Grindcore je žánr, který se s ohledem na ostatní extrémní odnože výrazně vyvíjí a absorbuje do sebe četnější inspirace, než je tomu u jeho rigidnějších kolegů (třeba doom nebo thrash). Čistá hudební forma už dávno není dogma, a tak se vedle povinných sypaček můžeme dočkat i elektroniky, noise a psychedelických úletů. To jen na vysvětlenou, podle kterého klíče jsem vybral desky do tohoto grindcorového „výběru z hroznů“. Hlavní pro mě byla snaha o nadžánrový přesah. Tak s chutí do stylu, kde dominuje citoslovce „trrr“...
Kdo má rád australské kombo Portal, měl by zpozornět. Mladíčci z amerického Tennessee slyšící na jméno Knoll se totiž notně inspirovali jeho nezemským zvukem a disonantními postupy, v čemž vidím jejich největší přínos.
Na rozdíl od amorfní kaše Australanů je muzika Knoll rytmicky přímější a útočná. Jo, sype se tady fest a nepropustnou atmosféru zmaru navíc dokresluje havraní kvílení (v nižším spektru až bublání) vokalisty Jamese Eubankse. Nechybí ovšem ani pomalé doom/sludge pasáže s hlubokým growlingem, které místy dávají vzpomenout na Marutu (nebo Teethgrinder). Knoll také čerpají z avantgardních kakofoniků Imperial Triumphant - apokalyptický nádech desky dokresluje na dronovém podkladu kytarových kil nebo elektroniky free kvílení trumpety, kterou občas třímá v ruce kytarista Ryan Cook.
Kapele se na Metempiric oproti debutu Interstice podařilo udržet stylistickou jednotu a po celých 33 minut stopáže neproklouzne její kytarovou disharmonickou mlhou ani špendlík. Daní za tuhle neústupnost je jistá monotónnost, která se dostavuje zhruba v poslední třetině alba.
Třetí počin už klepe na dveře (As Spoken vyjde na konci ledna 2024), tak uvidíme, kam se Knoll posunou. Originální ksicht jim nechybí.
Vložit komentář