Jestli vám v prvním čtvrtletí letošního roku uteklo album The Aura od kanadské skupiny Beyond Creation, mohlo by vás to proklatě mrzet. Bravurně zkomponované, neskutečně syrové a kolosálně zahrané první dílo kvarteta z Montrealu patří k tomu nejlepšímu, co jsem na poli brutálního death metalu slyšel. Přikovalo mne k zemi svým jedinečným zvukem, ohromilo nepopsatelně zvládnutou hráčskou technikou a hudebními nápady, stojícími těsně před hranicí nepochopitelnosti.

Beyond Creation hrají na poli technického brutal death metalu nejvyšší možnou ligu. Ruku v ruce s kalifornskými hypertechniky Decrepit Birth nebo kansaskými virtuózy Origin patří, podle mě, k tomu vůbec nejlepšímu, co zmíněná scéna nabízí (pokud ovšem pomíjím geniální zběsilosti typu Rings Of Saturn pohybující se poblíž psychiatrické diagnózy).

Beyond Creation nabízejí na své prvotině The Aura deset skladeb v příjemném hracím čase, který vám zabere bez osmi minut jednu hodinku. Tu strávíte poprvé s hlavou v dlaních, protože mozek zpočátku odmítá přijmout takovou přemíru geniálních vyhrávek, technických kudrlinek a fíglů. Podruhé již zřejmě přistoupíte k albu střízlivěji a zjistíte, že nehorázná technika je v podání Beyond Creation jen jakýmsi samozřejmým prostředkem pro přemíru energie, kterou album obsahuje a začnete rozkrývat jednotlivé důmyslně seskládané slupky, ze kterých skladby sestávají. Z bádání vás často vytrhne nějaká strašlivá, virtuózní jízda kytary (Simon Girard) nebo střemhlavý útok velmi čitelné a zaslouženě zřetelné baskytary (Dominic Lapointe, též Atheretic), povětšinou ve výtečně zahraných, krkolomných chromatikách. Jedinečnou interpretací se chlubí i Guyot Begin-Benoit za bicí soupravou, jehož rytmika z celku nijak nepřirozeně netrčí. K tomu je možné slyšet špičkový pěvecký projev (Simon Girard) jak ve středních, tak i vysokých polohách.

The Aura od Beyond Creation je celkově vynikající album, které osobně řadím k absolutní špičce žánru.

Beyond Creation a nová kapela? Ale kdepak. Vznikli již v roce 2005, ale nic nebylo třeba uspěchat a kapelu bylo chtěno přivést na svět až v připraveném stavu. A BC jsou z Kanady a z Montrealu. Aha. A hrají progressive/technical death metal. Aha, klapka podruhé.

Z této oblasti leze neskutečné množství podobně laděných kapel, ale sestava okolo Simona Girarda přece jen nabízí něco víc než jen hmatníková preludia a rychlé bubnování. Muzika samozřejmě je rychlá, ale zároveň melodická a úderná, protože krom rychlých kytarových vyhrávek obsahuje i pečlivě tvarovaný a frázovaný riffing a neklade důraz jen na deathmetalový výplach, ale užívá i urovnaných rytmických struktur, kde jde o beat. Takže muzika má vůli i rytmizovat a nejen vás umlátit v rychlém tempu. První, co vás po poslechu asi napadne, budou Necrophagist, ale vzápětí to budou i jména jako Martyr, Obscura, Gorguts nebo třeba Anomalous. Beyond Creation totiž nevsadili jen na arpeggiovské vyhrávky, ale vsadili do hudby i nekontrolovanost a trochu zvukového nesouladu. Parádní debut!