I zázraky se dějí. Ve švédské masně Downfall po roce neuvěřitelných front je konečně k dostání krvavá tlačenka z dovozu až z Čech. Je to paráda, když má někdo dobře vyvinuté chuťové pohárky a (vy)pytel drtimasa nepřekoření, co? Musím říci, že čtyři pražští páni s bílou zakrvavenou zástěrou se opravdu předvedli. Jak by ne, když dohled nad výrobou tláči měl na starosti sám bůh všech masoporcovatelů Krkovička!
Byli jste-li účastni nějakého jejich (in)semináře nuceného výseku, víte, o čem mluvím. Necrokodýl s jeho prkýnkem osazeným čtyřmi střívky – někdy šišky uheráku (záleží, co maj na krámě) - namísto šesti se s tim nesere. Vořezává z nich slupky až lítaj na Chleborga, kterej k tomu má obdobný přístup. Se sekáčema v tlapách se po špalcích ohání, jak to jen jde a co na tom, že se občas utne a všechny plátky nejsou stejné, když má patent na tupě(á)ní břitů! Bizzarnímu Necrokodýlovi s hromaděním slupek pomáhá Vypytel, kterýž má svý čtyřklobásový prkno kompletní, i když by mu pravděpodobně stačily i jen tři. Krom toho, že je Uzenej vřed, je to navíc pořádnej Mentál. Na začátku jsem ale psal o čtyřech, takže tim posledním konzumátorem je lidovej vypravěč Vepřelec, kterej si do žil šlehá Masox, aby mu to řvaní po ostatních, jak ty jitrnice a jelita maj chutnat, šlo! A jelikož je v masokombinátě tohoto druhu neustále rušno, občas mezi porcováním tlačenice na 18 plátků zaslechnete všelijaký bordely mašin, lisů, bucharů, posuvných linek.. no, a aby toho nebylo málo, Krkovičkovi při výdrťkách zaasistovali zarostlej nehet a(I)gro-a-inženýr Vlakoviště a v pár intervalech i Ferenc, kterej si krom krkání zatahal v Mrtvolný lásce i za klobásy.