá pěkně strašidelně a celkem i naštvaně, jeho vystupování je ale velmi procítěný, zpívá mu to opravdu dobře a k tomu pije červený z lahve!!! Fakt nechápu, to sem snad ještě neviděl… Po otvíráku Golden Spiral z poslední řadovky The Gathering Wilderness si všímám, že je naprosto v pohodě, jen trochu lízej :-) Za chvíli mu i jeden fanoušek podává špeka, klidně si natáhne a víno lemtá dál. Kámošovi místo přímo před Alanem ani nezávidím, musí si totiž docela dávat bacha kam kvedlá kedlubnou, aby se s ním nesrazil. Nemptheanga ale opakovaně vtrhává i do druhé a třetí řady, kde až uhrančivým pohledem nás téměř hypnotizuje, trochu mě z toho z počátku mrazí. Musíme ho pak vracet zpátky, jednou omylem do něj někdo i víc strčí, padá na kolena, ale vůbec mu to nevadí, docela často taky natahuje pěst mezi diváky, vůbec rozhazuje emotivně rukama, válečnicky se mlátí do hrudi…
Rakušáci, ostatně žádná jiná národnost krom nás 2 Čechů už tady není, sou stejně nadšení jako my, chvílema se vytváří i kotel asi 4 lidí přímo kolem mě, vrážet do ostatních ale nepatří k mým největším koňům, vlastně mi to vůbec nevadí, dotváří to atmošku, ale přesto se radši zdekuju do 3. řady. Jenže už je tu má favoritka The Coffin Ships, sem vedle Honzy v první řadě a chvílema je to fakt těžká vyhejbačka s Alanem. Zezadu mi zas někdo leze po zádech, skoro ze mě svlíká koženej kabát, ale mě jen tak něco nerozhodí, hrajou přece Primordial:-) Ten šílenec si de pro druhou flašku červenýho, ještě 3 skladby jako přídavek, text „balady“ Dark Song už ale poněkud zapomíná, není se co divit ;-) naštěstí ho má velkým písmem na zemi na pěti papírech, tak to snaživě luští, ale už mu asi ani nejde to čtení :-), 4 Rakušáci umí text líp než on. Ve čtvrt na jednu zhruba po 85 min vyčerpávajícího a nezapomenutelnýho setu Primordial končí, Alan by snad zpíval ještě dál, ale kapela si ho radši už odvádí do zákulisí. S kámošem si vypůjčujeme každej po jednom playlistu, co měli u nohou, já ho vlastně ukrad už před posledním přídavkem, ptáme se na cestu nočním busem, ale ani Vídeňáci netušej, je to na druhým konci vnitrního města přes 10km, k tomu celkem slušně zpocený, takže žádný pěkný vyhlídky, Vídeňáci nabízej, že třeba někdo pojede naším směrem, aby tágo vyšlo levnějc… asi neznaj naší kupní sílu, zkoušíme najít bus, klika, jede za chvilku a přímo k hostelu, ve čtvrt na dvě probouzíme některý spolunocležníky, ale to už je jiná kapitola…;)
Pro závěrečné hodnocení „hlavní hvězdy“ opět přenechávám prostor kolegovi: „Zvuk Primordial byl vydařený, vzhledem k tomu že jejich hudba spíše než na technických vyhrávkách stojí na pečlivé a přesné sehranosti všech nástrojů a jakási zastřenost a slitost jsou charakteristickými rysy kapely, bylo důležité, aby si pan zvukař pohlídal vzájemné vyvážení všech nástrojů. To se mu vcelku podařilo a tak až na výjimečné problémy pana Nemtheangy se zpěvem, což ale rozhodně nebylo způsobeno technikou, proběhl celý koncert bez problémů.“
Pokud vás náhodou report (má premiéra ;-) zaujal, poslední zastávka minitour Heathen Crusade je 16. v Lipsku, tak na co čekáte…

playlist Primordial: The Golden Spiral, The Gathering Wilderness, Let the Sun Set on Life Forever, Autumn's Ablaze, The Song of the Tomb, Gods to the Godless, The Coffin Ships, Dark Song, Sons of the Morrigan, …

by caroline::traitler