Svět se vyvíjí a s ním i Apoptygma. Kde jsou ty časy, kdy tato kapela brouzdala ve vodách temného, gotikou načichlého, EBM. Kdepak, AP už jsou dnes jinde a ať už

to někdo oplakává nebo se raduje, je to fakt, který je nutný akceptovat. Já osobně bych jejich evoluci neviděl nikterak dramaticky. Co na tom, že nám Apoptygma stále víc a víc tíhne k mainstreamu? Co na tom, že je to popík? Co na tom, že je to dělané pro mnohem širší spektrum posluchačů, když je to udělané dobře. Zkrátka AB určitě nezapomíná na svoje kořeny a je stále „věrná“ elektronické muzice, ale už ne tak ortodoxně a klidně do své hudby komponuje prvky gotiky rocku, popu nebo i punku (brát s rezervou).
Na albu You and Me Against the World je nám předložen pro „běžnou konzumaci“ poměrně snadně stravitelný elektronický pop/rock, kde hrají prim melodicky vyzpívávané refrény, silné nosné melodie, přibylo kytar a samozřejmě je zde pořád dostatek samplů a elektronických choutek. Jak jsem již naznačoval, tato deska má rozhodně předpoklady zaujmout mnoho lidí a taková In This Together by určitě mohla směle konkurovat „hitům“ v rádiu a myslím, že třeba příznivci Depeche Mode by si na tomhle albu také mohli smlsnout.
Ačkoliv to zní trošku divně, přestože kytary mají na albu poměrně důležitou roli, celkově deska zní hodně uhlazeně a jemně. Žádné tvrdé, ostře od podlahy drhnuté beaty, jaké jsme mohli slýchat třeba na Apocalyptic Manifesto tady rozhodně nenajdeme. AB se poměrně nenásilně podařilo zkombinovat melodický kytarový pop/rock s taneční elektronickou muzikou a možná jednu z nejdůležitějších rolí zastává vokál, který už není tak zharmonizovaný a je jako celkový projev kapely jemnější, sladší a popovější. I když z tou nenásilností je to takové sporné.. jo, většinou to zní přirozeně, ale občas to dost skřípe a až se chytám za hlavu, proč tam tohle či tamto nacpali, ale to je samozřejmě již otázkou osobního vkusu.
You Keep Me from Breaking Apart je tak trošku příklad jakési

rozdvojenosti – na jedné straně krásně se z povzdálí linoucí zastřené kytarové vyhrávky nebo zasmutnělé samply dodávají skladbě melancholickou náladu, kterou se snaží udržet i zpěvák. Na druhou stranu to pak trošku kazí refrén, který zbytečně skladbu „rozezpívává“ a tak nějak zveseluje.
Ovšem vrchol alba a vůbec jedna z nejpovedenějších věcí od AB a zároveň možná jedna z nejzdařilejších coververzí se nachází pod číslem pět – hitovka Cambodia od Kim Wilde zní v podání AB opravdu úchvatně. Jak by bylo na světě krásně, kdyby všichni rádoby popoví umělci tvořili takhle chytlavé hity. Skladbě suverénně vévodí vynikající procítěný vokál, který ji dodává jedinečnou atmosféru. Úplně jinou tvář nám AB nabízí třeba v Maze, což je kytarová punk/rocková vypalovačka, která si ortodoxní fanoušky staré tvorby pěkně rozzlobí :) Když na to ale nekoukám zaujatě, je to příjemné oživení. Ale celkově, když vezmu v potaz postavení kapely na scéně a její minulost, dovedu si představit znechucené obličeje fanoušků staré tvorby při poslechu YaMAtW. Na jednu stranu se jim nedivím, protože spoustě lidí to bude připadat jako komerční tah a snaha zpřístupnit se masám. Těžko říct, ale v jednom mám jasno: Ať byla starší tvorba Apoptygmy jakákoliv a jakkoliv nám může být smutno po starých nahrávkách, tato deska je dobře odvedená práce a to, že se kapela vyvíjí a po tolika letech chce zkoušet i něco jiného není snad nic tak divného. Důležité je, že ať už se jakkoliv zpřístupnili, ať už jakkoliv změkli a zpopovatěli, udrželi si svůj kvalitativní standard a You and Me Against the World je moc příjemná deska, která rozhodně netrpí nedostatkem invence, nápadů a má vlastní ksicht.

Sice jsou nějaké melodie až moc kýčovité a některé skladby znějí víc hitově než by bylo zdrávo, celkově se ale jedná o poměrně povedenou nahrávku, která by měla uspokojit jak v případě, že ji použijeme jako kulisu k nějaké činnosti nebo do auta, tak i k pozornějšímu poslechu, kde můžeme odhalovat nápaditě splétané elektronické zvuky, různé klávesové podklady, samply, na druhou stranu nás občas můžou odradit až moc obyčejné kytarové odrhovačky.
Co bylo, bylo, teď je tu nová tvář Apoptygmy a důležité pro mě je, že je to pohodová deska a když má člověk chuť na dobrý, nenáročný popík, tak je to i skvělá volba!