Autor: 60 Uživatelé: - Tvé hodnocení: hodnoť
Empires Vanquished and Dismantled

MYSTRAS - Empires Vanquished and Dismantled

Uvítal bych skromnější nadílku, ale sveřepost a monotónnost je u syrového blacku - v případě Mystras do středověku zasazeného - specifickou kvalitou.

MystrasS Ayolem, jediným členem projektu Mystras, jsme již na stránkách Marastu měli tu čest. S jeho druhým projektem Spectral Lore se nám oba projekty vešly do tohoto článku. Dnes vám představím desku, ve které navazuje na svůj, po mém soudu sympatičtější (protože skromnější) projekt Mystras.

Na debutu Castles Conquered and Reclaimed si vyzkoušel epický středověký black metal s pořádně syrovým zvukem a možná občas i nechtěně se mu to povedlo výborně. Když se přes sebe přelévaly dvě zgruntu zprasené linky kytar, jedna středověká a jedna klasicky metalově riffující, i když jim to třeba ne vždy ladilo, bylo to zajímavé. A i když se s přímočarými rytmy potkávaly ne zcela kontrolovaně a akustické pasáže byly po pravdě spíš na pomezí hudebního žertu, rád jsem se k desce vracel a i zpětně ji v rámci subžárnu „pokojíčkáče s palcátem“ hodnotím docela vysoko.

Na novém albu jsou čistě folkové pasáže podstatně kvalitnější, dokonce bych řekl, že se dají i bez uzardění poslouchat a není nutné je přeskakovat - Ayoloss zjevně investoval čas do zdokonalení své instrumentální zdatnosti. A je to znát i na ambicích desky jako celku. Nejen že se rozkročila na ještě větší stopáž, a tak z ní povstalo dvojalbum, ale ještě více než na debutu si Ayoloss libuje v rozmáchlých kompozicích (centrální song The Fall of the Kingdom of Jerusalem má přes 14 minut), kterých připravil rovnou šest. Nu a je otázka, jestli to takhle banální žánr unese.

Já osobně, jako pouze středně zaťatý fanoušek, bych uvítal spíš skromnější nadílku, protože je to opravdu až moc monotónní a v těch čistě blackmetalových pasážích není mnoho záchytných míst. Na druhou stranu sveřepost a monotónnost je v očích mnoha vyznavačů syrového blacku specifickou kvalitou. Jestli se do křížku s takovou bestií-albem pouštět, nechám na vás, ale upozorním na to, že bez velkého přivírání očí se to neobejde. Naopak užaslých wow efektů se oproti debutu nedočkáme, což zamrzí. Jistě, občas člověk žasnul, co se taky dá přes sebe hrát, někdy to už čpělo kakofonií, ale ruku na srdce – není to pořád milejší než bezzubé středověké riffy, byť zručně udělané?

Tematicky se Mystras na nové desce zaměřil na rozpad impérií a selské rebelie. Čmuchám z toho levičáctví, což je vlastně žánru, kde pravičky lítají nepříjemně vysoko, zajímavá změna. Politiku sem ale opravdu tahat nebudu, a tak posledním, co vypíchnu, je tip pro sběratele vinylů, protože tady cena půjde dozajista rychle nahoru, neb I Voidhanger už hlásí, že v předprodeji je s limitovanou edicí pomalu konec.

Recenze dalších autorů

Přihlašte se pro přidávání recenzí.