AFTER THE BURIAL bývali kdysi progres. V roce 2008, s albem Rareform na kontě, se mohli směle počítat mezi nejinvenčnější kapely oboru technického (progresivního) metalcore a tento status si s přimhouřeným okem udrželi ještě i na následujícím In Dreams v roce 2010. Bohužel však, poté se změnila doba. Nastal neskutečný boom tohoto stylu a to, co bylo v roce 2008, potažmo 2010 nové, začala hrát každá druhá kapela a uvedené desky našich nadějných Amíků rázem nějak zmizely v průměru.

Přiznám se, že jsem věřil, že to kapela tak nenechá a od doby, kdy bylo avizováno její nové album, čekal na velké věci. Ovšem, jak se ukázalo, marně. AFTER THE BURIAL se stále pevně drží starého kopyta a dříve vytyčené mantinely se nijak překročit nesnaží.

Proti předchozím deskám Američané na novince možná trochu ubrali pidlikacích pasáží a přidali pomalejších a tvrdších groove riffovaček, za což zvedám palec nahoru (zejména úvodní meshu-panterácké pecky Anti-Pattern a Of Fearful Men se z tohoto pohledu jeví velmi dobře), nicméně z dnešního pohledu je Wolves Within stále a pouze jen další klasická žánrová deska složená z metalcorových sekanic, djentových riffů, breakdownů a sóly provázeného hoblování. Uznávám, že album je po technické stránce dobře zvládnuté, má parádní zvuk, kytary řežou a některé riffy jsou fakt hustý, ale… jen je tu malý problém. Toto tu bylo za poslední dva roky mnohokrát a kupříkladu skladeb jako je Virga nebo Disconnect jsme už slyšeli nejméně sto.

Kapela do toho buší jako o život (často mění ústřední riff, rytmus a snaží se toho do jedné skladby nahustit co nejvíc), ovšem málo platné, AFTER THE BURIAL prostě nejsou PROTEST THE HERO ani AUGUST BURNS RED a nezvládají tak dobře zrychlit, zahustit, napálit a udržet vše přitom v ladném běhu. Jejich album tak bohužel na rozdíl od uvedených nepůsobí jako progresivně-technický nářez, ale jako spíš takové neujasněné tápání bez koncepce. A nakonec ani frontmanův zpěv-nezpěv-řev svou (ne)originalitou kapele vyniknout také nepomáhá.

Američané s novinkou tedy nijak neohromili a v dnešní konkurenci nejenže ztrácí pozici žánrové veličiny, ještě ale potvrzují fakt, že trend zvaný technický metalcore spěje definitivně ke svému konci. Pro kvanta kapel tak nastává čas lámání chleba, a pokud se AFTER THE BURIAL chtějí nadále prezentovat takto, nevím, nevím, jestli to budou oni, kdo selekci přežije.