Píše se rok 2008 a Hate Eternal vydávají čtvrtou studiovou nahrávku. Jakkoli párkrát nevypadala situace s touto brutální hydrou nejlépe, má se čile k světu a zanechává v úzkém řečišti absolutní špičky kovu smrti peloton hluboko za sebou. Hate Eternal byla vždycky kapela, která disponovala velkým talentem. Ona jména jako Doug Cerrito (Suffocation), Jared Anderson (Internecine, Morbid Angel ), Tim Yeung (Decerepit Birth, Vital Remains , Agiel, Divine Heresy a kdo ví, co ještě), Derek Roddy (Malevolent Creation , Council Of Fallen, Today Is The Day), Randy Piro (Gigan), Reno Killerich (např. Exmortem, Dimmu Borgir , Vile - povětšinou živá práce pro některou z kapel), Kevin Talley (Dying Fetus, Suffocation, Misery Index, Chimaira a skoro Slayer, kdyby se Dave Lombardo nerozhodl vrátit), tak to máme jen výčet ex-členů nebo hráčů, kteří Hate Eternal vypomáhali.
Hate Eternal během štrádování po světě k předchozí desce I, MONARCH postihla nejedna line-up rána, ale monarcha z Jersey se rozhodně porazit nenechal a na nové desce se usmívá s novým ovousením a je obklopený třemi novými kolegy. Každému starému lišákovi mají být dva, minimálně dva, obličeje známé. Jeden, ten beze sporu známější, se jmenuje Alex Webster a jak víme, obsluhuje tlusté dráty v kapele Cannibal Corpse a Blotted Science. Druhým cápkem je chlapík s krátkým sestřihem a tričkem Origin a jmenuje se Shaune Kelley, kdyby jste čistě náhodou nevěděli, o koho se jedná, tak věřte, že se jedná o kytaristu, který proslul v neopakovatelných peckách Ripping Corpse, Dim Mak. (Jinak pro zajímavost: právě Ericu Rutanovi v začátcích hodně s kytarou pomohl, abych byl přesný, jednalo se o začátek devadesátých let ve společném angažmá právě jmenovaných Ripping Corpse - Eric pro změnu dělal produkci druhé desky Dim Mak Intecepting Fist).
Tak… abych Vám řekl něco, abyste měli trošku chuť to číst dále, povím Vám, že Eric chtěl mít v Hate Eternal dlouho druhého kytaristu. Po nechuti Douga
Cerrita koncertovat, jej obdobný problém postihl s Ericem Harssemanem, byl jedním z vysněných kytaristů Moyses Kolesne, který je však s Krisiun vytížený až přespříliš. Po fluktuaci s kytaristy měl Eric zájem pouze o jednoho člověka a byl jím právě Shaune, kterého se však jen tak nedařilo ukecat páč se mu nechtělo z Jersey :-). Tak to by stačilo, nejednoho fanouška jistě zajímalo, kdo nahradí Dereka Roddyho a jak jistě víte, stal se jím mladíček Jade Simonetto (z Quebecu, aktivní v kapelách Camilla Rhodes, Plasma Rifle). To bychom měli pár důležitých informací k nové desce. Pokud budete mít na jazyku něco jako all star project, možná nebudete daleko od pravdy, ale na druhou stranu.. na nejlepších deskách hrají ti nejlepší.
Fury and Flames je přesně čtyřicet minut trvající a deset skladeb obsahující briliant. Ať chcete nebo ne, čtvrtá deska Hate Eternal je v mnoha směrech důkazem, že staří metaloví pardálové skrze své zkušenosti dokáží vytvořit takovou tlačenku, že mladičtí zajíčkové můžou jen otevřít tlamičky a je to dobře, učit se mají kapely od toho dobrého.
Ano, Fury and Flames je pecka na jasné hodnocení deset. Jakkoli mám HE rád, musím uznat, že kapela hraje zřejmě nejkomplexněji, co kdy hrála. I, Monarch vidím jako překonanou a jak jsem tak komunikoval s fans, docela ten názor sedí i u ostatních (dostala ocenění od Bizzara, dokonce pochvala od plyšových stvoření mne překvapila, o žánrových klasicích jako Skiin, Fasty, Fiala, Jurgen jsem původně psát nechtěl, ale zase bych dostal pojeb :-)))) Vcelku zajímavou záležitostí bude úspěch u fanoušků, protože přeci jen přes nesporně vysoké kvality děl Hate Eternal se jedná o úzce vyprofilovanou záležitost, což potvrdil i poslední koncert v Praze, kde jsem na těch 120 fandů koukal trošku smutně. To jsme trošičku odběhli, ale ostatně tyto fakta mne zajímají i z důvodu, jak se promění fanouškovská základna během těch osmi let, kdy jsem jel do Němec na Hate Eternal poprvé (jel jsem Tomem Cornem a tam vznikl fenomén Roddy na naší deathmetalové scéně :-)
Takže to bylo něco k fans. Teď už se budeme věnovat pouze faktům a postřehům z plamenné zuřivosti.
Takže kapela opět rozšířila svůj výrazový rejstřík. Dost velké procento vokálů je vedeno modelem Deicide harmonies (stejná linka zpívaná odlišnou hlasovou polohou, pak dostanete takový ten klasický vzteklý zdvojený vokál). Příklad může sloužit Bringer of Storm, kdy vokální práce dělá totální zvukové tsunami. Zpěvy bych na této desce dost vypíchnul a celkově mi přijde od Monarchy dost značný pokrok, k expresivnějšímu vyjádření zuřivosti. Jinak ohledně textů se jedná o 100% práci Erica Rutana. Myslím, že nebudu daleko od pravdy, že texty mají i část hořkosti nebo bolesti díky jisté události, kterou si ponecháme na samotný konec recenze. Další, na co bych se vrhl, bude kytarová stránka nahrávky.
V tomto spatřuji výhodu, kdy pokud se na desce sejdou kytaristé, kteří jsou oba osobnostmi s jasně identifikovatelným rukopisem, pak dostanete koktejl, který se jinde moc nepodává. Perličkou pro naše čtenáře bude věc, kterou jsem nadhodil v prvním odstavci a tou je vztah mezi Ericem a Shaunem.
Napíši to otevřeně, Erica hodně ovlivnila jeho první kapela Ripping Corpse a hlavním mozkem Ripping byl Shaune. Čili pokud se tito panové dostanou solového rozstřelu, netipuje se úplně lehce, který z nich právě hraje. Páč jsem holka hodná, něco jsem pro Vás připravil.
Rozložení sol na desce Hate Eternal je nasledující. 1. Hell Envenom - sóla Rutan/Kelley, 2. Whom Gods May Destroy bez sól, 3. Para Bellum - sóla Rutan/Kelley, 4. Bringer of Storm – sóla Rutan, 5. The Funerary March – sóla Kelley, 6. Thus Salvation - Kelley/Rutan, 7. Proclamation of the Damnation - Kelley/Rutan, 8. Fury Within bez sól, 9. Le Tombeu de la Fureur et des Flammes – Rutan a 10. Coronarch – instrumentálka, tedy bez sól.
Samozřejmě už přešlo v kuloárech, kdo složil kterou skladbu a už to víme,
pekelný otvírák mají na svědomí Shaune s Ericem a stejně jako Para Bellum. Zbytek je práce principála Rutana. O Fury and Flames by se psalo jako o desce, která má dost emotivní atmosféru, s čímž bych mohl i souhlasit, ale zároveň bych podotkl, že se spíš jedná o desku vzteklou a energickou, kdy si posluchač poslechne vše obklopující destrukci ve zvukovém balení.
Zajímavou kapitolou desky je produkce (natočena je jak jinak než v Mana Recording Studio), která je vcelku vypečeně vymyšlená. Z původní verze z mp3 se zdálo, že deska nemá dostatečně mohutné kytary; o opaku jsem se přesvědčil po obdržení originálu. Pro ty, kteří nové Hate Eternal neslyšeli, je díky produkci dobré nadhodit, že se zvukově nejedná o totální křišťál, ale o produkci, která má svůj dobře promyšlený díl špíny, která k Hate Eternal sedí. Malým kamenem úrazu je nazvučení bicích, kdy si je zvukově až příliš podobný virbl s kopákem; jen by mě zajímalo, jestli byl použit trigger na virbl, protože zvukem by to vcelku odpovídalo. V případě mladíka Simonetta se rozhodně jedná o velmi kvalitní našlehanou robotu, ač bude jistě nasnadě srovnávání s Derekem Roddym. Myslím, že Jade, co se týče některých bubenických fíglů na Dereka stále nemá, ale co se týče kvality a rychlosti jeho hry, vyjádřím spokojenost. Navíc s ohledem na jeho věk si myslím, že pár let hraní a dočkáme se dalšího klučiny do ligy s pány jako Roddy, Kollias, Hellhammer, a že mu nemnoho.
Dle credits se kompozičního procesu neúčastnil Alex Webster, který nebude moci odjet díky povinnostem s Cannibal Corpse turné. Alex hudebně Hate Eternal prospěl, což je na nahrávce znát, neboť se jedná o první nahrávku, kde je basa čitelná, protože Hate Eternal daly basové kytaře vždy dost málo prostoru, což je poprvé v celkovém kontextu tvorby jinak.
Na shrnutí recenze dopíši pouze, že se jedná o další vrchol kapely, která svým způsobem pomohla dost předefinovat pekelný death metal a určitě můžeme vidět ve Fury and Flames jeden z vrcholů samotného stylu. Je jen otázkou, jak odpoví na tuto výbornou rachotu duo leaderů smrtícího kovu; tento rok očekávejme ještě Suffocation a delší dobu spící Morbid Angel.
PS: Ještě jsem slíbil, že se mírně vrátíme k textům, ty mají společného jmenovatele a sice v tragickém úmrtí Jareda Andersona dlouholetého basmajstra a backing singera Hate Eternal, jehož památce je Fury and Flames věnovaná.
REST IN PEACE - FOR I AM ONE FOR I AM WAR!!
Vložit komentář