Andracca sice není nové jméno metalové scény, ale přiznávám, že jejich debut v roce 2018 mi v hledáčku neulpěl a ani při zpětném poslechu toho nelituju. Po dvou drobnějších dílech, které pořád ještě nebyly úplně k doporučení, doplnili v roce 2021 resp. 22 sestavu na plnohodnotný kvartet (klasické obsazení dvě kytary + basa + bicí) a novinkou To Bare the Weight of Death (Nést tíhu smrti) s plnou parádou vstoupili do vyšší ligy black metalu.

Hudba Andracca má kořeny pevně zapuštěné v druhé vlně black metalu, slyšíme tu Gorgoroth a třeba i Immortal, avšak rozhodně nejde o derivát. Mnohem lepší než obvyklé je zapojení melodických riffů a nadstandardní je na poměry žánru i kvalita kytarových sól (Rise, or Be Forever Fall'n), není divu, že při poslechu vzpomeneme Jona Nodtveita nebo i řecké melodičtější black metaly, naštěstí bez jejich mnohdy nesnesitelného patosu.

Zvuk desky úrovni kytar velmi svědčí, tady se nikdo neschovává za utlumený zvuk, ani nekašíruje tlak. V mixu je všeho tak akorát, stačí se soustředit, a můžeme vychutnat každý činel, basu, a zejména v závěru (Hollow Altars) díky tomu nabere materiál pořádnou sílu. 39 minut se obejde bez intra, outra a všech dalších obezliček. Andracca nalezla ve spojení chladných riffů a žhavých kytar svou tvář a vtiskla ji do všech šesti skladeb, ze kterých žádná příliš neční.

Není nad čím dál bádat, Andracca přináší s novou deskou materiál, který bez váhání doporučuji. Nešokuje a nepřináší nic zásadně nového, „pouze“ kvalitu, na kterou je spolehnutí. Z desky sálá láska k žánru a nepostrádá nutnou technickou kvalitu.