Ačkoli album nese jméno The Beginning, předpokládám, že větší část z Vás se se jménem Dissolution setkává poprvé. Přesto jde o kapelu, která u nás válčí již pěkných 12 let. Na kontě za tu dobu krom koncertů a tohoto debutu má ale jen jedno demo, které se současnou podobou kapely má společného jen pramálo. Co jsou Disso zač? Kluci z Olomoucka hrající death metal. A ten tam také dělali Godless Truth, a bylo by skoro až divem, kdyby s nimi Dissolution nebyli nijak spjati.

Odmyslím-li minulost a rozplétání všech bývalých cest, při pohledu na současnou sestavu v ní i laik najde hned dva členy poslední sestavy, kteří se při/po problémech GT k sestavě připojili. U basy stojí Kuba, jehož hra kupodivu není ve zvuku desky vůbec zapomenuta a místy dokonce jeho hraní prsty pěkně vyplouvá (Watching Her Burn, I Am Machine, Animosity), druhým, a zásadním, je Švany, který de facto po celou dobu existence – až na poslední EP – za muzikou Godless Truth stál. A jelikož skladatelsky za materiálem The Beginning stojí právě on, zákonitě se ihned nabízí srovnání.

Ovšem že by bylo neuvěřitelné, kdyby z muziky Dissolution Godless Truth nebyli vůbec cítit (Worst Nightmare). Jsou. Celý koncept této kapely je ale veden jinými směry. Muzika spíš než k americké moderně míří více k tradičnější a poctivější podobě death metalu, neznamená to však, že by byla zpátečnická. Materiál silně odpovídá dnešním normám, a to nejen zvukovým (GM Studio). Prim nehraje brutalita a na hardcore z GT rovnou zapomeňte, na The Beginning jsou to hlavně riffy a dokonce melodie (ne jen výjimečně), které krom moderních běhaček klidně připomenou i Chuckovu auru (I am Machine, sólo/melodie Watching Her Burn). S Godless Truth je možno srovnávat jen v rámci některých postupů (a samozřejmě určitém rukopisu psaní riffů), ale slamu a především techniky si samozřejmě užijete dosti. Feelingem však Dissolution oproti GT více než k americké scéně tíhnou k evropštějšímu (případně floridskému z klasické éry) pojetí, hojně zde taktéž vnímám spojitost s kanadskými prog/tech kapelami jako Beyond Creation, které sice znějí technicky, ale furt u nich převládá riff a píseň (Animosity). A ty zde mají hlavu a patu, dostatek silných i překvapujících motivů a příjemně oddechujících zpomalení a sól, dodávajících materiálu vzdušnost a prostor, takže, jak to u death metalu často bývá, vůbec nedojdete pocitu na sebe neustále vyvíjeného tlaku.

Když pominu vydání letošní desky Heaving Earth, nepamatuji se, kdy by u nás vyšla deathmetalová deska, kterou bych sám od sebe s chutí, ale především pravidelně poslouchal. Můžu tedy v klidu říct, není třeba Godless Truth oplakávat, Dissolution je v jistých ohledech dokonce předčívají. Materiál na desce je totiž běžnému posluchači poslechově příjemnější i přístupnější, není zbytečně komplikovaný ani v jednom směru, je vyvážený, otevřený, má výbornou rytmiku a i díky variabilnímu a vícepolohovému zpěvu Angela je poměrně zpěvný a na žánr, dá se říci, hitový. Zkrátka, neuvěřitelně povedený průsečík tradic, současna, techniky a poctivosti. Je dobře, že to Švany po konci GT nezabalil a k Dissolution se přidal, byla by to pro naši smrtkovovou scénu ztráta.