Články

přeposlat článek tisknout
WIEGEDOOD, HEXEN

WIEGEDOOD, HEXEN

  • kdy: 6. červen 2022
  • kde: Praha, Underdogs’

Setu Belgičanů není co vytknout, misantropii lze praktikovat i v přikyvujícím davu.

Odkládaný a nedočkavě vyhlížený koncert kapely bývalých kytaristů Amenra, a vlastně i sestavy hybernujících Oathbreaker, oblažil naše slechy vichřicí tónů pochmurných, zlověstných a řádně vztekem promasírovaných. Belgický triumvirát Wiegedood zahrál v klasicky nadstandardních podmínkách klubu Underdogs’ a je zbytečné zastírat, že koupel v kontaminované krvi flanderských rarachů byla zdraví prospěšná. Kdo chyběl, má čeho litovat, a jen připomenu, že provaz najde vedle v komoře.

Zdánlivě jednoduše vystavěný ornamentální rituál z opakujících se kytarových vzorců čerpal zejména z poslední nahrávky There´s Always Blood at the End of the Road. Styl performance tracků byl snad ještě zběsilejší než z desky a ruce a nohy bubeníka Wima Sreppoce jakoby prostoupila esence přímo ďábelská. Jednoduchá a účelná hra hnala pekelný stroj kupředu a bez zajímavosti nebyl ani výkon obou kytaristů.
 
V záplavě hladového hmyzu

Wiegedood

Už od úvodní klipovky FN SCAR 16 se po klubu rozběhly myriády nepřirozeně velkých švábů, aby bohatě hodovaly na dvousethlavém lidském hnoji. Levy Seynaeve po většinu koncertu vyskládával post-blackové mozaiky a snad až na jedno menší zaškobrtnutí, které mohl registrovat jen velmi pozorný posluchač, si zaslouží absolutorium. Jeho schopnost v téměř nepřetržitých kartáčovaných vyhrávkách krákat s takovou nenávistnou intenzitou, tu by mu mohla závidět i havraní kolonie na staroměstském židovském hřbitově. Ale nejen to. Hned v druhé And in Old Salaman´s Room, the Dog Whimpered Softly, předvedl, že si s naprostým přehledem poradí i s čistší variantou vokálu. Přihřáté zpívánky byste ovšem čekat nemohli. Příjemným zpestřením byla i Levym solidně zvládnutá technika hlubšího hrdelního zpěvu, který v nápěvech dodával hudbě tu správnou blackovou reminiscenci, jak to známe od starých Vikingů. Typickým příkladem pak budiž šamanská rubanice Now Will Always Be či Carousel.

Druhý kytarista Gill Demolder měl na pódiu hned dva aparáty, které si nastavil tak, aby jeden výrazněji basoval a dotvářel ve výsledném zvuku potřebná hlubinná mračna. Než na vyšívání melodických tremol se spíše zaměřoval na kytarové stěny, nejednou tvořené vybrnkáváním s distortionem, jak je to slyšet v naklepané Noblesse oblige richesse oblige. Pokud jsem byl sám schopen rozpoznat, ze starších věcí se hrála pozvolně plíživá serpentina De doden hebben het goed II a kluci tam ještě jmenovali Ontzieling ze stejné kolekce. Apokalyptickým rámusem nás pak z mrtvolného limbu vytrhla další klipová podivnost Nuages, za mě jeden z vrcholů koncertu. Infernální kolotoč uzavřel taktéž klipový Carousel a bez přídavku se skončilo. Velká spokojenost a nezvratný důkaz, že misantropii lze praktikovat i v přikyvujícím davu.
 
Ano, méně je více

Závěrem bude fér se zmínit i o domácím supportu s nepříliš originálním pojmenováním Hexen (kéž by to byli Behexen), jehož tvorbu tiskové materiály pořadatelů z Heartnoize popisovali jako “zprocesovanější, ale neméně dynamickou”. Viděl/slyšel jsem málo, ale myslím, že to stačilo. Mladík s obojkem se snažil u svého laptopu vyloudit alespoň trochu strašidel z pekelného demižónu, ale zoufale mu to nešlo. Snad by bylo lepší, aby tam vůbec nebyl. No offense. Parodie na dark ambient v podání pejska a kočičky a rádoby industriální sound z perníkové chaloupky. Velmi útrpné. Mizzy nám pak pouštěl z telefonu své pijácké video, kdy ve stodole tůroval čtyřkolku, pouštěl do toho nějaké beaty a hlučel se synťákem a bylo to rozhodně o koncentrák dál. Mám rád černé sluníčko a prázdná bělma svatých, ale tohle už prosím ne.

Jiné názory

Přihlašte se pro přidávání vlastních komentářů.

WiegedoodAno, koncert Wiegedood byl fakt výživný. Tak nějak jsem čekal, že s novým, hodně intenzivním albem, to bude lepší než předchozí setkání. A opravdu se tak stalo. Namísto nekonečného drhnutí ne příliš výrazných riffů s nasypanými blast beaty se vsadilo na kratší a mnohem jedovatější kompozice.

Stejně jako album, i koncert Belgičané odpálil úvodní peckou FN SCAR 16. Docela odvážné vystřílet tu nejostřejší munici hned ze startu, co kdyby se ztratila v teprve se rovnajícím zvuku? Ten ale naštěstí hrál ve prospěch kapely. V Underdogs to sice většinou zní dost dobře, ale až takhle dobré podmínky jsem nečekal. Jasně, mohlo to řezat ještě o trošku více, volume bych klidně taky přidal, ale jinak moc v pořádku.

Oproti desce, které, jak jsme se shodli s kolegy v recenzi, po startu lehce schází šťáva, živý set naopak nabíral na síle. Nějaká větší recyklace nápadů, i díky proložení pár staršími skladbami, naštěstí nenastala a návštěvníci si mohli hlavně užívat, jak to do nás Wiegedood pálí. Sypačky? Check. Bzučivá tremola? Check. Uječený vokál? Check. Nějaké zajímavé vyhrávky? Check. Prostě vše, jak má být. A šlo to i s dvěma kytarami bez basy.

Když o tom přemýšlím, nemám setu Belgičanů co vytknout. Přišel jsem si poslechnout songy z novinky a doufal, že budou naživo aspoň tak intenzivní jako z desky, což se mi splnilo. Klidně sice mohli přidat aspoň pár songů navíc, protože bych po té hodince ještě dvě sypačky snesl. Každopádně se po týdnu jednalo o další vydařené blackmetalové pondělí, a já děkuju Heartnoize za to, že po sto letech konečně udělali zase nějakej BM gig a že sem Wiegedood po letech opět dotáhli.

A co se Hexen týče, souhlasím s MXL, že to byla zbytečnost. Rozhodně vždy uvítám nějaké ambient, noise, drone, industrial atd. projekty před black metalem. Tyhle scény podle mě dobře fungují pohromadě a hudebně se hezky doplňují. Jenže Hexen přišel, pouštěl naprosto tupé synth plochy s absencí jakkoliv zajímavých zvuků, a ještě se u toho tvářil, jak krutě mučí své čudlíky. Měl s sebou mikrofon, do kterého promluvil možná jednou, a jinak měl všechny hlasy samplované. Prakticky celý set zněl hodně uměle bez snahy synťákové zvuky jakkoliv modifikovat. A když se objevil náznak nějaké gradace a rytmického závěru, tak zase rychle skončil. Jako vzít s sebou třeba Kaosspad a mikrofon, něco podobného zvládnu z fleku pustit taky.