Hned zkraje přiznávám, že tahle recenze vznikla jen díky tomu marastímu koncertu. Ovšem kdyby za tu práci nestála kapela sama o sobě, nepíšu ji. Vážně – musím psát o věcech, které vnímám jako něco výjimečného, jinak nemám co říct. Samozřejmě nemůžu předložit žádný důkaz, že jsem si následující text prostě nevycucal z prstu, zatímco A Dead Forest Index jsou ve skutečnosti průměrná nuda. Tedy, poslechněte si je a uvidíte.
Před prvním poslechem jsem měl pouze dvě relevantní informace: kapela vydává na Denovali a jsou to bratři. První mi dala jen hodně mlhavé očekávání kvality, případné jistoty vzešlé ze druhé padly asi po minutě první skladby, kdy jsem vyskočil (metaforicky!) a šel (…) zjišťovat, jestli to nejsou sestry. Nejsou. Bratr Adam hraje na bicí, bratr Sam na kytaru a k tomu zpívá. A má dost svérázný hlas, takový ženský. Ne popově zženštilý, ale blížící se sytému altu, trochu Chelsea Wolfe, trochu Nico.
Právě na něm hudba A Dead Forest Index stojí. Bratr Sam zpívá zpravidla klidně až odtažitě a paradoxně právě proto, díky spojení té uměřenosti se sytostí, výrazností jeho hlasu, dostává hudba lehce chorální rozměr, je naléhavá, vyvolává neklid a nutí poslouchat se zatajeným dechem.
Instrumentace je podobně strohá. Základem je syrově znějící kytara, zvuk budící pocit prstů sedřených do masa, a jednoduché bicí. Podobně jako u Chelsea Wolfe tu vnímám vliv post-punku či gotiky. Pod třemi základními prvky jsou různé drobné ruchy a disharmonie jak od Scotta Walkera posouvající bratry Sherryovy dál od písniček, případně hlasové smyčky či podmazová ambience. Tohle platí pro první čtyři songy, v pátém přebírají melodii varhany a začne se dronovat, najednou to připomíná (včetně zpěvu) The Moon Lay Hidden Beneath A Cloud nebo měkčí Menace Ruine.
A Dead Forest Index jsou dost strohá, temná a chladná záležitost. Přesto jsou nehorázně chytlaví, jakmile si je jednou pustím, hodně těžko se vypínají: zmíněný první poslech následovalo ještě ten den asi pět dalších. Jeden z objevů roku a, přestože si nejsem jistý, jak by to fungovalo třeba čtyřicet minut, jsem velice zvědavý na další tvorbu.
Vložit komentář