Jak praví label Creep Purple, Black Magick SS jsou “everyone's favorite band from Tasmania”. Pokud tedy nepatříte mezi lidi, kteří tuto NACISTICKOU kapelu nenávidí i přes očividnou recesi a růžové svastiky umístěné uprostřed duhy s kytičkami a podobně. Je tam hákáč? Koketuje banda s black metalem? Je to NSBM jako vyšitý, tečka. Co si budeme, BMSS se rýpavý tah použití závadné symboliky podařil na výbornou. I přes bojkot ze strany Discogs a dalších se jejich nahrávky pokaždé téměř okamžitě vyprodají a následně nabízí k prodeji za úplně nesmyslné částky. Osobně mě to vůbec nepřekvapuje, protože s podobnou image a chytlavou hudbou, která se pohybuje od black metalu přes psychedelický rock až k synth popu, by byl zázrak neuspět.

Vypadá to ale, že s letošním albem Burning Bridges se pár věcí mění. Na obalu se poprvé nenachází ani jediná svastika a dokonce i dříve typicky schutzstaffelácké SS nahradilo logo s kulatými písmeny. Že by se kapela snažila od své pochybné ideologie nakonec aspoň trochu distancovat? Komu ovšem vadí minulost a samotný název, ten si zde vždy nějaký problém najde, ale pro korektnost této recenze uveďme narovinu, že SS znamená Space Ship, o čemž jasně vypovídá i raketka s kosmonauty na opět krásně barevném obalu.

S novou deskou se ovšem nemění jen vizuál. I samotná hudba je mnohem přístupnější a čistější než kdy v minulosti. Jasně, nějaká ta hitovka (Rainbow Nights, Get Out, Black Hand,...) se našla i na předchozích albech. Burning Bridges je ale tentokrát zpěvnými songy nabité od začátku do konce. Stejně tak už úplně vymizel jakýkoliv náznak black metalu. Jo, asi ve dvou kusech se ozve rádoby blackovější hlas, ale hudebně ani zvukově už vůbec. A jestli se synthpop na předchozích nahrávkách objevoval, tady už jede prim a jedná se o čistě popovou psych tancovačku plnou chytlavých synťáků.

Je to dobře? Je to špatně? Na to ať si odpoví každý sám. Objevila se hromada názorů na to, že BMSS s čistým zvukem ztratili své původní kouzlo. I já s tím částečně souhlasím, ale na druhou stranu u mě vítězí hitový potenciál alba a fakt, že je prostě našlapané peckami od začátku do konce. Minimálně song Dinosaurs, v jehož textu zpěvák pěje o tom, jak jsou dinosauři jeho nejlepší kamarádi, musí každého dostat hned na první dobrou. Ale i třeba taková bomba jako Let Go je neskutečně návyková, což platí prakticky pro celý zbytek alba.

Bavíme se tedy o čistokrevné popině, ze které mnoha ortodoxním metalistům slézají vlasy a zvedá se jim žaludek. Pokud si ale rádi zazpíváte nějakou tu pěknou písničku, rádi si zatancujete a nevadí vám až jedovatě sladký zvuk synťáků, Burning Bridges je zkrátka tak dobře udělané, že ho nemůžete nemilovat. Sám se bez jakéhokoliv guilty pleasure pocitu přiznám k tomu, že se jedná o mé nejposlouchanější letošní album, ke kterému se vracím mnohem raději než k veškerým metalům a které v mém osobním Black Magick SS žebříčku stavím po boku Spectral Ecstasy na první místo. Let go!