Bran se se svým debutem jednoznačně vpáčil mezi nejlepší BM kapely/desky/projekty v Česku, nebudu kolem toho nijak mlžit. Čtyři skladby, půlhodinka, kterou bych pro kontext řadil někam mezi Woods of Desolation, Paysage d’Hivre a Drudkh - co vůbec může milovník atmosférického metalu chtít víc? No upřímně – nic.

Materiál poslouchám pořád dokola a nemůžu se ho nabažit. Vojta z 1000 Bombs, Orlok/Ygraen (Maniac Butcher) a Sky Kobylák (hovořme o brutálních přezdívkách) to vymysleli a nahráli opravdu fantasticky. Nedivím se, že takhle kvalitní materiál vydává portugalský, můj velmi oblíbený, label Signal Rex. V žánru atmosférického black metalu tu máme co do činění přinejmenším s evropskou kvalitou, což v tomto kontextu znamená i světovou.

Ze skladeb bych jako tu nejznamenitější doporučil poslední (titulní) Odcházení a také úvodní Skrytá místa, které obě jednak evokují temně melancholickou atmosféru a jednak nabízí několik skvělých riffů opracovávaných repeticemi k dokonalosti démantové. Zprvu se mi zdála podivná druhá Tisíce hvězd, kde v paradoxu k textu („ticho!“) se ozývá nejryčnější blackmetalový kolovrat, ale i této skladbě jsem postupem opakování přivykl. Celá půlhodina mě baví, a to dokonce včetně na první poslech zbytečného, ale nakonec skvěle fungujícího outra (chill na hřbitově). Jediný problém, který s tímhle skvělým albem mám, se týká českého zpěvu. Ne snad, že by nebyl kvalitní. Naopak, je výborný jak frázováním, tak technikou. Kvůli němu se ale songy našinci o něco rychleji ohrají, po nějakých šesti opakováních jsem už Bran měl fest pod kůží.

Nebudu tě dál obírat o čas: jestli klečíš před oltářem Negurky, tohle musíš okamžitě začít točit na repeat. A jestli prostě jenom chceš vědět, jak zní prvotřídní dnešní český black metal, zapomeň na dementní Vÿšehradÿ a Beskÿdÿ a poslouchej tuhle desku.