První, co mě na tomto promu zaujalo byl velice originální obal. No řekněte sami – plastikoví broučci (není to Karafiátův styl) vystavení jako ve vitríně a mezi nimi stejně kýčovitý plastikový Ježíšek… Po hudební stránce nebyl šok o nic menší. Těžko škatulkovat, a obzvlášť v tomto případě, ale pokud bych Vám měl přiblížit, o jakou hudbu běží, snad bych žánřil někam k „rychlému blacku, hranému jako brutal death, který přebíjí šílenosti všech kalibrů“. Jinak řečeno rychlou palbu se skvělou atmosférou najednou prokládají dětské vyhrávky na piano, potlesk a zas rykot a palba, do toho nějaká ta elektronika…těžko popisovat. Řekl bych, že je Season of Mist popsali výstižně, že je to jako když Frank Zappa potká Cannibal Corpse a zatancují si spolu na Madonnu.
V každém případě je velká zábava tohle CD poslouchat. Věřím, že i kdyby vyrukovali s pouhým podkladem pro tenhle materiál (tj. s těmi rychlými sypačkovitými pasážemi) – i tak by slavili úspěch. Takhle sice možná odradí pár ne-příznivců experimentů, ale ostatní si díky tomu mohou vychutnávat tenhle materiál o poznání déle a hlouběji.