Léto pomalu končí, první podzimní chcance a šedý mraky za oknem, je čas zklidnit tempo, vrátit se k dlouhejm nohavicím no a taky trochu proměnit playlist. Nová kolaborace dvou stálic z punk-jazzovejch mámitelů Fire! (Berthling, Werliin) a australskýho náladotvůrce Orena Ambarchiho sice vyšla už na jaře, ale mám pocit, že ta pravá nálada na poslech přišla až teď. To napoví už fotečka na obalu, kde osamělej borec trénuje basket v počasí, ze kterýho podzimní vlhkost a lezavost doslova sálá.

A hudební náplň se do nálady taky trefuje přesně. Potemnělá jazzová namotávačka, která staví na silným groovu a minimalistický repetici, se k čumění na déšť za oknem hodí náramně – ať už na detailní studium cest, kterejma čůrky vody stejkaj po skle, nebo k předpovídání styčnejch ploch mezi projíždějícími vozy, prohlubujícími se kalužemi a osamělými chodci (a následnou radost, když se věštba kontaktu auto -> kaluž -> chodec vyplní).

Ghosted je vlastně jedna dlouhá plocha rozseknutá do čtyřech částí, která staví na třech suverénních muzikantskejch výkonech: Berthling má jazzovou groovy basu v malíku, tady mě místy napadly až legendární basový houpačky od Cymande; Werliin dává na bicí lekci v hypnotickým rituálu, u který potěší spousta drobnejch detailů, vyhrávek a cinkrlátek, který nahrávku krásně oživujou; no a Ambarchi minimalistickým brnkáním na kytaru tvoří zasmušilý, lehce odtažitý nálady. Ve výsledku je poslech Ghosted moc příjemnou příležitostí utéct na chvíli z přítomnosti, stačí se ponořit a za pár minut je čas relativní, realita ztrácí jasný obrysy, a konečně můžeš fantazírovat s otevřenejma očima.

Ani nevím, co víc bych psal, páč Ghosted je vlastně dost přímočará nahrávka s jasným cílem (namotat, namotat a ještě jednou namotat). Pokud se rád ztrácíš v zasmušilejch náladách a přísaháš na hypnotickej groove, tak tady není o čem.