Sarkrista je přesně ta kapela, která není vůbec špatná, ale to zdaleka nejlepší na ní jsou obaly. Zejména obal s červem Summoners of the Serpents Wrath se mi moc líbí a dokonce jsem koketoval s nákupem. Jenže hudebně už je to takové slabší. Abych nekřivdil, je to jedna z mnoha nevyčnívajících německých kapel, které sází alba pravidelně jak mašina, ale uposlouchat to všechno je úkol jen pro vyslovené žánrové fanatiky.

Délétère jsem si naopak s prvním albem zapsal jako zajímavého zástupce kanadské, lépe řečeno quebecké (ti by mi dali!) raw scény. Mám vždycky rád, když se kapela ostře tématicky vyhraní - napadají mě podobně tematicky vyhranění Dauþuz a jejich dějiny hornictví. Délétère se lyricky věnují zajímavému tématu nemocí ve středověku. Jejich první desku Les Heures de la Peste jsem si poctivě najel, příjemný neučesaný zvuk se na ní snoubil s bohatou melodikou, a pokud se mám pustit do přiblížení, asi bych vedle Dauþuz jmenoval Necropole/Cénotaphe . Bohužel po debutu přišla v roce 2018 druhá deska De Horae Leprae, která je znatelně méně osobitá, ba co dím, je generická až běda.

Nu a deska, o které si dnes můžeme povídat, se opět dá označit jako přinejlepším průměrná. Zmínil jsem u obou kapel v krátké retrospektivě, že byť nejsou špatné, jde spíš o průměr, který udělá radost těm, kteří mají rádi svůj black metal pěkně bezpečně zaškatulkovaný, hodně předvídatelný a přesně podle pravidel. Tak trochu jako když dámy kupují fialovou edici harlekýnu, protože červená je na ně už moc a bílá jim zas nedává šťávu na mindu.

Délétère, na které padla strana A, si připravili 18 minut. Všechno je to nový materiál, ale upřímně řeknu, že hledat nějaké nuance se mi vůbec nechce. Našlehaných 3x 6 minut, a je po parádě. Přece jen více jsem se těšil právě na Délétère, takže Sarkrista už na své ploše čtyř skladeb mohli jen příjemně překvapit. Nu, nepodařilo se to. Opět velmi generický black metal: rychlé, ale nezapamatovatelné riffy, sypačky, které ale nemají žádný vývoj. Zkrátka nic, na co byste si dokázali za týden po poslechu vzpomenout. Ale třeba se pletu a tohle splitko vám udělá radost. Mně ne.