CHAT PILE - God's Country

recenze
kotek
Hodnocení:
8

Pokroucený riffy, vyjetej vokál, nějaký starý železo, industrial rytmika a sludge špína. Neotřelá směs intenzivních chutí, který dobře laděj dohromady.

Chat Pile udělali svojí dlouhohrající prvotinou God’s Country docela díru do světa, už týdny před vydáním bylo na noiserockovejch fórech očekávání takřka hmatatelný, v den vydání se pochvalný recenze začaly sypat takřka okamžitě, a to i z mainstreamovějších médií jako třeba Pitchfork.

Samozřejmě si jako správně zatrpklej fanoušek podzemních lahůdek mrmlám pod fousy, to zas bude nějaká vyhypovaná píčovina, borci se zaprodali ještě než vydali první desku, na předchozí ípíčka to určitě mít nebude. A vůbec, jak se tahle parta čtyř lemplů od pohledu (už jen ty přezdívky: Raygun Busch, Luther Manhole, Stin a Cap'n Ron) dostala z oklahomskejch předměstí plnejch hromad těžebního odpadu (aka chat piles) na výsluní?

Hlavně chytrým poskládáním různorodejch vlivů. Chat Pile berou od známejch jmen, který bych k sobě na první dobrou asi nepostavil. Základ je vzít zasviněnej, zrezlej kýbl. Nejdřív nasypat pokroucený riffy z dílny Jesus Lizard – hlučný, náladový, hravě proměnlivý. K nim se samozřejmě hodí přidat náležitě vyjetej vokál, přehrávat není chyba ale úmysl, ale je potřeba to dělat s určitou grácií, třeba jako David Yow. Pak nějaký starý železo až z dob Follow The Leader od Korn – kytaru a basu podladit kam až to jde, lehce elektronikou lízlej zvuk u bicích, no a trochu toho srdíčka do toho dát. Touhle směsí prosím vyplnit celej kýbl.

Když už máš kýbl plnej, tak je potřeba slisovat, k čemuž se ideálně hodí rytmika třeba takovejch Godflesh – rozuměj bicí tu fungujou jako buchar, kterej jede v neúprosně rovným, strojovým tempu. Hlavní účel je stlačit hmotu do co nejmenšího prostoru, protože čím víc hmotu slisuješ, tím blíž se dostáváš k její esenci, k jejímu vnitřnímu já. U Chat Pile se dostaneš blízko, lisuje se totiž s chutí, objem se zmenší tak na třetinu. Zbytek kýble pak zalít sludgeovou špínou a doplnit o nějakej ten toxickej odpad, odvézt doprostřed vyprahlý pustiny a nechat vyschnout.

Recept hotovej, ale je to Babica nebo Paulus? Mně chutná, je to taková neotřelá směs intenzivních chutí, který překvapivě dobře laděj dohromady.

Vložit komentář

bizzaro - 06.09.22 11:52:41
Godflesh meets Daughters ;)

Zkus tohle