„S kamarády kritiky, sedli jsme do putyky....“ Tentokrát se na mém operačním stole ocitla tuzemská grupa Mindwork. Progmetal je v našich končinách docela vzácností (výjimkou budiž Scenery), je o to sympatičtější, že se do tohoto nelehkého žánru chlapci pustili. Tož pojďme tedy pitvati.
Promo obsahuje kvarteto písní, v nichž se nás kapela snaží přesvědčit, že tento styl není jen honění stupnic po pražcích, ale kumšt, ve kterém hrají prim emoce, cit a kousek ducha. Klukům se to daří tak napůl, nicméně potenciálu je zde cítit více než dost. Promo je nutno brát jako odrazový můstek k dalším metám, zde se teprve hledá vlastní tvář a kam se to celé vyvrbí, je vlastně

otázkou do éteru. Skupina na začátku února naleze do studia, aby vydala regulérní desku, Inside the Consciousness berme jako předkrm. Vcelku vydatný, ihned praští do uší opravdu perfektní zvuk a vyzrálé muzikantství. Čtvero písní brousí ve vodách, kam smočili prstíky členové Cynic, koupal se tam mladší Schuldiner, když kolem očumovalo hafo progpowermetalistů. Je tedy vcelku jasno, o co půjde. Vnímatelsky náročnější metal s hromadou jazzových vyhrávek, baskytarových muchlovaček, koketérie španělek, které seřvává nakřáplý vokál Martina Schustera. Klady jsou nesporné: perfektní souhra kytar, pocitově trefná basa, silné melodie a dotažená sóla. Nejsilnější je kapela trochu paradoxně v nejjemnějších momentech, kdy se vůbec netlačí na pilu a jen se rozkošnicky medituje s nástroji. Kladné dojmy pak ovšem sráží poněkud bezzubější agresivní riffy, které jsou někdy až moc – právě oproti preciznímu fusion – tuctové, neřku-li bigbeatové (zde poněkud nadsazuji).
Ačkoliv je důležité říct, že toto promo „roste a košatí“ s každým poslechem,

kapela teprve hledá definitivní tvář, což ovšem snahu tohoto počinu nijak nesnižuje. Tento ne právě snadný styl vyžaduje mravenčí práci s detaily, nekonečnou revizi, zkušenosti. Držím palec Mindwork do budoucna.